Bárbí: Jasně.
Kývne. Také je to zásluha každého toho jednoho. A ti nejneobyčejnější si pořizují rodiče, národnost, jazyk i vyznání v extra obchodech. Předek kus za padesát babek. Jak starou a vznešenou rodinu chcete, záleží jen na vás!
Šklebí se na ni. A co vy? Jakou národnost, potažmo rodiče, jste si pořídila?
Jistě.
Poslouchá tu chválu a nadýmá se pýchou - a taky dojídá ty fazole. To všechno já sem. Já jo. Hm, myslím, že stará známost byla už mooc stará. Nějak to neklaplo. Ten chlap nedrží slovo. Řekl bych, že je to lhář. Ale spíš to bude tak, že uvěří tomu poslednímu, co zrovna slyšel. A ani si nepamatuje, co nasliboval. Taková velká huba.
Já sympatizuju se sympaťáky. Tohle dělení, pf.
Zavrtí hlavou. Udiveně pozoruje záhadné zmizení slaniny a zkusí paranormální jev ještě jednou. Jo. Ujetý to tu je dost.
přikývne a dělá si z ní malinko legraci. Nespěchám. Pokud tedy nebudu nucen - četou vojáků v patách řvoucí: "chyťte neplatiče!" Ale když říkáte, že jsou hodní...
Zní mu to tak trochu, jak když mluví třeba o slonech na safari, nebo smečce pitbulů, že jsou hodní . Nějak se nemůže vpravit do představy, že vojáci jsou jako do zeleného převlečená banda santaklausů.Jo, na kolotoč. Tak nějak si myslím, že slečny raděj na kolotoč, než třeba k zubaři.
Pokrčí rameny a usměje se. Ale nehledejte v tom nic pokoutního, že bych vás třeba chtěl opít žužu nebo curovou vatou.