Fabienův pokojík

[Tirage]

Fab: mňam! jahody. oblízne se a pak krčí rameny. nevím. Berry je eště malej. nejedl eště čokoládu se šlehačkou. žižlá boty a prsty. hele. ukazuje pokousané prstíky. Et říká, že když by jedl něco, co nemá, pokaká se. trochu se zamračí. zřejmě zase vlastní vzpomínky . a králík umí číst? ty umíš? já eště jenom obrázky... ohlédne se po knihovničce.

[Fabien]

Tir: +Pozorně si prohlédne ožižlané prsty a pak je pohladí.+ Dej si pozor na nehty, to prý bolí, říká máma...Já už umím i počítat...hele...+prstem si ukazuje na knihovnu a pak vítězoslavně řekne.+ Máš tady 46 knih. Chceš nějakou přečíst?

[Tirage]

Fab: ano, to bolí. to vím. kýve a dál drbe štěně na bříšku a na Fabíka se usmívá, že je tak hodný na ni. ano. prosím. vezmi tu se strašidelným hradem - vidíš ji?

[Fabien]

Tir: +Vidí knížku hned, prtože strašidelný obrázek se mu líbí.+ A nebudeš se bát? +nakoukne dovnitř.+ Jsou tu i vlkodlaci...kdyby jo, přestanu nebo mě můžeš chytit.+ Nabídne jí a pustí se do čtení - pomalého, trochu koktavého, jak to u školáků bývá.+

[Tirage]

Fab: nebudu. hrdinně prohlásí uklidněna možností chytit ho za ruku. a nábožně poslouchá. psíka chrnícího si přitáhne blíž k sobě. ( a v reálu chrnícího Fabíska )

[Fabien]

Tir: +Hrozně se do příběhu položí. Snaží se měnit hlasy a je to trochu legrační a sám se trochu bojí, jak to dopadne. Ani neví, že se přisunul k Tir blíž a že se jí dotýká nohou, aby se uklidnil, že je to jen příběh. +

[Tirage]

Fab: poslouchá se zatajeným dechem a taky ji obestírá strašidelná nálada. chytí ho za nadloktí a ve zvlášť silných okamžicích příběhu ho zmáčkne. ale ani nepípne.

[Fabien]

Tir: +Jsou k sobě přitisknutí a Fab se propracuje k vrcholné scéně příběhu. Čte teď hodně nahlas a když příběh skončí ještě chvíli vyjeveně kouká na poslední obrázek.+ Teda...to bylo....

[Tirage]

Fab: no... jo... pípne Tir. úplně ji to vtáhlo. štěně se probere, postaví na nožky, otřepe se. zívne a koukne na ty dva. oběma olízne obličeje. ňafne a odhopká udělat loužičku a nčco zkoumat a očichávat kolem altánku. Tir se pořád drží faba za paži. bylo to moc napínavý. s tebou jsem se nebála. trošku kecá . přečteš mi zase někdy knížku? nechceš napít? vzpomene na limonádu.

[Fabien]

Tir: Úplně v pohodě...+zamachruje chlapeček + Přečtu ti vždycky, když budeš chtít...jo, limošku a bonbóny máš? + vyzvídá hladově.+ Moh bych tě i naučit číst, chceš?