od Styx » úte pro 13, 2011 9:35 am
+trochu se cukne, jak je v tom nervovém vypětí, ale pochopí, co se od ní chce. Sklopí zrak na své odhalené předloktí a děkuje Merlinovi, že prozíravě myslela na to, aby zastíracím kouzlem skryla své Znamení zla. Nadechne se, aby sebrala odvahu a sílu, zatne zuby a rychle švihne, až se ve světle pochodní zaleskne ocel. Chladná, ostrá čepel dýky se jí zařízne do kůže na zápěstí a z rozšklebené rány jí vytryskne tmavá krev. Styx fascinované sleduje, jak její vlastní krev pomalu stéká z jejích otevřených žil na obřadní kámen, hledá si spletitou cestičku mezi vytesanými ornamenty až doprostřed k lebce a mizí v jejích rozšklebených ústech v útrobí oltářního kamene+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu
(heslo templářského řádu)