vstupní hala

[Jacob Downly]

+ono už se to z té ruky začlo rozlejzat až k lokti+

[Fabien]

+Vyrušen z podrobného zkoumání Tiraginy fotografie, se na zavolání v kutlochu zvedne a rozběhne se chodbou.+

Katty: Joo..už se řítím...To je nějakej provoz tady, takhle na podzim...

Jacob: +Stačí mu jeden pohled na mládence a už klečí taky.. + Člověče! Nespěte! To až po narkóze!! +Poplácá ho po tváři a decentně se poďoubá v jeho ráně.+

Katty: Říkal co se mu stalo? Vypadá to, jakoby ho kouslo něco vohavnýho...a nějak velkýho...

[Katty]

'Fabien: +Pustí doktora, aby mohl okouknout, co se děje.+ To né..ono se to takhle hrozně rychle rozlejzá. Říkal něco o akromantuli křížené se skvorejšem...+

[Jacob Downly]

Co? +trochu se probere+ Já nespim. +zase se mu zavřou oči, ale hned je otevře+ A náhodou to nebylo velký, úplně malej... byl... +zamumlá s přivřenýma očima+ A nešťourejte mi do toho, víte jak to bolí, člověče? +cukne s rukou+

[Fabien]

Katty: Křeslo! Naložime ho a šup s ním na ošetřovnu. To mi řekněte, Katty, kdo se chce k tskovejm mrchám přibližovat...No, to se picnu. Bude mít kliku, když to zachráníme! +A jak Katty přišoupne kolečkový křeslo, už tam kluka šoupne a tryskem s ním na ošetřovnu.+
Zaběhněte do laboratoře a přineste mi denivkový odvar, nějaké ty Mollyiny obvazy napuštěné louhme ze sedmikvítku...a fofrem!...A to jsem si chtěl dát cígo a pak večeři!

Jacob: +Usměje se na něj.+ Prima! Nespat! Bolí..to je jasný! A mohlo by víc...Takže teď...pořád nespat a říkat mi, jak se jmenujete, co děláte a tak vůbec...povídat...asi tak tři minuty. Pak si lehnete na takovou pěknou postel a já vás nechám chvilku spát, než se v tý vaší pacince podloubu víc, aby to pak nebolelo vůbec, jo? Já jsem vrchní léčitel Fabien Bariuex..a co vy?

[Jacob Downly]

A máte stopky? +zajímá se polohlasem+ Jo, já nespim. Budeme odpočítávat, jo? Sto sedmdesát devět, sto sedmdesát osm. Sto sedmdesát sedm. +zamžourá na dotora+ Jo. +nasadí prosící psí výraz+ Dáme si cígo. Hele, já vám připálím. +zdravou rukou, tou pravou, mu vezme tužku a snaží se ji zapálit jako zapalovač, ale pak ji odhodí+ Ten je rozbitej, máte sirky? +rozhlídne se kolem+ Co? Já nespim. +zopakuje+ Já jsem Jacob, můžete mi říkat Jack, jestli chcete, ale říkejte mi Jacob. Čím se živíte? Nejste pojišťovák, že ne? +podezřelým pohledem si ho prohlíží+

[personál nemocnice]

Jarla: Na ošetřovně, ale mají tam s panem doktorem pacienta. Zkuste zaklepat...

[Beatrix]

[Memory]

Memory sa roztrojí....

Jarla: Zíde dolu do vtupnej haly, lebo ju tam vraj niekto zháňa a keď zbadá Jarlu, prekvapene na ňu pozrie a usmeje sa. "Ahoj." podá jej ruku. "Nečakala som ťa tak skoro."

[Memory]

"Jasne." prikývne. (Jakob je dúfajme už v posteli a ruka to snáď tiež prežila... trochu predbieham, no ) "Môžeme ísť... do kaviarne na piatom poschodí, čo povieš? Tam by nás nikto nemal rušiť." zavedie Jarlu k výťahu a vyvezú sa na piate poschodie.

(ďalej tam )