lůžkové oddělení

[Ares]

Hledí jí do očí a jeho strach ze smrti najednou po Laniných slovech vystřídá hněv. Měla by sis dávat pozor na to, co říkáš. Smrtí mi vyhrožují buďto hlupáci, nebo mí nepřátelé. a obyčejně ti, co si mě znepřátelí, jsou velicí hlupáci. Cítí, že jeho síly ještě nejsou ani zdaleka to, co bývaly, no stojí pevně a vážně hledí na Lanu připraven zaútočit, kdyby se o něco pokusila. Její výhrůžky nebere na lehkou váhu, tím spíš, že Lana teď zná tajemství jeho nesmrtelnosti. Chceš mít ze mě nepřítele, Lanevro? zeptá se tiše, ledovým hlasem.

[Lanevra]

Ne! °odsekne prudce° Nechci mít za nepřátele lidi ke kterým chovám city °promne si nervozně ruce, jakoby jí na ně byla zima° Jen už mě nebaví že máš okamžiky kdy se mnou jednáš jako s poddanou. Já nejsem člověk co ti nosí do chrámu oběti, já jsem.... ach to je jedno! Zapomeň na to! °mávne rukou° Říkat ti takovéhle věci to je jako se snažit přemluvit řeku aby tekla do kopce °kývne hlavou° Měli bychom jít. než nás načapá Memory a bude další masakr.

[Ares]

Ještě chvíli na ni ostražitě kouká, pak podejde k ní. Meč pořád pevně v jedné ruce. Druhou dá Lane kolem pasu a než by se stihla vysmeknout, odepne jí pásek s pochvou. Sevře jej v ruce, ve které drží meč. Nemám rád, když mi někdo vyhrožuje smrtí. A od tebe bych to bral jako obzvlášť zákeřnou ránu do zad, protože moc dobře víš, že jsi mi není lhostejná, ale nemůžeš čekat, že po tolika letech jen tak změním svou povahu. Ruku jí položí opět kolem pasu a trochu si ji k sobě přitáhne. Tohle už nikdy neříkej. I když se mu na chvíli tvář svraští v bolestné grimase, soustředí se a oba je přenese k Laně do pokoje.

[Lanevra]

°Nadechne se aby něco řekla, ale pak vzduch zadrží v plicích na potom až bude klid a prostor. Navíc nemá ráda přenášení, takže ještě zatne zuby°

[Memory]

Ide skontrolovať pacientov a zostane poriadne nechápavo zízať na prázdne postele. Celkom zbytočne tie izby ešte prelezie, či sa jej paciento náhodou nezakotúľali pod postel ( ), ale keďže nikde nikto nie je. Dosť naštvane sa otočí a ide do kutlochu za Fabienom.

[Fabien]

Styx:+ Postýlka je rozestlaná, teploučká od ohřívací lahve a Fab tam slečnu z vozíku přešoupne a přikryje. Z kapsy u košile vytáhne zašpuntovanou zkumavku se slíbeným lektvárkem a přiloží ho Styx ke rtům.+ Teď se trochu napijete, ano? Je to docela sladké, kolegyně Molly to vylepšuje malinovým sirupem, aby to bylo poživatelné...Jinak vás ujišťuju, že je to ultrahnus.. + Zubí se na ní vesele a přitom jí leje hustou tekutinu do úst.+

[Styx]

+toužebně se překulí do teplé postýlky, to už potřebovala+ Na co to je? +zeptá se nedůvěřivě na lektvar, než se napije+ Skotská by nebyla? +pak se jen ušklíbne nad jeho odpornou chutí, ale vydrží to a vypije do dna, když si to pan doktor přeje+

[Fabien]

Styx: Dobrota na uklidnění, proti bolesti a takový malinký oblbováček, aby se vám dobře spalo a případné škubání v noze vás nebolelo. Je to také preventivní antibiotikum proti zánětům, takže širokospektrý lék...moje hlavní lektvaristka je moc šikovná!...Tak a teď spát! Budu na vás chodit se co hoďku koukat!

[Styx]

Fabien: +díky lektvaru už ani moc nevnímá, co jí Fabien říká, těžká víčka už sotva drží otevřená, ale než nadobro zavře oči, neopomene se přesvědčit, jestli je tam s ní Remus a pak už ji vymodlený spánek konečně zbaví bolesti a únavy+

[Remus Lupin]

*samozřejmě tam je...počká, než Styx usne...ještě chvíli tam je, aby se ujistil, že je všechno v pořádku*díky, doktore...*usměje se na Fabiena docela vděčně* na chvíli se budu muset vzdálit...*ušklíbne se* ale příjdu, jak budu moct...*a pak opustí nemocnici, jednak at tam nestraší skoro nahatý a od krve, posbírat věci v Indii a přečkat úplněk - ten je sice až ve středu, ale tak... vlkodlak při úplňku v nemocnici, nehezké by to bylo*