Fabienův pokojík

[Tirage]

Fab: vesele se koulují a smějí a blbnou. pak se ale Tir dostane zmrzlina za krk. kroutí se a krčí a snaží se studenou věc vyklepat z oblečení.

[Fabien]

Tir: +Snaží se jí pomoct dostat zmrzlinu z krku, otírá jí vlastním rukávem a zjišťuje, jak je hlaďoučká a voňavá jako ta zmrzka. Na chvíli zavře oči a vnímá jen tu její vůni.+

[Tirage]

Fab: líbí se jí, jak jí pomáhá. otočí se a zjistí, že ji očuchává se zavřenýma očima, připadá jí to hrozně legrační a nabere malinký kousíček zmrzky a prstíkem ho otře Fabíkovi na špičku nosu. když ho zastudí a on zamrká, Tir mu nosík olízne .

[Fabien]

Tir: +Poleká se toho oblíznutí a chce jí ho oplatit, ale podaří se mu oblíznout jí tvář, protože Tir je neposeda a chvilku není v klidu. +

[Tirage]

Fab: ve snu je ještě prcek, tak si pomyslí, že to sice není špatné sbližování, ale že by to ukaování bernardýního štěňátka bylo lepší

[Fabien]

Tir: +Vytáhne z kapsy krabičku a dá jí ji jako vzácný dar. Uvnitř je jasně zelený brouk a mrký na Tir korálkovýma očima.+

[Tirage]

Fab: prohlíží si, jak se pěkně krovky ve slunečních paprscích bliští. chová se k brouku hezky, nešťouchá do něj.jé! umí lítat? pustíme ho na svobodu? optá se Fabiena. pak na něj důležitě a blahosklonně pohlédne. máme doma štěňátko! moje! (tedy ne malinké Tirageátko, ale patří jí .

[Fabien]

Tir: Lovil jsem ho hrozně dlouho...+sdělí jí a zvedne krabičku s broukem do vzduchu a ten roztáhne krovky, zatřpytí se ve slunci a uletí.+ Ukážeš mi ho? Když je tvoje? + (jde mu o štěně )

[Tirage]

Fab: oba sledují třpytivou hvězdičku broučičí, jak letí do neznáma. Tir se usměje. jo. kývne. stejně má všechno tak roztomilé, jako malé bernardýně

[Fabien]

Tir: +Je hrozně zvěda´vý na štěně, zvláště, když s ním Tir nadělá tolik caviků.+ Kde ho máš?+ ptá se nedočkavě.+