Ložnice pro hosty

[Styx]

Vůbec nepochybuji, že se o sebe dokážeš postarat +ujistí ho+ Ten pes bude hlavně tvůj kamarád, když tady s tebou nebudu. A to, že je vycvičený k vodění, je bonus navíc +usměje se+ Budeš se o něj starat, krmit ho, hrát si s ním, učit ho nové věci a povely, chodit s ním na procházky +velice nenápadně mu posouvá názor, že pejsek potřebuje jeho, ne André pejska+ Tak můžu ti ho sem přivést?

[André Bourson]

Jak se mohu starat o psa, když.... +nedokončí a nevěřícně vykřikne+ Cože? Ty jej máš tady?

[Styx]

Jistě +na chvilku odejde z pokoje, ne moc daleko, protože za chvilku je zpátky a přivede sebou krásného labradora. Dojde s ním k Andrému a položí jeho ruku fence opatrně na záda+ Tohle je tvůj nový páníček... +mluví k psovi+ André, tohle je tvoje nová kamarádka labradorka. Seznamte se spolu +pobídne ho+

[André Bourson]

+když ucítí pod rukou jemnou srst, přejede dlaní po ní. Neodolá a podrbe psa po hlavě mezi ušima+ Takže labrador? To jsou krásní psi +ani si neuvědomuje, že hladí pejska dál. Ten ho zvědavě očuchává a zametá spokojeně ocasem po zemi+ Jak se jmenuje?

[Styx]

+chvilku pozoruje s úsměvem Andrého, jak rychle si našel cestu k labradorovi+ Jméno mu musíš vymyslet sám. Ty jsi její pán +pomalu se zvedne+ Omluv mě, musím už jít. Nechám vás tu, ať se spolu zkamarádíte. Tady je vodítko, kdyby ses chtěl s ní projít po venku. Musíš ji přece seznámit s okolím +pousměje se a nenápadně se vytratí a účelně tam zanechá Andrého samotného s jeho novou kamarádkou+

[André Bourson]

+když Styx odejde, ještě chvilku naslouchá tím směrem a pak se začne věnovat psovi. Chvilku si s ním povídá, hladí ho a zkouší mu dát pár povelů, které labrador okamžitě splní+ Dobře vycvičený pejsek +pochválí ho+ Jaké ti dám jméno? +na chvíli se zamyslí+ Líbilo by se ti... Shay? +zeptá se fenky, jako by mu měla odpovědět. Ta se na něj kouká moudrýma očima, což on však nemůže vidět. Ale jako kdyby mu rozuměla, zakňučí, téměř jako na souhlas+

[André Bourson]

+jde se projít do zahrady na vzduch a vezme sebou labradorku Shay, která ho poslušně vede po chodníčcích. Po chvíli se znaveně posadí na lavičku a poslouchá zvuky zahrady, zpěv ptáků, zurčení fontány, vytí vlků v dálce+

[Styx]

+pozoruje ho z povzdálí, je úplně tiše, aby André nic netušil o její přítomnosti a zkroušeně si kouše ret. Tak ráda by mu pomohla, ale neví jak. Po dlouhé chvíli se otočí a potichu odejde+

[André Bourson]

+sedí nehnutě za stolem a přemítá o svém životě, prázdné oči upřené do tmy. Uběhne celá noc, když se konečně pohne. Vstane, poslepu se došmátrá k prosklené vitríně se Styxinou sbírkou zbraní a přechází hmatem po chladné oceli, než konečně vybere ostrou dlouhou dýku. Z prstu sundá Prsten života, který ho chrání před smrtí a položí jej na prázdné místo po zbrani, odkud ho jeho moc už nemůže chránit. Vrátí se zpátky ke stolu a sedne si, prsty zkoumá chladný kov a nabroušené ostří. Shay tiše kňučí+

[Styx]

+vejde dovnitř tiše jako lvice. Shay k ní otočí hlavu, ale zůstane sedět. Zarazí se, když uvidí dýku v Andrého rukou a aby ho nevyplašila, dá mu o sobě vědět tichým hlasem+ André? +přejde k němu a zezadu ho obejme kolem krku. Neptá se na nic, čeká, až sám začne+