Cafeteria

[lucca vialli]

+Přichází na vytouženou, domluvenou schůzku s Madeleine. Dlouhá leta o tomto dni přemýšlel a je připraven podniknout prakticky cokoliv, aby Madeleine pomohl a získal ji. Posadí se k rezervovanému stolku a prohlíží jídelní lístek.+ Prosil bych vídeňskou kávu a ten pomerančový dort...

[mollyz]

+Před kavárnou se stále pevně drží Sama za ruku. Nakoukne výlohou dovnitř a srdce jí spadne do kalhot. Lucca už tam sedí a popíjí kávu. Molly si hrozně potřebuje zakouřit, hrozně potřebuje Sama ujistit - nebo možná sebe - že bude všechno v pořádku.+ Miluju tě, lásko...hrozně moc...+ zamumlá Samovi do kravaty a opře si čelo o jeho hruď.+

[Isamun]

Molly: Sam je vážný a narovná se, tak vypadá ještě vyšší, než normálně. je docela uvolněný, ale takovým napruženým způsobem, kdykoli připraven vylítnout. ale stiskne Molly ruku, pevně, ale s citem. když se přitulí, pohladí ji po hlavě a políbí do vlasů. miluju tě. a pak už Molly otevře dveře a vejdou.

[mollyz]

+Otevřené dveře jsou výzva. Odlepí se od Sama, také se narovná - což ovšem má za následek, že její prsa vypadají ještě větší než jsou. Sama pro sebe si přikývne, že je načase dát všechno do pořádku a vejde.+

[Isamun]

Molly: jde krok za ní. a připadá si, že jí kryje záda.

[lucca vialli]

+Zacinká zvonek nade dveřmi a on zvedne hlavu. Do kavárny jako labuť vplouvá dívka jeho snů. Připadá mu to jako včera. Jen má dnes kratčí vlasy a drobné vrásky kolem očí. Je v obličeji skoro bílá a Lucca má pocit, že mimořádně trpí. V závěsu za ní jde ...něco...a na to se Lucca na vteřinu dost zamračí. Pak už ale galantně vstane a jde vstříc Madeleine Hohesteinové.+

[Isamun]

(jo něco... tak aby nedostal pěstí hned! )

[lucca vialli]

Molly: +Mírně se před ní ukloní a pozvedne její ruku k polibku.+ Drahá Madeleine! Už jsem skoro nedoufál, že se s Vámi ještě někdy setkám.

[mollyz]

Lucca: A..ano..dobrý den! Lucco! Je moc milé vás vidět po tak dlouhé době. Jsem opravdu velmi překvapena, že jste po mně pátral..+ V Moll se probudila její výchova a v nic neříkající společenské konverzaci Luccovi zdatně konkuruje. + Tedy...dovolte, abych vás představila.+ Otočí se po Samovi a pátravě sleduje, jaká emoce se mu zračí v obličeji.+ Hrabě Gianlucca Vialli...pan Isamun Morff - můj přítel...

[lucca vialli]

Sam: Teprve teď si pečlivě prohlédne muže stojícího za Madeleine. + Pozoruhodné...těší mě pane Morffe! A jsem opravdu rád, že jste Madeleine doprovodil. Chápu, že není zrovna bezpečné chodit na podobné schůzky...pro mladou dámu myslím. Ale jsem rád, že Madeleine zůstala věrna své tradici a obklopuje se ..ehm..přáteli. Pokud si vzpomínám, tak za studií ji často doprovázel spolužák - též důvěrník.+ Lucca pochopil slovo přítel nikoliv jako partner, ale jako kamarád... To, že by se mohla Molly zahazovat s něčím...takovým...by ho ani ve snu nenapadlo.. +