Velká síň

[Kim Jasper]

+Jak procházejí vstupní halou, všimne si toho velkého rodokmenu, ale Wenai ji už vede do "obýváku". +To byl váš rodokmen? +zeptá se, ale pak vejdou dovnitř. Velmi se snaží, aby na sobě nedala znát ohromení, celkem jí to jde.+ No tomu říkám obývák. +pokývá hlavou a rozhlíží se kolem.+ Ten krb je obrovský. +koukne do plamenů a pak se s úsměvem otočí k Wenai, které tvář osvětluje slabé, rudé světlo.+ Je to taky jako v paláci pro princeznu.

[Wenai Lafayette]

Jo, rodokmen. Můžeš se na něj kouknout. +dovede ji k němu+ Tady jsem já. +klepne na svoje jméno až úplně na konci+ Tady je brácha +ukáže na bráchu+ Ženatej. +ušklíbne se a ukáže na Syrianu+ Dřív bydleli tady, ale pak se přestěhovali na nějakej ostrov, takže brácha pendluje mezi prací, ostrovem a tvrzí. +zasměje se+ Jo, akorát princezen se nám nedostává. +otočí se k ní a stoupne si k ní blíž+ Ale můžeš si hrát na princeznu ty. Jsi krásná... +poslední větu zašeptá skoro neslyšně, vjede jí rukou do vlasů a políbí ji+

[Kim Jasper]

+Prohlíží si rodokmen a musí hvízdnout.+ Máte pořádně hluboké kořeny. Když jsi říkala, že vaši jsou bohatí... no, nemyslela jsem, že pocházíš z tak starobylého rodu. +řekne obdivně, přečte první jméno.+ Hildegarda... tos po ní dostala to prostřední jméno? +otočí se k ní.+
Copak by ne. +usměje se a pohladí ji jemně po tváři.+ Princeznou jsi tady předci ty. +vyhlásí s úsměvem a prstama se jí něžně sveze po krku ke klíční kosti.+ Já? +vesele se zasměje.+ To ne. Já bych jako princezna rozhodně neuspěla. Jsem na to příliš... +chvíli se rozhoduje mezi slovy: vulgární, nevychovaná, praštěná, nakonec ale řekne.+ ...nezávislá. Krásná? +usměje se ještě víc a tělem se k ní přitiskne.+ To ty jsi předci taky. +políbí ji.+

[Wenai Lafayette]

Ale sakra. +zašklebí se a na chvilku zavře oči+ Tohle byla chyba. Teď znáš mí prostřední jméno, který mělo zůstat navždy utajeno. Jo. +kývne nakonec+ Po ní. Máti byla docela pomstychtivá.
+usměje se+ Já jsem princeznou nikdy nebyla. Rozhodně ne tady. +koukne na ni trochu přemlouvavě, ale spíš něžně+ Buď moje princezna. Kim... +prohrábne jí rukou vlasy, zasněně se na ni dívá a pak se vzpamatuje+ Hm... no, chceš vidět kuchyň? Vždycky je tam něco dobrýho k snědku. +chytne ji za ruku a vede ji přes jídelnu do kuchyně, je to hned vedle a v kuchyni je zrovna tvarohovej koláč s hruškama a skořicí, ještě trochu teplej, jak ho Maltezius vytáhl z trouby, ale on tam nikde není+

[Kim Jasper]

Hildegarda. +zopakuje a koutky jí malinko cuknou.+ Třeba to byla rebelka. +mrkne na ni.+ Neboj, nechám si to pro sebe. +malinko jí stiskne ruku, aby ji ujistila. Když se zdá, že Wenai na tohle své jméno moc hrdá není.+ A tohle byl kdo? +dloubne prstem do přeškrtanýho místa vedle jejího jména.
Chvíli na ni kouká a přemýšlí, co tím Wenai myslí, ale pak se usměje, něžně, taky trochu zasněně a pohladí ji po tváři. +Doufám ale, že nebudu muset nosit takové ty velké, nařasené šaty. +šibalsky jí zajiskří oči.+
Jo, kuchyň nesmíme vynechat. +nechá se tam odvést, přičemž si prohlídne i jídelnu.+ Ty jo! +nadechne se té vůně a když navíc uvidí ten koláč, začnou se jí v ústech zbíhat sliny.+ Tak tohle je zatím moje nejoblíbenější místnost. +vyhlásí rozhodně.+

[Kim Jasper]

+Jde za ní, ale drží si ji těsně při sobě, takže se pořád dotýkají tělem. Když se Wenai postaví proti ní, musí po ni chvíli klouzat pohledem. Dívá se na její plné rty, na jemnou kůži, pulzující tepnu na krku, její nádherná ňadra, zatím ukrytá pod košilí. Jak k ní Wenai přistoupí polibek jí něžně, dlouze opětuje. Chvílema jí rty pohladí špičkou jazyka. Pustí její ruce a konečky prstů vyjede po jejich rukou od zápěstí na ramena. Sveze se dolů přes její hrudník, na chvíli v dlaních jemně sevře její ňadra. Vyhrne jí tričko z kalhot a vklouzne pod košili na horkou kůži jejího břicha a nepřestává postupovat výš.+

[Wenai Lafayette]

+jak tak stojí naproti ní a taky si ji prohlíží, tak má co dělat, aby se aspoň trochu uklidnila, tak stojí klidně, konečky prstů se jemně dotýká jejího těla a jinak nic nedělá, chce to tentokrát nechat na ní, pomalu, pomaličku jí rozepíná košili aby si užila pohledu na její tělo, na její pomalu se odhalující kůži+

[Kim Jasper]

+Koukne se, jak se gombíky její košile pomalu poddávají Wenainým prstům. Zvedne pohled a usměje se na ni. Pod košilí i tričkem ji pohladí přes podprsenku po ňadrech, palci jí přejede přes bradavky. Ruce stáhne a začne jí také rozepínat košili, ale o něco rychleji a nedočkavěji. Natáhne se k ní pro polibek a košili jí stáhne z ramen. Odtáhne se jenom na okamžik, aby jí mohla tričko převléknout přes hlavu. Podívá se chvilku na její krásné tělo a pak ji políbí na krk. Pomalu rty a jazykem přejíždí po její kůži. Políbí ji na klíční kost. Její ruce ji zatím hladí po zádech. Nahmátne rozepínání podprsenky. Rozepne ji a stáhne ji jí dolů, aniž by se odtáhla od její voňavé kůže.+

[Wenai Lafayette]

+dorozepne jí košili a palci ji pohladí v pruhu nahé kůže na břiše, který se objevil, setřese svou košili z ramen a na okamžik se jí zadívá do očí a tak moc se jí líbí, co vidí, hodí někam svoje triko a vklouzne Kim pod košili rukama, na boky a palci je pomalu hladí, ale její košili nesvlíká, ten poohled, co odhaluje jen trochu se jí totiž strašně líbí, zakloní hlavu, aby jí umožnila lepší přístup ke krku, zavře oči a potichu vzdychne, poddává se jejím polibkům a hladí ji po bocích a zádech+

[Kim Jasper]

+I jí se líbí ten pocit, když Wenai pomalu poodhaluje její kůži. Ona je však teď na něco takového příliš vzrušená a netrpělivá. Prolíbá si cestiču do středu jejího hrudníku. Špičkou nosu ji pohladí po kůži levého ňadra, jemně přes něj přejede i rty a na chvíli sekne své rty kolem její bradavky. Vtáhne ji do úst a mazlivě přes ni začne přecházet jazykem. Jedna její dlaň zatím hladí druhé její ňadro, palcem jí přechází přes bradavku. Druhá ruka jí zatím zabloudí k rozparku nohavic a začne zápasit s gombíkem.+ Jseš tak nádherná, Wenai. Tak hebká a voňavá. +vydechne tiše vzrušeným hlasem, když propustí její bradavku se sevřených rtů a její horký dech jí ovane kůži.+