lůžkové oddělení

[Styx]

+když se probudí, ještě pořád se drží s Remusem za ruce, chudák spí celý zkroucený v polosedě vedle ní na posteli, neutekl jí nikam, zlatíčko. Opatrně se pohne a rozkouká se. Doktor je pryč a za oknem se probouzí nový den+

[Remus Lupin]

*vytuhnul v nějakém prapodivném úhlu ve snaze v noci Styx nezalehnout nohu..když se Styx pohne, tak ho to probudí a v první chvíli neví kde je, tak to s ním cukne a málem sebou švihne na podlahu* co to.eh..*pak se otočí a uvidí Styx, tak si vzpomene a zároveň se musí postavit, aby nechytil křeč do svalu na zádech* jsem se tady nějak zapomněl nebo co..

[Styx]

Dobré ránko +usměje se na něj, má dnes nějakou dobrou náladu+ Musíš být celý polámaný +konstatuje, když vidí, z jaké polohy se zvedá+ Tak dneska už jdu domů... už se hrozně těším +říká nadšeně, vlastně nebyla doma, co odjeli do Indie+ Zůstaneš tady se mnou, než mě propustí... nebo musíš jít krmit dravou zvěř? +culí se a každou chvíli kouká ke dveřím a netrpělivě vyčkává příchod doktora+

[Remus Lupin]

*zrovna si láme záda zpátky do člověka vzpřímeného,tak trochu hučí při odpovědi* zůstanu..zvěř nezhyne hlady...když to vydrželi takovou dobu*a v Beastu takové vysušené mumie ve sklepě..* a taky proto, že zatím nejsem chopen...*narovná se, záda zakřupou* ah..lepší..sakra, nějak stárnu nebo co...*oklepe se* doprovodím tě domů, ale pak budu muset se dojít do práce podívat...

[Styx]

Tak určitě se ti o ně někdo celou dobu staral +souhlasí s ním, že hlady za tu chvíli určitě nechcípnou+ Já bych tě napravila... prošla bych se ti po zádech +culí se+ ale teď jaksi nemůžu +hodí okem k noze+ To jsi hodný, že mě odvedeš domů. Doufám, že to bude mít váhu na to, aby mě doktor dnes propustil. Sakra...kde vůbec je? +řekne mrzutě+

(Fabienéé, já už chci domůů)

[Fabien]

(stejně si děláš co chceš!! )

Styx: +Přijde ji zkontrolovat zase po nějaké době, protože se potřeboval natáhnout a na chvilku si odpočinout. Je to pro něj těžké - kdykoliv zavře oči, zdá se mu o Tirage a to mu věru klidného spánku nepřidá.. + Nóó..jak tak koukám, tak nožka se nám dobře hojí. Myslím, že už byste madam mohla do domácího ošetření. Tedy - pokud nebudete divočit, blbnout a vydávat se nikam na výlety a nebudete vůbec se nijak ohrožovat na životě...Což u vás v to rozhodně nedoufám - takže se nejspíš zase brzo uvidíme...+ Trochu se do toho zamotal, ale vše je jasné. Styx smí domů.. +

[Styx]

Fabien: +už si začínala myslet, že Fabien zase někde bumbá , když konečně přijde. Ale když vidí, jak je chudáček smutný, je jí ho líto, že by ho nejradši pohladila, to bude určitě nějaká nešťastná láska+ Slibuji, že se budu držet všech vašich rad +přikyvuje celá šťastná, že půjde domů+ A děkuji vám, pane doktore +usměje se na něj a už se hrabe z postele ven. Ještě jí to moc nejde, nožka trochu protestuje, ale snaží se, jen aby si to Fabien ještě nerozmyslel+

[Remus Lupin]

já už ji přihlídnu...*poznamená k Fabienovi a pak natáhne ruku, aby pomohl Styx z postele, aby si nedejmerlin nezamotala nohu do prostěradla, neflákla sebou a nezlomila si pro změnu druhou nohu...to už by asi neodešla:)*

[Styx]

(lach, to by ještě scházelo, být bez obou nohou:))

+zavěsí se do Remuse a za pomocí berličky, kterou určitě vyfasovala od Fabiena se dobelhají na místo, odkud se přemístí na Orlík+

[Memory]

Dojde tak aj s kapačkou.
"Tak to mám. Posledná." ukazuje Fabienovi. "Nejak sa nám míňajú zásoby." pokrúti hlavou. "A pritom se skoro nikto nechodí."