Putyka

[Ares]

Jo, myslím to vážně. Přikývne v zábleskem v očích a úsměvem na rtech. I když se mu nelíbí, že se Becca odtáhla, nesnaží se ji zadržet. Také se pomalu odtáhne, ale pozoruje ji pohledem, jakoby na sobě měla mnohem méně oblečení, než na sobě má. Přežít by jsme to přežili, ale záleží na tom, jak. Podívá se na ní všeříkajícím pohledem. Také dopije svou skleničku do poslední kapky. Mě s tebou taky, Rebecco. Usměje se, ale je na něm vidět, že to myslí vážně. Nejradši by jí navrhl, aby pokračovali někde jinde, no tentokrát na ni nechce tlačit. Mám na to jednoduše talent. Pokrčí rameny a na rtech mu blýskne pobavený, šibalský úsměv. Jelikož už všechno před tím zaplatil, postaví se a nabídne Becce ruku.

[Rebecca Altamirano]

Opětuje jeho pohled, ale má trochu potíže se ovládnout a neuhnout pohledem. Jo, to asi jo...jak... Pousměje se. Sklouzne pohledem z jeho tváře na ruku a po okamžiku váhání vloží svou dlaň do jeho a vstane. Ocitne se tak až nebezpečně blízko jeho těla. Pomalu vzhlédne a podívá se mu do očí.

[Ares]

Jak se postaví a její tělo se ocitne tak blízko, nemůže si pomoct, aby neudělal aspoň malý krůček vpřed, ne moc, ale předci se jejich těla o sebe nepatrně otřou. Celý čas jí hledí do tváře a když zvedne pohled, jejich oči se setkají. Téměř něžně jí stiskne ruku a palcem jí pohladí po zápěstí. Druhou ji jenom lehkým dotekem konečků prstů přejede po boku vzhůru a dotkne se jejího podpažního pouzdra. Nepřestává ji při tom spalovat pohledem, teď o to intenzivnějším, že ji má tak blízko u sebe. Zastřelíš mě, pokud se tě pokusím políbit? zeptá se s náznakem humoru, no jeho oči prozrazují, že to vůbec jako vtip nemyslel.

[Rebecca Altamirano]

Neustoupí dál a ani ho nijak nezastaví, možná proto, že se cítí zajatá jeho očima, ještě o odstín tmavšíma, než má ona sama. Nepatrně se zachvěje pod jeho dotekem. Koutky jí pobaveně cuknou při jeho otázce. Nemyslím, že by to bylo nutný a navíc...tady se střílet nesmí. Pousměje se a zlehka, jakoby mimochodem, mu přejede konečky prstů po hřbetu ruky a stále se mu dívá do očí.

[Ares]

Rukou, co ji hladil po boku jí přejede na záda a pak ku pasu. Přitáhne si ji blíž, takže teď se jejich těla skutečně dotýkají po téměř celé jejich délce. Rukou, v které pořád drží její dlaň, si dá tu její také kolem pasu a plynulým pohlazením, přičemž jako by si jeho ruka užívala každý centimetr kůže jejího ramena, jí pohladí opět jenom konečky prstů po krku a po tváři. Přejede jí přes rty.... nakloní se k ní, pohled nespouští z jejich očí, jakoby se bál, že i když jen na chvilku uhne, Becca si to rozmyslí. Zkušenosti mě naučily, že není moudré podceňovat ozbrojenou ženu, která umí své zbraně navíc používat. šeptne tiše a jeho dech se jí otře o rty. Pohladí ji po zadečku a jak je k ní natisklý, kromě jeho stehna se jí k boku začne tisknout i něco jiného. Otře se o její rty svými, nejdřív jen lehce, jako pohlazení pírkem. No v okamžiku jeho tlak zesílí, přitiskne jí rty na rty tak hladově a vášnivě, jakoby po tom toužil už hodně dlouho a líbá ji, dokud jim nedojde dech. (i když oba v podstatě dýchat nemusí, no on jisté pocity dušení pociťuje)

[Rebecca Altamirano]

Tak to máš u mě sice malé, ale významné plus... Zašeptá mu do rtů a pousměje se. Jeho jemnou hru opětuje stejně a když se jeho polibky stanou dravější, tiše zavrčí a stejně divoce mu polibky vrací. Rukama mu vyjede po bocích na záda, nehty přejede po šíji a zaboří mu ruce do vlasů.

[Ares]

Usměje se jí do rtů a odtáhne se kousek, aby jí mohl hledět do očí. Teď už má obě ruce na jejích hýždích, pomalu, hladivě jí po nich přechází dlaněmi a tiskne si ji k sobě. Chtěl bych ti teď navrhnout, abychom se přesunuli někam, kde je více soukromí. Podívá se na ni, ale spíš než chtivý, je to zkoumavý pohled. Jakoby se jí snažil nahlédnout do hlavy a odhadnout, jak to bude pokračovat.

[Rebecca Altamirano]

Musí se zhluboka nadechnout a vydechnout, aby si pročistila alkoholem i touhou zamlžené myšlení, ale zvládne to. Pomalu sjede dlaněmi po jeho pažích a nechá je položené na svalnatých předloktích. Já...no...nezlob se, ale dnes ještě ne. Sebere odvahu a zadívá se mu do očí. Líbíš se mi, přitahuješ mě, ale nechci se tomu podvolit hned. Dívá se na něj nejistě, neví jak bude reagovat.

[Ares]

Na tváři se mu objeví jemný úsměv, jaký se na ní moc často neobjevuje. Zvedne jednu ruku a pohladí Beccu po tváři. Nezlobím se. řekne tiše a z očí mu může poznat, že to myslí vážně. Něco ti prozradím, Rebecco. Přitahuješ mě, líbíš se mi od první chvíle a ještě víc ses mi začala líbit, když jsi mě tehdy odmítla. Malinko se ušklíbne, jakoby ho ta vzpomínka pobavila. Chci tě, ale ne jenom na jednu noc, ne jenom kvůli sexu. Náhle se malinko zarazí a zmlkne. Už toho řekl až příliš. Odstoupí kousek od ní, takže se už na sebe netisknou. Ruce mu sklouznou z jejího těla, pohladí ji po ruce. Řekl jsem, že tě do ničeho nutit nebudu a to hodlám dodržet.

[Rebecca Altamirano]

Pozorně sleduje jeho tvář a když se usměje, tak i její rty zvlní slabý úsměv. Děkuju. Moc si toho vážím. Řekne tiše a když odstoupí, sklouzne prsty po jeho pažích. Tak..půjdeme? Podívá se na něj a pousměje se.