Labyrint

[Manori]

*vydechne, že se Castiel objevil, ikdyž taky vypadá, že ho něco zalehlo:), tak jde mezitím, co si dva okřídlení povídají, ke Styx, aby se ji pokusila zbavit řetězů, nic lepšího se tam dělat zatím nedá, nejdřív musí být všichni volní* v pořádku?*koukne na Styx pátravě* jak jste se sem dostali? před náma?*dojde jí, že museli obejít tu svini-eh-bestii, a zkoumá okovy*

[Okolí]

Amaranth: +jenom mávne rukou a ty okovy jim spadnou+

[Styx]

Man: Jo, jsem ok +snaží se jí nějak pomoct zbavit se těch svých zatracených okovů, alespoň ji navádí, kde je cítí volněji a kde by se je povedlo rozbít kouzlem+ Nevím... ztratili jsme vědomí a najednou jsme se ocitli tady. Přivolal si nás. Vy jste všichni v pořádku? +dělá si starosti, když vidí zakrvácenou Man a ostatní taky moc nepřekypují zdravím+ Fakt dobrý +uculí se, jak jí spadnou pouta, protože si myslí, že je to Manori práce+

[Castiel]

Pro tebe? *pozvedne obočí* Ne, ale kvůli tobě ano.. *přikývne* Jdou zvěsti, že by ses rád dostal ven.. *prohlíží si ho* Tak se jdu přesvědčit, co je na tom pravdy *pokrčí ledabyle rameny*

[Okolí]

Jistě, že je to pravda. +potvrdí mu to bez jediné vytáčky nebo zardění+ Já bych se rád dostal ven už od té doby, co mě sem zavřel. To se snad dá pochopit.

[Castiel]

*pozvedne obočí* Byl jsem tehdy u toho, zapomněl jsi snad..bratře? Nebo si ani nepamatuješ, proč jsi tu byl uvězněn? Kolik jsi toho na zemi i na nebesích provedl? A nic z toho nebylo nijak..dobré.. *kouká na něj neutrálně, bez emocí v hlase*

[Okolí]

Měli by to vědět. +střelí pohledem po ostatních co tam jsou+ Měli. Jen jsem jim chtělá dát svobodu.

(Cass: pm)

[Castiel]

Tak povídej, když tam strašně chceš *pokrčí rameny* Chci slyšet tvou verzi toho příběhu.. *přikývne* Svobodu *zmyslí se nad tím slovem* Zajímavě zní z tvých úst *jeho pohled zmimoozní, jako by se vrátil o tisíce let zpět*

[Postrach]

*když ho okovy pustí, tak se lehce předkloní a chvíli zůstane s rukama opřenýma o stehna a zavřenýma očima*

[Manori]

Styx: no...žijeme...Amona jsme nechali v bludišti, má zraněnou nohu, takby nedošel..léčivá kouzla nefungují...Sirius a Meg jsou na tom líp, ale taky mají svoje...aspoň je náš zbytek schopen chůze. A já...jsem měla malé rande s tou..Bestií..*malinko zezelená i přes vrstvu krve*fakt nějakou dobu nevlezu do řeznictví...*oklepe se, ale zatím se drží, sesypávat se může později*to já..ne..ale taky dobrý*koukne, jak okovy padnou a pak přejde k Postrachovi a opatrně mu položí ruku na rameno, chvíli mu něco šeptá, až se nakonec Postrach narovná, bledší než obvykle, ale už se víc soustředí na dění okolo*