Pracovna s knihovnou

[Regulus Black]

*vrátí se z buddhistického kláštera z meditací a přečte si došlou poštu, odpovědi od přátel a známých, které požádal o asistenci při souboji. Spokojeně se ušklíbne. Pomoc mu nabídli tři, tak přemýšlí, kterého si vezme sebou*

[Regulus Black]

*posledních pár dní strávil kdesi na neznámém místě, kde si cvičil kondici. Dnes ráno se vrátí zpátky do svého londýnského bytu. Vezme brk a pergamen a napíše vzkazy svým kolegům Smrtijedům, kteří mu nabídli pomoc. Dvěma pouze poděkuje, jednomu z nich oznámí, že s ním v neděli počítá a upřesní mu místo a čas souboje. Odešle po sově vzkazy adresátům a jde si vybalit*

[Regulus Black]

*Udělá si silnou brazilskou kávu a usadí se do křesla, vezme si k ruce místní tisk a listuje drby. Jen kroutí hlavou nad tou mánií, co teď vypukla a najednou narazí na článek o únosu Styx. Rychle jej prolítne a pak prudce vstane, kávu nechá netknutou a okamžitě se přemístí přesvědčit, jestli je Styx v pořádku*

[Regulus Black]

Přemístí se z večírku zpátky i se Siriusem a nabídne mu místo v mohutném křesle. Whisky? Ptá se zbytečně, dojde k baru a nalije oběma po skleničce. Kráturo! Zakřičí do patra a sedne si na kraj stolu. Schválně jsem tě zavedl do tohoto pokoje. Pamatuješ, jak jsme sem jako malí kluci měli zakázáno vstoupit? Bylo to otcovo království.

[Krátura]

S prásknutím se přemístí do knihovny. Co si bude pan Regulus přát? Ukloní se mu hluboce a když se zase narovná, odměřeným zrakem si prohlédne Siriuse.

[Sirius Black]

*vezme si od něj sklenku* Jo, pamatuju..tento pokoj jsem prošmejdil, když jsem tady byl zavřen díky mému útěku z Azkabanu *otřepe se, ještě teď při té vzpomínce mu není moc dobře* A hele *koukne na Kráturu a potlačí své zhnusené vzpomínky na skřítka...vzpomene si na Meg a její kázání..horší, jak od Hermiony* Dobrý večer, Kráturo *slušně ho pozdraví a malinko kývne na pozdrav* Stejně by mě zajímalo, co tu otec celou dobu dělal..jestli jen nechtěl mít pokoj od naší drahé uřvané matinky *pobaveně se ušklíbne* Ani bych se mu nedivil.. *zavrtí hlavou* Přijde mi to ale, nebo jsi to tu trochu popřeházel a dal do pucu? *koukne kolem sebe* Ten rohový stůl tu nebyl *usměje se* Hezké..velmi vkusné *poznamená*

[Regulus Black]

Málem jsem zapomněl... tys tady přece taky jeden čas bydlel. Tady Krátura mi to prozradil. Pohlédne na skřítka, jak se tam znenadání objeví a dá mu pár příkazů. Připrav nějaké pohoštění a taky něco sladkého a zmrzlinu. A z pokoje ve třetím patře přines nějaké dětské knížky. Pak se zase otočí k Siriusovi. Bohužel tady nemám žádné hračky pro malé slečny. Ty naše klukovské by ji asi moc nezajímaly... pokud není v tomhle po tatínkovi. Uculí se pobaveně. Jo, máš pravdu, ten psací stůl jsem si pořídil teprve nedávno. Část původního nábytku jsem musel vyhodit, byl zcela nepoužitelný. Co se dalo, jsem nechal opravit a zrenovovat... připomíná mi to dětství. Dodá nostalgicky a pak jen pokrčí rameny. Teď v této místnosti, která byla za našeho mládí nepřístupná, paradoxně trávím většinu svého času. Ale teď povídej ty. Slyšel jsem, že ses po mém odjezdu taky na čas vypařil. Kde všude ses toulal? A proč vlastně? Nemyslí to jako nevhodnou připomínku jednoho špatného období v Siriusově životě, prostě ho doopravdy zajímá, jak si jeho bratr žije.

[Sirius Black]

Jojo, Krátura tě měl vždycky rád *pobaveně koukne na skřítka* Bych jí spíš nic moc nedával, bo ti to všechno zlikviduje *cuknou mu koutky* Když ji hodíš Kráturovi, tak bude nejspokojenější, protože je zyklá na naši skřítku..tak nějak si s těmito tvory dost dobře rozumí..sice nevím proč *pokrčí rameny* Nebo jí klidně dej to, co jsme měli my...ta se zabaví s čímkoliv, co jí dáš... *přikývne a upije whisky* Já na nostalgii moc nejsem *ušklíbne se* Ale stárnem, hochu a zavíráme se tam, kde máme klid.. *souhlasně přikývne* Já sám si na dítě připadám starý...*povzdechne si* Tohle už jsem fakt neplánoval *zavrtí hlavou* A mít partnerku o 20 let mladší, to je teprve dílo *potutelně se chechtá* Je fakt, že s ní si připadám zase mladší, to je fakt...*usmívá se, pak se trochu zakaboní* No...*dlouze se nadechne a vydechne* byl jsem...všude možně po světě...a dělal všechno možné, co mi přišlo pod ruku...a taky věci, na které opravdu nejsem pyšný... *mračí se ještě víc* A co ty? Kde ses flákal? *trochu změní téma, ale nebrání se tomu, aby povídal dál..někdy to už musí ze sebe dostat a komu jinému by to měl říct než svému bratrovi, se kterým toho má hodně společné..aspoň co se týká né moc extra dobrých věcí, co za život udělali*

[Krátura]

Jistě, pane, ukloní se poníženě Regulusovi a než odejde splnit rozkaz, zrak mu ještě zabloudí k Siriusovi a přeměří si jej docela nepřátelským pohledem. Pak se nahrbeně odšourá ke dveřím a celou cestu si hudrá pod nos něco v tom smyslu, že to by se asi jeho paní divila, jaká sebranka se to v jejím domě schází.

[Regulus Black]

Kráturo! Okřikne jej s hněvem, ale to už skřítek zapadne do kuchyně. Omlouvám se... znáš jej přece... vždycky byl drzý a mrzutý. A tebe si nikdy moc neoblíbil. Bohužel je už moc starý na to, aby se učil, jak se chovat k pánovi. Mávne nad tím rukou. Zbláznil ses? Copak ty věci, se kterými jsme si hráli jako kluci patří do rukou dětem? Rozesměje se nahlas. Třeba ty důmyslné pasti, do kterých jsme chytali myši... a nejenom myši. Ušklíbne se zlomyslně. Anebo ten třaskavý prášek, co jsi sypal Kráturovi pod nohy. Málem ho z toho tehdy trefil šlak. Nepřestává se smát. Možná by se jí takové hračky líbily, jestli je po tobě, ale mne z toho vynech. A nemel tady nesmysly... jak starý? Copak to je věkový rozdíl dvaceti let. Máš krásnou a milou ženu, co víc bys chtěl? A pokud jí stačíš – o čem vůbec nepochybuji, jak tě znám, mrkne na něj významně - měl bys být rád, že nejsi sám. A rod Blacků alespoň nevymře po meči. Alespoň ty ses o to postaral. Posadí se vedle něj a poslouchá jeho vyprávění, pak tichým hlasem promluví. Každý někdy v životě uděláme věci, na které nejsme hrdí. Důležité je snažit se je napravit. Zadívá se na něj zkoumavě. Bylo to opravdu tak zlé? Nenaléhá do detailů, nechá to na něm, s čím až je ochoten se mu svěřit. Já byl taky všude možně. Proto jsem byl tak dlouho pryč. Původní krátká mise se protáhla o víc než rok. Nejdřív jsem působil v Americe, později jsem přesídlil do Afriky. Napije se a zahledí se z okna.

(jak tak hledím na ty avatary, bráchové se nezapřou:D)