Pokoj Johna Wilmota

[Obsluha]

Druhé patro, číslo 8. Pokoj vypadá dle tvých představ, z okna je výhled do hor.

[John Wilmot]

[John Wilmot]

+začne se svlékat, ale v tom ho něco napadne, sedne si ke stolku a začne pstát na pergamen+
Tvé tělo má tvar přesýpacích
odměřuješ nám náš čas
zatím co z tužek psacích
vyklepáváš hvězdný prach.

Sárong sklouzl z oblých boků
ty uléháš do světla svíček
slyšíš tu směsici mých kroků
zas vstupujeme do světa hříček.

[John Wilmot]

+pak se svlékne a svalí se do postele, kde v okamiku usíná+

[yohannka]

+všechno to pobere na vozíček, veeelký talíře s jídlem co chcěl, dvě flašky vína, kafe, čaj, ovoce a doveze to před dveře kde zaklepe, přitom kouká na hodinky+

[John Wilmot]

+přijde otevřít mírně rozcuchaný, jenom v trenkách+ Á, dobré ráno. Hmmm, to vypadá dobře, posnídáte se mnou? Já nemohu jíst sám, doktor mi to zakázal. +udělá na ni psí oči+

[yohannka]

+prohlídne si ho+ mm... ale já... musím být na baru. A vůbec, chtěla jsem vám sem poslat Tirage, ale nemůžu ji najít.. +ale to jídlo tak voní, že neodolá+ no tak dobře, ale jenom na chvilku! +vjede s vozíčkem dovnitř+ tak doktor, říkáte...

[John Wilmot]

Ano, je to velmi zapeklitý případ, mohu jíst jen ve společnosti. A ve vaší to bude ideální. +usměje se a během řeči překládá jídlo z vozíčku na stůl, naleje si víno a zeptá se Yohannky+ Čaj, kávu nebo víno?

[yohannka]

Zajímavé +usměje se a sedne si na sedačku+ a.. co by se stalo, kdybste přecejenom byl nucet jíst sám? +zvědavě+ kafe... a víno...

[John Wilmot]

+naleje jí víno i kávu+ To si radši ani nepřejte vědět, je to příšerné. +nandává si na talíř topinky s vajíčkem+ Jak se máte toto krásné ráno? +s úsměvem se jí dívá do očí, sleduje její pohyby+