Memorina spálňa a horná kúpeľňa

[Memory]

"Uhm." prikývne. "Trošku áno." zamuchlá sa ešte viac do periny, keď jej ju Chris pritiahne. Hlavu má položenú na jeho hrudi a počúva tlkot jeho srdca, ktorý funguje lepšie ako uspávanka. "Dobrú noc." líbne ho nežne na bradavku, potom sa na ňom uvelebí a netrvá dlho, čo už počuť len jej spokojné, pravidelné oddychovanie.

[Chris Devon]

Dobrou, pusinko. +chvilku ju sleduje jak roztomile usíná a pak neodolá a oddá se spánku taky. přitom už neníslyšet jen její spokojné pravidelné oddychovanie, ale občas i jeho spokojné nepravidelné hlasité zachrápanie.+

[Memory]

Dorazili s Krisom domov, ten asi volal Bei, že sa na Mýtinke ešte neskôr zastaví. Z Memory sa mu veľa informácii nepodarilo dostať, ale aj z toho, čo sa dozvedel veľmi nadšený nebol. Uložil ju pekne do postele a zostal pri nej až kým nezaspala, tak ako kedysi, keď bola malá.
Na druhý deň sa zobudila dosť neskoro. Chvíľu v posteli romýšľala, prečo sa cíti tak mizerne, až si na všetko spomenula. Zamračila sa do stropu, no rozhodla sa, že kvôli tomu už neuroní ani slzu.
Kým sa osparchovala a obliekla, vonku sa pomaly začalo stmievať. Počula Krisa niečo pripravovať v kuchyni. No než tam zamierila, išla ešte nakŕmiť psy, trochu sa s nimi pomazliť a skontrolovať poštu.

[Memory]

Vráti sa do svojej izvy, DVD schová do najzadnejšieho kúta tej najmenej používanej skrinky. Posnaží sa, aby jej výraz nebol tak bolestivý a poberie sa do kuchyne za bratom.

[Memory]

Zobudí sa tak trochu dolámaná, oblečie sa do športového a keďže sa už skoro všetok sneh roztopil, svieti slnko a je celkom teplo da dané ročné obdobie, vyjde von do záhrady.+

[Memory]

"Vadí ti, že bývaš v mojom dome a nepostavil si vlastný?" nie je v tom žiadna výčitka, je to len normálna otázka. "Ale mohli by sme si spoločne kúpiť nejakú chatu, keby si chcel." zaškrabká ho trochu pod košeľou. "Tak teda idem na to." mrkne naňho a zaborí vidličku do jednoho rožku a spolu s tortou naberie aj jedno marcipánové srdiečko. Vloží si ho do úst a slastne privrie oči. "Hmmm..." zamrouká spokojne. "To je výborné. Kto ti ho pomáhal vyberať?" trošku si doňho s úsmevom rýpne.

[Chris Devon]

+Chvílu se nad tím zamyslí+ Vlastně ani ne. Prvně sem měl strach, že to bude...divný, ale myslím, že se to docela dobře poskládalo..teda určitým způsobem "bohužel" - kdyby tu byl Kristián, nejsu si moc jistej, že bych se tu cítil...doma. +pohladí ju jemně po vláskách. nechce aby to znělo, že je rád, že Kristián vypadl, asi by se tu snažil zapustit kořeny i tak, ale takhle je to přece jen jednodušší - i když on měl Kristiána docela rád, spíš naopak by to bylo horší+ Jsem ze staré školy, je to pořád nezvyk stěhovat se k přítelkyni. Ale..je tu krásně! Chatu? To není vůbec špatnej nápad!
+sleduje chtivě její rtíčky a spokojeně se začne usmívat, jak se Memory slastně zatváří+ Cha, odhalen! Beatrix...kdo jinej mně může poradit s ženskýma chutěma. +natáhne se a pěkně něžně ji políbí+ vážně chutná skvěle...+zamumle do polibku+

[Memory]

Pokrúti trochu hlavou. "Kris sa chcel beztak odsťahovať. Spolu by ste tu nebývali." povie posmutnelo, následne sa zas mierne pousmeje. "Čím to je, že všetci zabijáci z povolania. ktorých poznám, sú zo starej školy?" uškrnie sa. "Bea má naozaj veľmi dobrý vkus...." ďalšie jej slová zaniknú v jeho bozku, ktorý mu veľmi ochotne opätuje. Naberie vidličkou kúsok torty a vloží mu ju do úst. "Ham, nech to máš aj z prvej ruky." mrkne naňho, natiahne sa a vlepí mu pusu na líce.
Ako by tá chata mala vyzerať?" vyzvedá a pri tom si do ústo vloží ďalší kúsok.

[Chris Devon]

No nevím, esi by tě tu semnou nechal samotnou... Tak..máme styl! Copak může být vrah negentleman? Jak by to pak vypadalo? Nemůžeš zabíjet lidi bez vychování. Etika, morálka...+mávne rukou+ Spousta pravidel....a když je nerespektuješ...tak tě brzo chytnou.
+zdlábne kousek a usmívá se+ Z první ruky to beru..+dá jí pusinku na pacenku, uvelebí se a nechá se ochotně krmit+
Co třeba..jako klasická víkendová chata? Dřevěná? já na to teda moc nejsu, ale na dovolené se to nosí..

[Memory]

"Myslím, že si ťa celkom obľúbil." povie a pritisne sa k nemu trochu viac, oňufe mu krček. "Etika a morálka, hmm?" musí sa zasmiať. "Ale hádať sa s tebou nejdem. Ja tom to nikdy nerobila." pokrčí ramená. Striedavo kŕmi seba a jeho až kým z tortičky neostane len prázdna krabica. "A na čo si. To čo sa nosí ma nezaujíma, chcem aby sa ti tam páčilo." odloží krabicu a pritúli sa k nemu. Hlavu mu položí na hrudník a zahľadí sa do jeho tváre. Stále sa pri tom tak jemne, spokojne usmieva, že ho tam má pri sebe.