Bárbí: Všechno, co vám tu vyprávím, je čistá pravda a nic než pravda. Tváří se nevinně a položí si dokonce ruku na srdce. Právě. Moc důležitá. Kde bychom byli bez seriálů? Není nad televizní osvětu. A také jsou pravdivé, jako ze života. Na 110%. Tváří se pořád vážně, ale je jasné, že s i z Bárbí utahuje. No samozřejmě. Nabodne jednu fazoli na vidličku a opatrně jí ji položí na hlodaný toust.
Potřebovat? Máte tu snad sad? Višňový či jablečný? Ovocné stromy ve formě kleče, co se dají sklízet v kleče? Nestíhá se divit. To je jako s dveřma. Sama je taky vysadíte celkem snadno. Ale sama je nasadit, to je oříšek! Mudruje. pak si všimne, jak kulí zraky na chlapíka, co konverzuje s tou fialovou slečnou. Koukám, jste tu všichni jedna rodina... Řekne to neutrálně a i se tak tváří.