od Gabriel » úte bře 09, 2010 2:04 pm
Proč? No prostě proto, že jsem byl pořád pryč. Ona nemůže být sama a já to chápu. Pokrčí rameny, jako by už na tom nezáleželo, ale v očích se mu stále zrcadlí bolest. Vezme si od něj noviny a když přelétne článek očima, na tváři se mu vystřídají snad všechny možné emoce, od šoku, přes vztek až po bolest. Ne...to opravdu není se mnou. Zdá se, že se kouzelník opravdu činil. Ucedí, hodí noviny na stůl a napije se rovnou z flašky. Ale ty máš radost ne? Že si našla někoho od vás, kdo se k ní hodí. Upře na něj své temně hnědé oči. A není zvíře...Dodá s tvrdým leskem v očích.