Služební byt

[Paola Ricci]

Víš, že jsi se docela trefil s tou sovou? Jsem opravdu taková noční sova. Hrozně ráda čtu po nocích. A dokud knížku nepřečtu, nejdu spát. Tedy... jenom někdy. Aby sis zase nemyslel, že každou noc. Občas i v noci spím +zachichotá se+ Tak na to naše setkání tedy +pozvedne skleničku a napije se+ Ty by ses chtěl se mnou setkávat častěji? +zeptá se ho zvědavě+

[Fabien]

Paola: No..já taky rád v noci čtu, ale většinou to dopadne tak, že přečtu půl stránky a usnu nad tím jako špalek. Pak se probudím a mám otlačenou knihu na obličeji.. + Vážně na ní koukne. Já bych chtěl...a ty? Ty bys chtěla? Do kina to stejně už dneska nestihnerm..tak kdybys ...+ +

[Paola Ricci]

Tohle se mně občas stává u počítače, že u něj usnu a když se probudím, mám na čele otisklou klávesnici +zasměje se vesele a pak trochu zvážní, když jí dá nabídku a chvíli mu hledí do očí+ Chceš říct, že bys... chtěl se mnou chodit? +hledí na něj zkoumavě, jestli to pochopila správně, přece jen se vyjádřil trochu neomaleně+ Co jako kdybych? +vyzve ho, aby dokončil větu, protože takhle to trochu vyznělo, že když nestihli to kino, tak se chce s ní alespoň vyspat +

[Fabien]

Poly: +Takhle, jak to Poly řekne, tak si uvědomí, že to řekl blbě.+ Nééé...já teda...jako jo, ale néé...+zazmatkuje.+ Chtěl jsem jako říct...+radši si zapálí cígo, ale pak ho zase típne.+ No, jako chtěl jsem říct, že jestli by ses se mnou chtěla vidět častějc a třeba kdybys poznala, že nejsem tak úplně děsnej...Myslel jsem ,že do kina můžeme jít zejtra a pozejtří třeba do zoo...no, já prostě...+ Ještě, že chudák sám sebe nevidí, jak má rudý uši.. +

[Paola Ricci]

+kouká na něj s úsměvem, jak tam koktá a sám neví, co vlastně chce:D+ No... je pravda, že občas se musím smát, jak.. +hledá správné slovo+ … blbneš +nemyslí to vůbec špatně+ … ale to mě právě na tobě hrozně baví. Že není s tebou vůbec žádná nuda a skoro pořád se musím smát. Jsi prostě veselý a pozitivní člověk. A s takovým já se moc ráda zase někdy uvidím +usměje se na něj hezky+ Ale jo, ráda půjdu s tebou do kina.. i do zoo... kam chceš. Bude legrace +mrkne na něj vesele+ Ehm... neměli bychom se už pustit do té zmrzliny, než nám úplně roztaje?

[Fabien]

Paola: Fakt? Fakt bys chtěla? +Úplně ho to ochromí, na chvilku poněkud zmateně šátrá po lžíci na zmrzku, ale nakonec se na to vykašle a líbne Poly na tvář.+ To jsem fakt...fakt..rád!! Jo - zmrzka! Určitě...začni!+ Přišoupne k ní kyblíček.+

[Paola Ricci]

Fakt jo +ujistí ho se smíchem, jak tomu pořád nevěří a zlehka zrůžoví, jak ji líbne na tvář+ Mám začít? Aby vůbec něco zbylo i pro tebe +zasměje se, vezme lžíci a zaloví v ledovém krému+ Mňam, ta je opravdu výborná +nabere vrchovatou porci a vloží mu ji do úst. I přes její snahu se jí to ale moc nedaří a Fabien má zmrzlinu všude možně, na nose, na bradě, na triku, jenom ne v puse +

[Fabien]

Paola: +Řehtá se jako blázen a pokusí se jí oplatit sladké sousto. Ale protože se směje on i ona, dopadne zmrzlina na jejím obličeji stejně jako na jeho. + Počkej! To jsou velké ztráty lahodné krmě! Já to olíznu...+ A i když chvilku to vypadá, jako by chtěl olíznout vlastní obličej, olízne Poly zmrzlinou pusu.+ S tebou má ta zmrzka úplně speciální příchuť..+zavrní.+

[Paola Ricci]

+směje se s ním, až ji už od smíchu bolí pusa+ Už hodně dlouho jsem se s nikým takhle nenasmála a nevyblbla +řekne vesele a utírá si zmrzlinu z brady. A jak se Fabien nabídne slíznout ji, nastaví mu ochotně tvářičku+ Myslím, že kromě tvých kalhot budu muset přeprat i naše trička +ušklíbne se, když vidí, jakou paseku spolu nadělali+ Jakou speciální chuť... můžu tě taky ochutnat? +uculí se na něj+

[Fabien]

Poly: +Kouká na trička, opatlaná od zmrzky.+ Tak já si to radši slíknu hned. Ty chutnáš jako..jako vítr na horách, trocha sněhu, a voníš jako koniklece...