Cafeteria

[Isamun]

Sam si drží nic neříkající výraz dřevěného houpacího koně. jen občas si to pokazí protočením očí. je mu hodně líto, že s sebou nemá Et, neb by si smlsli v jedovatém humoru na účet toho panáka. skoro ho mrzí, že neměl čas zeptat se na něj Fabiena. v porovnání s aristokratem se králík jeví jako geniální vrchol sympatie a sbírka krásných vlastností a příkladné mužnosti. rozhodne se, že Lucovi nebude nic vyvracet a nechá Molly, ať si koordinuje hovor sama. aspoň doo té doby, než bude hrabě příliš drzý a dotěrný.
vezme od Molly kabát a pomůže jí usadit se, když je představován, srazí podpatky a ukloní se kývnutím hlavy. tradiční důvěrník. prohlásí. a dokáže to tak, že nehne ani svalem v obličeji. je naprosto vážný a snaží se sršet oddaností. s uspokojením konstatuje, že má mnohem lepší hadry a boty, než hrabě. prostě vypadá líp a slušněji .

[mollyz]

+Usedne do křesílka, které jí samík nabídne a pokyne Luccovi, aby se posadil též. Samovi kynout nemusí, ten už sedí. Udělá na něj velké oči a málem vyprskne smíchy, když vidí, jak Samík vypadá hrozně vážně. Ovšem humor jí záhy přejde. Pochopí, že Lucca nepochopil.+ Tedy...jak jsem již řekla. Je od vás velmi milé, že jste po mně pátral, ovšem - potud jsem byla obeznámena slečnou Eternity Morff - jasný účel této vaší snahy mi unikl.

[lucca vialli]

Molly: Ten účel je zcela jasný, Madeleine. Šílel jsem hrůzou, zda jste v pořádku. Naposled jsem vás viděl s vaším manželem a zvěsti o vašem životě s tímto neurvalcem mě děsily přímo k smrti. Ovšem ztratil jsem vaši stopu. Náhle jste nebyla k nalezení. Po smrti vašeho pana otce, jméno Hohestein jakoby někdo vymazal ze všech záznamů.

[mollyz]

Lucca: +Povzdechne si. Nechce se jí to vyprávět a už vůbec ne Luccovi. Zatouží po kávě a cigaretě. Leč kavárna je nekuřácká.+ Milý hrabě...jméno Hohestein zmizelo ze světa zcela záměrně. Odešla jsme od manžela krátce po smrti otce a pro svůj klid a jistý stupeň bezpečnosti jsem si změnila jméno. Chtěla jsem se věnovat své léčitelské práci a vést život dle svého vlastního uvážení - nikoli otcova.

[lucca vialli]

Molly: Bože...jak odvážné a nebezpečné! +zvolá. Úplně přestal vnímat Samovu přítomnost. Upřeně hledí na Molly - chvíli do jejích očí, chvílemi sjede pohledem "níž". Hltá každé její slovo.+

[Isamun]

sedí tam a nevěří vlastním uším, co - spíš jak - Molly plácá s tím panákem. jeho styl mluvy už raději úplně ignoruje a vypíná, neb mu jde dost na nervy; nesympatická osoba a ještě takový kecy... a ještě se Samíkovou Molly! tedy Mandelinkou... no hnus. pomyslí si, jaký je to kavalír a hrdina, že kdysi ho zvěsti o surovém manželovi děsily, ale hledá Moll až teď, když je manžel z obliga. trochu ho mrzí a dost štve, že i Molly kváká jako ten prostoduchý tlučhuba. a hlavně, že na něj vystrkuje polštářky.

na ono zvolání si Sam dost intezivně pomyslí, že to až skoro řekne: idiot!

(no, ještě že i při pohledu níž hltá "každé její slovo" a taky by mě zajímalo, jaké stopy by chtěl, když je ztratil, že by se Moll obtiskla a on si odlil sádrovou... ééé... bustu? )

[mollyz]

Samík...

Lucca: +To zvolání jí skoro vyděsí, že nadskočí v křesílku.+ Cože? Co je na tom odvážného a nebezpečného - postavit se na vlastní nohy! Spíš bych se měla stydět za to, že jsem to neudělala dávno předtím! Ale to není diskuse vhodná na tohle místo! Gianlucco! Jsem v pořádku - jsem šťastná! Mám práci, kterou mám ráda, jsem s mužem, kterého miluju...všechno je v pořádku! To je to, co jste chtěl vědět, ne? Žiju a žiju docela hezky! +hrozně chce být pryč, se Samem...dokonce pomyslí i na Faba a Tir a na Miracles a pokoj plný světla, který pro ní Sam zřídil.+

[lucca vialli]

Molly: +Je dost zaskočen její prudkostí.. . Takový vývoj situace si nepředstavoval. A zvolna mu i dotéká informace o tom, že Madeleine má nějakého muže.+ Muže? + zachovává si korektnost.+ Jsem šťasten, že jste...tedy, že nejste sma. Kdo je tím šťastným? Doufám, že jste se pro klid rozhodla najít muže v našich kruzích.

Sam: Jakožto její důvěrník - musím se vás zeptat...jest její muž opravdu ...omlouvám se za ten výraz...ona po všech těch zkušenostech si to zaslouží...je onen muž opravdu Madeleine hoden?

[Isamun]

nemůže si pomoct, ale celá ta situace, která je pro Molly asi hodně nepohodlná a ani Lucca není příliš nadšen, mu připadí naprosto komická. při zmínce o "jejich kruzích" si legračne protáhne-narovná krk a zamrká. pak je osloven. trochu ho to překvapí, po té době co ti dva klábosí jen spolu. nasadí opět onu "důvěrnickou" tvář.
Lucca: pokud mohu posoudit - a vy sami zavžete, zda mi něco takového přísluší - řekl bych že ano. ovšem v případě, že jest můj názor relevantním, dále také uvažte, zda není na místě se i tázati, je-li i zde vzácná dáma je hodna onoho šťastlivce, chci říci onoho muže. to zarecituje s oddaně kamenným xichtem. a kopne trošku Moll pod stolem.

[mollyz]

Lucca: +Hrozně jí vytočí, že má vůbec tu drzost ptát se na to, zda její výběr partnera byl dobrý a ještě ke všemu před ní a ještě ke všemu ne jí.+ No, tak to snad...+skoro vzteky nemůže popadnout dech.+ To je snad moje soukromá záležitost...Vám by mělo stačit ujištění, že se cítím dobře!!!

Sam: +Taky ho pod stolem kopne. Sam šaškuje a ona by se nejradši zavrtala pod podlahu.+ Jistě...vskutku!

Lucca: Opravdu nevím, zda-li jste to pochopil, milý hrabě, ale tento pán je oním šťastlivcem! Spíše než-li jako důvěrníka, zeptejte se jeho přímo! Musím si dát cigaretu! + stím vstane a nechá hochy napospas jeden druhému a jde si před kavárnu bafnout, aby se uklidnila.+