Knihovna taktéž mění svou podobu, nikoli však obsah. Stále tu můžete najít knihy o jakékoliv magii, každém koutku světa, rozsáhlé herbáře s vylisovanými květinami i bestiáře s přesnými nákresy zvířat a mnoho dalšího. Sama nevím, co všechno tahle knihovna skrývá.
+sedí v křesle a čte si knihu, když klapnou dveře a vejde Viktor; mlčky si klekne před Wenai a položí jí hlavu do klína, ta odloží knihu a hladí ho po vlasech+
+přižene se jak velká voda+ Ne, ne, ne, ne, ne! Co to děláš? To neuklízej! Já mám ve středu zkoušku a učím se. Ty mi tu akorát děláš bordel. Jdi mi radši udělat večeři a čaj. Asi tak pět litrů, dneska to bude na dlouho.
+jde za Wenai, po cestě se staví v pokoji pro brašnu s lektvary a bylinami+ uhm, já totiž nepoznám, co jsou zač, vím jen na co působí +pak na ni zahlédne+ třeba bych neumřel, jen bych byl obyčejný +poslední slovo jedovatě vyplivne+
Geralt, Gwynbleidd, Vatt'ghern - říkejte mi jak chcete. Já jsem Zaklínač
Teoreticky tě to drží na živu a nevíš, z čeho to je? +zvedne obočí+ No však ono být obyčejný není zas tak hrozný. +přijde k němu a položí mu ruku na rameno+
Já vím, je to hrozně hloupé, ale oni nám to nikdy neprozradili, z čeho ty lektvary jsou ví jenom velekněžky v chrámu bohyně Melitelé +pohladí ji po ruce+ čím bych byl, být obyčejný muž? +zapátrá jí v obličeji+ umím jen vraždit stvůry, lovit je a zaklínat +pohlédne na své ruce+ to je to co jsem Zaklínač
Geralt, Gwynbleidd, Vatt'ghern - říkejte mi jak chcete. Já jsem Zaklínač