Chata

[mollyz]

Sam: Pozór! +vykřikne ještě Molly, než se kafe začne brindat na podlahu.+ Co si to zapisuješ? Ukaž!...A naˇžádný Temno si hrát nebudem! Opovaž se topit knihama, zločinný ...+přitulí se+...Koniáši! +Postaví kafe na stůl, vysmekne se Samíkovi a pátrá v knihovně.+ Jé, Dva roky prázdnin! To už jsem neměla v ruce snad sto let...+rozplývá se nad potrhanou knihou.+

[Isamun]

Molly: ale něco pracovně. potřebuju něco propočítat, ale hlavně jsem myslel, že si rozpracuju nějaké detaily, okapy s chrličema a rámy okemn, korouhev, komín... a tak. ale kašlu na to. odpoví na otázku o práci. pak mu ale Moll uteče a zbyde mu jen kafe - ne stole ke všemu - pro pláč. zatopit! houkne nespokojeně na poznámku o Vernem. chci něco romantického, abych si poplakal. milá mi utekla z náručí a zanechala samotného Samíčka... divadelně vzdychá a lituje se. rozpřáhne ruce a demonstruje zoufale prázdnou náruč. hrnek s kafem, který popadne dlouhou rukou šmátralkou ze stolu, ovšem poněkud kazí dojem.

[mollyz]

Sam: Co to vymýšlíš za haciendu? Chrliče? Fontánky? Stavíš druhé Versailles? +Odloží verneovku a směje se opuštěné náruči.+ Chudáčku opuštěný! Nemohu tě déle nechat strádat! Jsi jako bezmocné mláďátko...+opatrně se k němu přiblíží, neb čeká nějaký úhybný manévr ze Samovy strany a lehcve ho políbí.+ Myslím, že tu bude i nějaká romantika! Možná tu bude bedna s mými knihami z dob, kdy mi bylo třináct. Dost jsem hltala romantické, kostímní knihy historické...třeba Ivanhoea...to je taky romantika...

[Isamun]

Molly: je naprosto bezelstný a přitulí si líbající Molly blíž a labužnicky u toho popíjí kávu. ovšem nesmíš se divit, když při Ivanhoeovi usnu... myslil jsem spíš tak něco z přílohy Listu paní a dívek, jak rozkošná Rudigarda ke štěstí, o panenství a k hrabství a dvanácti milionům přišla se švarným Félixem. zasměje se. takovou povedenou taškařici bychom si pak i mohli zdramatizovat a poloochotnicky přehrát. teda až na to panenství a miliony. zlobí ji trochu a chechtá se.

[mollyz]

Sam: +Pohlédne na něj nevinným pohledem ala dívka ze zmíněných románů a stejně nevinně se zeptá:+ Proč si myslíš, že na panenství si hrát nemůžem? Jsem nevinnost sama!...+samotnou jí to rozesměje a ze Samovy náruče pokukuje po knihách.+ Divadlo se mi líbí...do toho bych šla! Určitě tu něco najdem! Jé, hele...Vdavky Nanynky Kulichovy! To je ono!

[Isamun]

Molly: najádo, tohle už nedělej, tenhle pohled! já se pak bojím. vypadáš při tom jako Mata-Hari, nebo jiná protřelá svůdkyně. bojím se, že mě zkazíš (chtělo se napsat "zprzníš", ale... no dobře, no ). a pověst mám jenom jednu! naprosto vážně čelí Mollyinu vilnému pohledu. Nanynka Kulichová! to je teda jméno... ale jo, klidně.

[mollyz]

Sam: Miláčku, tvoji pověst jsme již před chvílí probrali. A já nejsem žádná protřelá svůdkyně, špatně to vidíš...jsem hodná holka! +tváří se taky hrozně vážně.+ A jestli si myslíš, že tě kazím, poodstup ode mne a já si jdu číst Ignáta Hermanna. Vdavky Nanynky Kulichovy jsou jeho majstrštych!

[Isamun]

Molly: kdepak, drahoušku, probrali jsme jen fámy o mé ve skutečnosti křišťálově čisté pověsti. vím, že ženy letí na padouchy, ale abys nebyla zklamaná. zamrká ještě nevinněji, než ona. myslím, že jsi hodná protřelá svůdkyně. uculí se úsměvem krokodýla. nebo bys aspoň chtěla být, přiznej se! a já jsem úplně ustoupenej. pronese dotčeně, odhodí příbor i ubrousek a jde sebou plácnout na gauč, kde se vydýchává - tentokráte z přejedení.

[mollyz]

Sam: Zapomněla jsem, že můj milý je nevinný skoro jako anděl...+uculuje se.+ A já tě svedla, úplně zkazila...+vrtí hlavou, popadne knihu a jde za Samíkem na gauč. Sedne si na druhou stranu, tam co má Sam nohy, strčí si nohy mezi ty jeho a začne listovat v Hermannovi.+ Myslím, že ti přece jen budu muset chvilku předčítat o nevinných dívkách...

[Isamun]

Molly: přikývne, jakoby se oddával osudu na pospas. zkazila... úplně... sleduje, jak se k němu usazuje. ano! čti, prosím. už jsem nevinné dívky neviděl, ani nepamatuju. tak alespoň v literatuře.