Labyrint

[Sirius Black]

Beccy: Cožes to viděla? *kouká na ni trochu zneklidněně* Tohle místo je naprostej hnus..budu rád, až budeme fuč..*zavrtí hlavou* Ne, jsem v pohodě.. *přikývne* Tak kudy? *když je před nima hafo chodeb..trochu začenichá, ale jeho smysly jsou dost otupené tím smradem* Fuj, dělá se mi z toho smradu špatně *raději si nos zacpe a počká, než se mu upraví dech, aby ten smrad tolik nevdechoval*

[Manori]

Amon:ále..pitomost...vzpomínku...tak kdybyste viděli něco třeba už, co není..nebo někoho, kdo není, tak se neděste...*to né, přece si nebude mlátit krytí, no ne?:D* to nevím, jak se kde dostává nebo ne...ono...nemůžeš čekat moc lidský myšlení, on s tou svojí andělskou logikou...*pokrčí rameny, že co nadělají* můžem být rádi, že vůbec něco.. heh, lepší...*koukne na Amonovu baterku a svůj fosfor zatím sková*

Meg:heh, myslím, že na těch ministerských nudách se moc o mudlovských věcech nemluvilo*uculí se* navíc, jak se chceš připravit na tohle?*zakrouží volnou rukou* kdybychom tak věděli, co tady na tohle prostředí platí...*vrčí si, jak pokračují v chůzi za svitu baterky* jen nech být..uvidíme, třeba taková díra vyrobená pistolí bude lepší než všecky kletby...

*a jak jdou, tak se chodba stáčí jakoby dookola* to se mi nelíbit...vracíme se zpátky..*zavrčí si a zastaví u jedné vetché zdi, ve které je díra, malá, aby se jí dalo prolézt, ale kdyby se rozšířila*hm..co trocha podvádění?*snaží se zahlídnout něco na druhé straně*

[Postrach]

Styx:*ve tmě vedle ní se něco pohne a kousek od ní promluví*jo, jsem..v pořádku?*taková debilní otázka.."jasně, je mi fajn, jen mě sežrala ryba " a jak Styx rozsvítí hůlku, tak skutečně od ní kousek stojí Postrach, ve světle hůlky stažené oči do kočičích čárek* (snad svítí aspon na tu chvilku, no)

[Amon]

Meg: To víš, já často chodím...sklepama...+že s sebou tahá batérku na dynamo+ Problém je, že tady nejde nic dělat...leda bysme potkali krumpáč...tady se dá jen chodit a čekat. Třeba ani není pravej východ. +pokračuje ve svých chmurných vyhlídkách+

Man: Vzpomínku? +zvedne obočí+ Ještě to tak! +trochu se mu zježijou chlupy a přejede mu mráz po zádech, těžko vlastně říct z čeho, on je takovej specifickej no..+ Andělská logika? +začne se culit+ To zní jak vysokoškolskej humor!

+sleduje Manori jak se tam naklání a pro všechny případy dá baterku Margarit a Manori fest pořádně chytne..za pas asi, ruky bude potřebovat - aby se jim náhodou neztratila už jen tím, že nakoukne vedle+ Lepší zpátky na začátek, než úplně někam dopr... minuli sme už několik křižovat, je jasný, že napoprvé se nemusíme trefit...

[Okolí]

(Man, ty chceš taky do žaludku? )

Manori: +a ono z té díry najednou zafouká a nanese jí to do očí prach+

vy v té rybě: +nevidíte nic, ale tak nějak cítíte jeden druhýho, jako pocit, že tam někdo s váma je, Postrach víc, když je upír.
Chvilku se nic neděje a pak vám tak klesne tlak, udělá se vám strašně špatně, že omdlíte a po chvilce se proberete.
Jste v jeskyni. Železné sloupy, černé a pokryté rzí podpírají strop a ubíhají daleko do temnoty, možná i celé míle. Je tam slyšet tiché šplouchání vody z malého pramene. Stěny jsou kamenné, ale sem tam, na místech kde je to možné a stěna je tenčí, se v ní zobrazí výjev ze světa, obraz lidí, osob i nelidí, jejich skutků a životů. V síni je okno. Okno z železného dubu, okované zašlým stříbrem a vyložené několika kousky sopečného skla. Je v osmiúhelníku ze železných sloupů, přesně uprostřed, na zemi, jako by se otvíralo do země.+

[Manori]

(lach, do stejnýho jako Postrach se Styx - si tam udělaj trojku...no, tak ne, ti už jsou fuč..škoda, tak to nechcu:D)

Amon: jo, něco na ten způsob..*na tu andělskou logiku* a sklepení radši nepřipomínat...*oklepe se*
*vídí prd a když se začne prášit, tak se rozkašle a vyjede z díry jak had, div že neskočí Amonovi do náruče, jak ju tam drží za pas* kurva..*vytírá si písek z očí* tak ne..tudy se mi to nelíbí...tak se vrátíme a zkusíme jinou chodbu? Tady to jde od deseti k pěti..

[Postrach]

(fuuj, jak důvěrně známé, to omdlívání...)

*probere se, nějak se nemůže vzpamatovat, jak se tam dostal, jen si pamatuje, že byli se Styx někde ve tmě, zvedne se na nohy a rozhlíží se, klekne ke Styx ležící vedle a jemně s ní zatřese, aby se probrala, pomůže jí na nohy, pak si všimne okna, už na dálku ucítí stříbro, tak nepatrně nakrčí nos*

[Okolí]

+a když se Man, Meg a Amon vrací, tak jak zajdou za roh, tak uvidí Beccu a Siriuse (ty skutečný, oni je taky vidí), jak jdou naproti nim, ale oni jsou po jedné z bočních stěn, všechny stěny, strop i podlaha jsou tam kamenný a vlhký, Becca a Sirius zase vidí ty tři jak jdou naproti nim z jejich perspektivy taky po stěně+

[Amon]

+Jak Man zajede zpátky, tak ju asi i instinktivně sám přitáhne víc k sobě a dál od díry, protože nemá páru, co se tam děje. Jednou rukou si ju drží u sebe, jakoby mu ju někde chtěl odervat a druhou okamžitě míří do tmy pistolí+ Co je?! Co tam je?! +tak trochu řve, ale žádná panika, ani strach v hlase není, spíš trošku nasrání - na labyrint, né na Man+ Písek?! +nevěřícně, no asi Manori teda pustí, páč to zavane dírou až k nim+ Jo...vrátíme se... né, že by to mělo nějakej smysl.
Tohle...eee...Siriusi? +zkusí, jestli to není haluška+

[Margarit Black]

Man: Jo, jedna přednáška tam byla, ale to jsem zrovna chyběla, bo to přednášel starouš Weasley *zakření se* No jo, taky pravda *pokrčí rameny, že se na tohle připravit nedá* Ne, vzpomínat se mi nechce *otřepe se nad tou představou a pak drapsne baterku a pozoruje Man, jak leze dovnitř, pak zas rychle ven z díry a kašle* No skvělý..ten labyrint je snad živý, než? *vrčí* Zas houby *povzdechne si* Tak jdem back *otočí se na "podpatku" (obrazně, běžně štekle nebere) a míří směrem tam, kde přišli a vyvalí oči* Vidím dobře? *několikrát zamrká* Siriusi? *trochu opatrně mluví*