Salonek

[Rabastan Lestrange]

+skřítek ho dovede do salonku a už ode dveří se na Tonyho široce šklebí+ Nazdar, ty stará vojno. Nemáš do čeho píchnout, že se tady jen tak nazdarbůh válíš? +dojde k němu a pevně ho obejme a přátelsky poplácá po zádech+ Jak se máš, příteli? Dlouho jsem tě neviděl.

[Tony Dolohov]

O to, do čeho já píchám, se laskavě nestarej, mladej +zvedne se a s úsměvem obejme Rabastana+ Tebe vždycky rád vidím, kamaráde +nabídne mu místo, sám se posadí a podá mu plnou sklenku+ Tak Snape už se tě nabažil?

[Rabastan Lestrange]

Jako kdybys ho neznal. Nejdřív mi nabídne střechu nad hlavou a dokonce zdarma, jen za nějakou výpomoc, i když asi trochu nelegální, a pak mě bez vysvětlení vyhodí. Podivín +posadí se a s radostí přijme skleničku+ Chci ti poděkovat, žes mi nabídl přístřeší. Rod mě totiž před časem vyhodil ze sídla Lestrangeů... prý už nemohl trpět ty mé bujaré večírky. Přitom by se moc rád přidal, kdyby mohl. Jenže nemůže +zachechtá se+ Na tvé zdraví, Tony +pozvedne sklenku+

[Tony Dolohov]

To mě vůbec nepřekvapuje, vždycky byl přece divný +pozvedne sklenku a pak se vydatně napije, snídaně, no+ Spíš mě překvapila tvoje žádost, cos mi poslal po sově. Samozřejmě, že můžeš u mně být. Dokdy potřebuješ, místa mám tady dost +luskne na skřítka a udělá si pohodlí v křesle+ Tak Rod má vztek, že nemůže, tak ti to radši zatrhl... to je mu podobné +rozesměje se pobaveně+ Řekl bych, že v tom má prsty šílená Bella.

[Rabastan Lestrange]

Řeknu ti, že jsem sám rád, že jsem na čas vypadl z toho blázince. Potřebuji být chvíli mezi normálními lidmi +zasměje se a taky se napije skotské+ Kvalitní. Žiješ si dobře +uchechtne se+ Tak pokud ti to opravdu nebude vadit, než se všechno dá zase do pořádku, chvíli tě tady budu otravovat. Doufám, že to Styx nebude vadit +pozoruje ho+

[Tony Dolohov]

+oboří se na skřítka, co se tam objevil, kde se tak dlouho courá a houkne na něj, aby připravil pro hosta pokoj. Když chudák odejde, Tony otevře krabici s kubánskými doutníky a nabídne Rabastanovi+ Na tu línou chamraď musíš mít dlouhý bič. Jsou líní jak lemry +ucvakne špičku, připálí jim oběma a s požitkem si jej vychutnává+ Budu rád, aspoň tady nebudu tak sám. A Styx, ta bydlí v jiné části hradu, té to vadit nebude. Ostatně, jste kolegové, ne? +uchechtne se+

[Bruno Duvenblejt]

+vydrápe se až k parapetu, zachytí se okna a strčí nos dovnitř, aby si vyslechl rozhovor dvou smrtijedů+

[Tony Dolohov]

+během povídání si stoupne a dojde k oknu, zdálo se mu, že něco uslyšel. Na okně uvidí něčí prsty a nahlédne přes parapet, komu že to patří. Když pozná toho fotografa, podívá se mu s nepěkným úsměvem do vyděšené tváře a pak prudce přibouchne okno. Zvenku se ozve výkřik a pak vše zmlkne+ Novináři... +odfrkne si jakoby nic+ Vlezou člověku málem až do talíře +postěžuje si Rabastanovi a už téměř odejde od okna, když si všimne na parapetu zakrvácený prst. Vezme jej a hodí psům, ležícím u krbu, ti se o něj málem porvou+ Kde jsme to skončili? +zeptá se, když se opět posadí+

[Bruno Duvenblejt]

+vyděšeně kouká na Tonyho, když ho objevil slídit mu pod okny a přísahal by, že v jeho očích uviděl vlastní smrt. Takže když přijde "jen" o prst, je rád, že je rád+

[Rabastan Lestrange]

+chvíli s úsměvem pozoruje, jak má Tony vycvičený personál+ Na ně musíš být přísný, jinak si dělají, co chtějí +přikývne souhlasně a pobaveně sleduje scénku u okna+ Koukám, že se s ničím nepáráš +zasměje se, jak nakrmí psy, jelikož ho to ale u Tonyho vůbec nepřekvapí, dál tomu nevěnuje pozornost+ Skončili jsme u doutníků +natáhne se po jedné kubě a počká, až mu Tony připálí+ Doufám, že tě tady nebudu moc dlouho otravovat a že Roda přejde vztek na mně. Nechápu, co mu vadí na tom, když si mladý aristokrat chce užívat. Vždyť utrácím rodinné jmění, ne cizí +odfrkne si a napije se+