Vstup do vlkodlačího doupěte a obývací pokoj

[Remus Lupin]

*s posledními slovy vyprchá z jeho tváře ten normální mírný výraz, který mívá běžně* přesně toho jsem se obával...co k tomu ten šaman potřebuje, tucet nevinných panen?*ušklíbne se*tímhle mu chceš pomoct? černou magií?*zadívá se na ni*opravdu si myslíš, že komukoliv můžeš pomoct černou magií? leda do hrobu...*odloží sklenku na stolek a poslední slovo, které vyřkl mu napoví* řekni mi, že se mýlím...*když mu po zkušenostech začne docházet, jaká je hlavní ingredience*

[Styx]

+podívá se na něj překvapeně+ Žádné nevinné oběti. To bych přece nikdy nepřipustila. To mě tak málo znáš? +zachmuří se+ Co je jeden bídný život v porovnání se všemi těmi nesmyslnými lidskými obětmi kouzelnické války mezi dobrem a zlem +oponuje rozhořčeným hlasem+ Ne... bohužel se nemýlíš. Černá magie nikdy nikomu nedá nic zadarmo +nakloní se k němu a chytne ho za ruku+ Remusi...nikdy bych neobětovala nevinného člověka, pokud by nešlo přímo o život, můj nebo mého blízkého. Ten, kterého chci tomu čaroději přivést, si nezaslouží žít. Ostatně... stejně už mu moc času nezbývá. Dřív nebo později Tonyho nakonec přestane bavit. A jak znám Tonyho, ta rituální oběť bude pro něj spíše vysvobozením. Tak ať jeho černá duše alespoň na konci života poslouží dobrému skutku. Paradoxně svému odvěkému nepříteli +ušklíbne se+ Kromě toho... mám s ním nevyřízené účty +nemusí snad ani říct jméno, aby Remus pochopil, o koho jde+

[Remus Lupin]

*nadechne se a zas zmlkne, jak pokračuje, tak mu na chvíli sebere dech* žádná magie ti nedá nic zadarmo...černá je...zlá, řečeno jedním slovem, vždycky bere a málokdy něco dá...možná na chvíli, ale krutě se to vymstí...*rozšířenýma očima ji pozoruje, na chvíli ho napadne, že sehnala nějakého blázna na smrtelné posteli, co skočí do jámy lvové dobrovolně, nu, to se mýlí, jak zjístí z dalších slov* Jo tak "bavit"? On ho ten člověk přestane..bavit?!*zvedne ho to ze židle* nikdo si nezaslouží být obětován při rituálu..sebehorší člověk, zločinec. *pochoduje po místnosti, jak nemůže vydržet v klidu* a to je přesně ono.*otočí se na ni* obětuješ něčí duši černokněžníkovi...můžeš si to ospravedlňovat jak chceš...víš, že jsem nesouhlasil ani s předchozí..pomstou...*přijde na slovo k předchozí akci*ale budiž, stejně se nedalo nic udělat..ale tohle...*otočí se na ni zpříma* je vražda, Styx. Vím, že je André přítel, ale ani jeho zrak nestojí lidský život...kolik jiných nevidí, nemá ruce, nohy...a přesto žijí plnohodnotný život.*zvedne ruce a odmlčí se, chvíli vyhlíží z okna, u kterého se zastavil, jako by tam hledal řešení*To je můj názor, který sis přála slyšet...*promluví už tiše a klidně*vím, že si nakonec stejně uděláš, co uznáš sama za vhodné...*koukne na ni*jen tě varuji, tuhle hranici překročíš jen jednou...*dál zůstane stát mlčky u okna*

[Styx]

+jen pokrčí rameny+ Tony je Smrtijed, jeden z nejkrutějších. Nepředpokládám, že se svým vězněm po večerech popíjí skotskou a hraje poker +čelo jí protne hluboká vráska a prudce se postaví+ Vražda...? Copak tys nikdy v životě nikoho nezabil? Jako člen Fénixova řádu jsi musel připravit o život spoustu nepřátel, když jsi tu válku přežil. A Assassin je taky nepřítel. Je to zabiják a nájemný vrah. Zapomněl jsi, že mě unesl a pokusil se mě zabít? Obhajoval bys ho i tehdy, kdyby se mu to náhodou... povedlo? +chvíli stojí uprostřed pokoje se svěšenými rameny, nechce se jí věřit, že se zastává takového parchanta. Po chvíli přistoupí k oknu a postaví se těsně za jeho záda+ Co bys udělal, kdyby ses tam tehdy objevil zrovna ve chvíli, když se mi chystal podříznout hrdlo? Zabil bys ho, nebo bys ho radši... neobětoval? +chvíli ho nechá přemýšlet nad odpovědí, pak ho obejme zezadu kolem pasu a položí si tvář na jeho záda+ V jednom se pleteš, když si myslíš, že si stejně udělám to, co chci. Patříš do mého života a proto chci všechna závažná rozhodnutí dělat společně s tebou. Proto jsem dnes přišla. Chci pomoct Andrému, za každou cenu. Záleží mi na něm... +utáhne ruce kolem jeho pasu ještě pevněji, aby dala důraz svým slovům+ ...ale na tobě víc.

[Remus Lupin]

Nebudeme se bavit o Tonym...*radši zavrhne tohle téma* ale to je přece rozdíl...zabít někoho ve válce...nebo..v sebeobraně...ani v jednom případě nemáš na vybranou.*prudce se otočí a shlédne na ni* nezapomněl...ale řekni, jak to je..je to jen prostředek, nebo se mu chceš vlastně pomstít?*kouká jí do očí* já přece neobhajuji, co je, nebo co udělal...nezastávám se ho. Tady jde úplně o něco jiného...*promne si spánky* jde o to, že hodláš obětovat člověka *zvedne ruku* jedno, co to je zač, je to lidská bytost, na oltář černé magie. Nebavíme se tady o tom, co ten chlap udělal, jaký je nebo jaký má být jeho trest...Ano, za to, že se pokusil tě unést a zabít, má být potrestán..ale každý má právo se i obhájit, nejde si hrát prostě na porotu, soudce i kata. *opře se dlaní o rám okna a nepatrně ztuhne*co to s tím, co se chystáš udělat, to má společného?!*otočí se opět k ní a tentokrát se neodvrátí* Udělal bych vše proto, aby se ti nic nestalo, pokud by nebylo zbytí...ale to je sebeobrana, je jasné, že když ti někdo chce ublížit, tak se budeš bránit...ale je obrovský rozdíl si jako v nákupním seznamu v klidu, aniž by tě někdo ohrožoval, odškrtávat položky...jedna lidská oběť..*naznačí rukou fajfku, že splněno..chvíli mlčí* už jsme se o tom kdysi bavili...varoval jsem tě před přílišnou fascinací tohohle odvětví...a přesto přijdeš s takovým návrhem řešení...*natáhne ruku a přejede ji prsty po tváři, lehce, až se dotkne brady a zvedne si její tvář k sobě* já proti takovéto černé magii bojuju...stejně jako každý měsíc se snažím nikoho nezabít, nebo hůř neproměnit... snažím se potlačit v sobě všechno to zlo, a co nejde, se snažím poznat a naučit se zvládnout...pokud ty naopak tyhle poznatky hodláš takhle využívat pro prospěch, pak zrazuješ všechno, čemu věřím...v tom případě jsme oba tak rozdílní, že není třeba brát na mě ohledy...já se na rozhodnutích, ve kterých figuruje promyšlené a důsledné obětování člověka na oltář černé magie nechci a nebudu podílet....mrzí mě, že to nevidíš, ale nechci, aby ses vůli mě vzdávala vlastní vůle...*pustí ze svého sevření*

[Styx]

U té války bych moc velký rozdíl neviděla. Jdeš do ní dobrovolně a za jediným účelem. Zabíjet. Tví nepřátelé jsou tvé potenciální oběti. Ale máš možnost výběru. Nejít do toho boje. Když půjdeš, budou i oběti. Stejně jako při temných rituálech. Válka je pouze jedna z odnoží obětních praktik +trvá si na svém+ Co myslíš, že by udělal Assassin, kdybych ho zbavila pout... myslíš, že on by měl slitování? Okamžitě by se pokusil mě zabít. Zaslouží si zemřít +snaží se mu vysvětlit, že ten fanatický zabiják není hoden špetky soucitu. Kvůli zaslepené nenávisti, že ji ubližoval, že ji málem zabil, za to čím je, jí pořád uniká ten hlavní důvod, na který Remus celou dobu poukazuje. Teprve prst pod její bradou ji přinutí dívat se mu do očí a chvíli mu naslouchat. Jako by jím rozhrnul hustý závoj z její tváře, který jí doteď halil pravdu, při jeho slovech spatří najednou to, co předtím vůbec nevnímala. Skutečnost, o které sice moc dobře ví, jen si ji nespojovala s černou magií. Vidí před sebou oběť té zlé síly, která se stala proti své vůli její součástí, ve které se měsíc co měsíc zlo dere na povrch a celý život s ním musí bojovat. Remus sám nejlíp musí vědět, jak mocná, nebezpečná a těžko ovladatelná síla to je. Celou dobu se ji tady snaží varovat před zahráváním si s ní a ona to nevnímala. To náhlé poznání jí doširoka otevře oči. Uvědomí si, že tu temnou sílu, která jí Remuse každý měsíc bere na jednu noc, vlastně odjakživa nenáviděla. Oči se jí najednou zalesknou, když si připomene jeho prokletí a zastydí se za to, co chtěla udělat. Studiu černé magie se věnuje od chvíle, co vstoupila do služeb Pána zla, ale vždycky to byla pouze teorie. A teď, když má možnost konečně překročit tu hranici, kupodivu zaváhá. Najednou si není jistá, jestli to skutečně chce. Není bůh, aby mohla někomu jen tak vzít život, byť nepřímo. Přestože mu hledí do očí mlčky, všechny její myšlenky se dají číst z jejích očí jako z otevřené knihy+ Nevzdám se vlastní vůle +promluví konečně tiše a upírá na něj zrak+ ale občas se stane, že ji člověk přehodnotí během pár chvil. Někdy stačí podívat se na věc z jiného úhlu pohledu, aby se mu otevřely oči.

[Remus Lupin]

odkdy je válka dobrovolná...*zavrtí hlavou* jdeš do ní z nutnosti, nebo příkazem...a musíš jít, a zabíjet lidi, kteří ti nikdy nic osobně neudělali..a kteří ze stejného strachu a hrůzy a pudu sebezáchovy budou střílet do tebe, aby přežili...protože umřít tam nepřišel nikdo...ale máš pravdu...je to obětní praktika...pro toho, kdo tomu velí, je nutná oběť některých, ze svých lidí, aby dosáhl svého...proto jsem nikdy netoužil komukoliv a čemukoliv šéfovat..nedokázal bych své podřízené prostě ..obětovat pro svou věc. Když něco chci, nastavím vlastní krk...a určitě, ten zabiják si zaslouží trest, pokud provedl tolik špatného tolika lidem...ale, je to nepřítel Templářů...proč oni nerozhodnou, co s ním...proč ho drží někde Smrtijed?*napadne ho tahle vsuvka, ale myšlenku opustí, jsou tady důležitější věci..sklání se nad ní, její tvář ve svých dlaních a čte všechny ty myšlenky, které se jí odrážejí v očích, pak jen přikývne*na to má každý právo...navíc, nikomu, kdo praktikuje tuhle tajnou vědu, nemůžeš tak docela důvěřovat...že ti poví vše, co se stane...i oni málokdy někomu věří a už vůbec pomáhají...já osobně neznám nikoho takového, komu bych zároveň věřil natolik, abych ho o něco požádal...ten tvůj šaman...věříš mu natolik, že mu dáš do rukou nejen život vězně...*k obětím se nevrací, k tomu nemá už co říct* ale také život Andrého? Co když se obrátí proti vám a prostě obětuje oba, na oltář pro svůj vlastní účel...jakmile rituál začne, nedostaneš se k němu..nedovedeš ho zastavit, dokud ten, kdo ho provádí, neskončí....pak se třeba bude zdát slepota jako ten nejmenší problém.

[Styx]

Jsi velký pacifista, Remusi +pohladí ho něžně po tváři+ To se mi ale na tobě líbí… to tvé humanistické cítění. Už jsem vyrostla z obdivu po drsných tvrďácích, co tě znám +usměje se na něj+ Assassin je nepřítel Templářů, to ano, ale všechno, co potřebovali vědět, z něj vymlátil Tony. A proč nerozhodnou oni, co s ním? Nedoporučila jsem jim brát smrtijedovi hračku +odpoví, i když to nesouvisí s problémem, který právě řeší. Pak se mu při jeho otázce zamyšleně zahledí do očí+ Není to „můj“ šaman. Vlastně ho vůbec neznám. Má ho přivést jedna moje přítelkyně, takže předpokládám, že si ho nesehnala narychlo přes inzerát a že ho dobře zná a důvěřuje mu +jakmile Remus upozorní, jak velké riziko hrozí nejen oběti - ta jí je přesto všechno pořád úplně ukradena - vyleká se, co by se mohlo stát Andrému, kterého chce dobrovolně předat do rukou neznámého černokněžníka+ Och, Merline… +z hrdla se jí vydere vyděšený výdech+ …na to jsem vůbec nepomyslela +těká pohledem ze strany na stranu, zachvátí ji panika při představě, že by se rituál mohl vymknout z rukou a nevyzpytatelná černá magie by si Andrého namísto pomoci zcela nepředvídatelně vybrala za svoji oběť+ Ne... ne… ne +kroutí důrazně hlavou, div si ji nevykroutí+ Tohle nepřipustím… nemůžu +koukne mu vyplašeně do očí+ Jen... jen jsem mu chtěla pomoct.

[Remus Lupin]

ano, to jsem.*připustí klidně*nikdy jsem nebyl žádný bojovník a nikdy nebudu....*pokrčí rameny*řešit věci silou je jednoduché, ale jen málokdy správné.*na Tonyho a Templáře jen povytáhne obočí - celý řád proti jednomu muži, byt smrtijedovi, to se mu líbí čím dál míň, když se takový člověk pohybuje kolem, ale jeho povaha mu brání vyvolávat konflikty*no, tak doufám, že ona ví, koho přivede...nechtěl bych, aby se díky něčemu, co jsem ti řekl, dostala do nebezpečí další osoba...ať už je to kdokoliv...*jen ji pozoruje*pak si v jeho zájmu zjisti co nejvíc. Ono to má ještě jeden zádrhel, pokud to ten šaman už ví, nebude chtít ustoupit jen proto, že ses lekla...nebo se možná pletu, vycházím jen ze svých vědomostí, neznám všechno...*povzdechne si a pustí ji, promne si kořen nosu, jako by za sebou měl náročný týden včetně úplňku*vím, žes to nemyslela nijak zle...ale takhle to nejde, Styx...pokud mezi námi budou takové rozdíly v nahlížení na věci..tak nepodstatné, jako je něčí život*pronese s kyselým podtónem*...nevím...je pro mě přijmout tuhle skutečnost...tak nějak jsem nepředpokládal, že bys někdy mohla přijít s takovým rozhodnutím...o to víc, že tě v podstatě musím přesvědčit, že to není správné.*zadívá se na ni*pokud to sama nevidíš hned...*pokrčí rameny* možná jsem na tebe přece jen příliš pacifista...víš, že jsem schopen zkousnout hodně..i proto, že si nemám moc co vybírat, zrovna já....ale někde je i moje hranice...

[Styx]

+pozvedne obočí+ Nikdy jsi nebyl žádný bojovník? To jsi ve Fénixově řádu dělal písaře nebo něco podobného? +odvětí překvapeně+ Vždycky jsem tě měla za válečného hrdinu a jednoho z nejvýznamnějších pilířů řádu... alespoň se to o tobě povídá +slyšela to od nějaké Rowlingové z vyššího ročníku+ Ne, to není celý řád proti jednomu smrtijedovi, jen už Assassina na nic nepotřebují, tak proč by si s ním špinili ruce a živili ho ve svém vězení, když zatím má kde být +odpoví na jeho nevyslovenou otázku, kterou mu vidí na očích+ Remusi... vždycky jsem na tebe shlížela jako na velice moudrého a zkušeného kouzelníka, dávala jsem na tvé rady a brala si z nich ponaučení. Byl jsi a pořád jsi můj učitel a rádce, i když se možná naše názory někdy neshodovaly. Věřím ale tomu, že mi nikdy neporadíš špatně. Ani teď. To je ten důvod, proč jsem dnes za tebou přišla... abys mi poradil +odmlčí se a pozorně poslouchá jeho argumenty. Když Remus skončí, chytne ho za ruce a dlouze a zkoumavě se mu dívá do očí, jako by v nich hledala skrytou, nevyřčenou myšlenku... pak nakonec potichu promluví+ Ta tvoje poslední slova... nerozumím jim...