Sam: + Usmívá se nad těmi jeho manévry a žďuchne ho do ramene, když ji štípne. Pak si položí knížku Samíkovi do vlasů a pokračuje ve čtení. Jen jí bleskne hlavou, jak je možné, že se ten jejídlouhán k ní takhle hezky naskládal a že je to prima.+
Sam: +Kniha spadne Samovi z hlavy na zem a zaklapne se.+ A já teď nevím, kde jsem skončila! + směje se Moll.+ To mi budeš asi muset něco vyprávět, když já už nemůžu číst!
Molly: ne. já se musím schovat před bouřkou pod deku. nebo by do mě mohl uhodit blesk. strachuje se a víc ji chytí a přitiskne se k ní. tak dlouho se vrtí a šťouchá do ní, až si ji zapracuje taky na ležato do náručí. poslouchej jak padají ty kapky... šeptá jí. sám se zaposlouchá a zase se mu zavírají oči.
Sam: +Je pořád vysmátá a malinko se brání, když si ji šteluje, ale pak se nechá a zaposlouchá se do dešťové hudby. Kap..kap..kap...Molly se stulí Samovi do náruče, kde je teplo a bezpečno. +Poslouchám...+šeptá mu někam do ramene.+
Molly: slyšíš, co povídají? byla jednou jedna holčička... Mollynka... se Samíkem... brouká jí tiše do ucha a propadá se do zvuku kapek, které skutečně jakoby něco říkaly... taky do polospánku a Mollyiny vůně a blízkosti. drží si ji za jeden polštářek a nos zaboří do jejích vlasů a lebedí si v té chvíli a situaci.