Hlavní salon - podium

[Rebecca Altamirano]

Vážně na ní pohlédne. Co se mě týče, neřeknu nikomu nic. A navíc si myslím, že to tajíš víc než dobře. Kdybych nebyla, to, co jsem, nezjistím to, dokud by jsi mi to sama nechtěla říct. Pousměje se.

[Neferet]

+vděčně se usměje+ Děkuji. Nechtěla bych zbytečně čeřit vody. +usměje se+ Myslela jsem si, že nejsi stejná jako ostatní tady. Ale neumím si tě nikam zařadit. +pokrčí rameny+ Ještě jsem se s nikým jako ty nesetkala.

[Rebecca Altamirano]

Vrátí jí úsměv. Nemáš za co. Trochu se liším od ostatních upírů tady. Zjistíš, že tady je těch "ras" poměrně dost a každá je něčím jiná. A já jsem ještě navíc čarodějka. Usměje se. Takže trochu "unikát" sám o sobě. Mrkne na ni. A co se týče mého upírství. Přes mého "stvořitele" jsem přímý potomek staré egyptské královny upírů, Akashy. Nevím jestli ti to něco řekne, upírských rodů je opravdu hodně. Pokrčí rameny.

[Neferet]

Tak tím se to všechno vysvětluje. +usměje se+ Akasha. +zamyslí se+ Myslím, že jsem o nikom takovém ještě neslyšela. Jsem tu teprve krátce, takže jsem neměla šanci prostudovat historii místních "ras" upírů.

[Rebecca Altamirano]

No ono je tady těch novinek docela dost. Ale za chvíli se zorientuješ, neboj. Povzbudivě se usměje.

[Styx]

+během představení nechtěně zachytí část rozhovoru mezi Nef a Beccou a i z toho útržku pochopí, o čem se baví a dojde jí, že jí Nef něco tají (nemají si co vyčítat, že?), na chvíli se setká s Nef pohledem a pak už zaujatě hledí na Robertovo vystoupení+

[Neferet]

Rebacca: Jen doufám, že to nebude trvat moc dlouho. +usměje se+
Styx: +rozhlédne se kolem a zkontroluje jak se Styx baví, když se setkají pohledem pouze se usměje a kývne k hledišti, jako, že to je supr představení a doufá, že nic z rozhovoru s Rebeccou neslyšela. (áno to rozhodně si nemají )+

[Robert]

(hih, on tady každý něco tají a celkově je to zajímavá směs tvorů, a to je na tom to super, akorát se někdy bijí moci a dovednosti:)))

*Robert ženě odhrne ženě prameny vlasů s šíje, lehce jí olízne krk, políbí a znovu problesknou špičáky, začne se krmit a diváky proudí touha po krvi, extáze z krmení a slast ženy smísená s bolestí. Tiše ji z hrdla uniká sténání*

[Neferet]

+s přimhouřenýma očima sleduje Roberta a když uvidí, jak se zakousne ženě do krku začne se mračit, rozhlédne se kolem a sleduje reakci publika, nelibí se jí to, ale drží se silou vůle na místě, protože je jí jasné, že je to součást představení+

[Robert]

*a z podia se hrne vlna vzrušení a slasti a diváci to hltaj. Robert ji za chvíli pustí, zvedne ženu do náruče a v mžiku je u jejího místa, kde ji posadí a vrátí se zpět, takže to vypadá, jakoby najednou zmizla a objevila se na svém místě...slastně se usmívající. Robert odhodí poslední kousek oděvu a zároveň s tím, zhasnou světla...malá pauza na vzpamatování:)*