Vstupní hala

[Wenai Lafayette]

Můžeš tu celý dny chodit klidně jenom v županu. +zašeptá taky a pak se lekne, když se lekne Kim+ Co je? To on dělá schválně. +usměje se na ni a pak koukne na Maltezia+ Errhhhm... +trošku se zakoktá+ Ne... ne, Kim bude bydlet se mnou. Tu tašku dones ke mě. A zatop v krbu. +zamává na něj rukou, aby se nezdržoval a odešel, což udělá, pak se Wenai otočí ke Kim+ Někdy dělá takový schválnosti. +usměje se na ni omluvně+ Chceš tu províst?

[Kim Jasper]

+Trochu ji překvapí, že Wenai chce, aby bydlela s ní, ale rozhodně ji to potěší, i když to na sobě nedá moc znát. No palcem ji malinko pohladí po ruce. To ale Wenai nemůže vědět, za co to bylo. Při zmínce o krbu se jenom tiše uculí.+ To byl nejspíš správce. +zkonstatuje, když Maltezius odejde, jelikož není tak starý.+ Si piš, že chci. +zazubí se na ni a přikývne.+

[Wenai Lafayette]

+usměje se na ni, když ji pohladí+ Jo, to byl on. +kývne+ Tak pojď tudy. Nejdřív ti ukážu, no... ehm... obývák. +vede ji nalevo do Velké síně+ Tady je velkej krb a chodím se sem poflakovat v zimě. +v krbu tam hoří oheň a hoří tam pár svíček, jinak světlo nic moc+ Je to takový centrum celýho domu, scházíme se tu, teda scházeli jsme se tu, když tu ještě někdo bydlel.
(dál tam)

[Ares]

Objeví se tam plagát:

[Beatrix]

[Styx]

[Styx]

[Styx]

[Kain]

+Je pokojné, prosincové odpoledne. Nikde ani nohy, jenom slabý vítr sfoukává poslední listí, co ještě pořád drží v korunách stromů.
A do toho ticha se najednou ozve hlasité šplouchnutí a pak proud velice hrubých nadávek. Všechen tenhle hluk jde od fontány na nádvoří. A najednou z ní vyleze muž v černém plášti, kašlajíc a nadávajíc se snaží ze sebe vyklepat co nejvíc vody. Vezme svůj plášť do rukou a začne jej ždímat.+ Ještě to mi scházelo! Kdo to, do všech pekelný děr, kdy viděl, dveře pod vodou?!

[Kain]

+Pustí rezignovaně plášť, když je mu jasné, že víc vody z něj nedostane a jak opět zafouká vítr, začne mu být docela dost velká zima. Zkřehlýma prstama se začne prohrabovat v kapsách svého pláště, dokud z jedné nevyloví něco jako malinký fén. A ten se najednou nafoukne do obřích rozměrů. Kain ho zapne a trvá to jenom chvilku, dokud je opět suchý. Fén pak zmenší a schová do kapsy.+ Tak. +pleskne rukama a konečně se rozhlídne, kde že se to octnul.+ Fííí.... +pískne obdivně a zamíří ke dveřím. Chvíli jenom tiše naslouchá a pak silně zabuší na dveře.+