Nef: To jaksi nezáleží jen na mně... na to musí být dva. Ale myslím, že tohle nehrozí... znám Remuse +pokrčí rameny+ Manželství ale není žádný důkaz lásky, ta je v něčem jiném +řekne potichu a na chvíli se nad tím zamyslí+ Děti? +koukne na ni vyjeveně+ Tak to by mi asi Remus neschválil. Tedy... myslím +pokrčí čelo+ Vlastně jsem se ho na to nikdy nezeptala...
Mem: Jo, to je škoda, žes v té době tady ještě nebyla.. to jsem se tehdy bavila nádherně +usmívá se tajemně, bůhví, co jí přišlo na mysl+ Copak to jde chvilku nemluvit o chlapech? Jsou vděčné a věčné téma +rozesměje se+ Myslím, že nejsou všichni zadaní. Tamhleten... +kývne hlavou k baru+ zdá se, že je sám. Ještě jsem ho tady neviděla.