Kancelář

[Memory]

"Musím sa priznať, že mám z toho trochu obavy, ale... myslím, že zmena mi len prospeje." povie rozhodne. Ke´d ju Styx objíme, objatie jej opätuje a usmeje sa. "Neboj, nelúčime sa navždy. Môžem niekedy prísť na návštevu, alebo ty môžeš navštíviť mňa." navrhne. "Hmm... " keď si Styx zas sadne. "Je teraz vhodná doba na tému peňazí?"

[Styx]

Neboj se, to určitě zvládneš +usměje se na ni povzbudivě+ To doufám, že se občas uvidíme. Stav se kdykoliv, vždycky tě moc ráda uvidím +dopije svou kávu a pokroutí hlavou+ Myslím, že teď se to moc nehodí, bavit se o penězích. To počká. Spíš bychom měly jít někam zapít rozlučku +navrhne jí s úsměvem+

[Memory]

"Neboj, stavím." sľúbi a potom sa tak tajomne usmeje. "Vlastne pre vás chystám rozlúčku. Pre všetky hriešnice, ktoré budú môcť prísť. Len ešte si nie som istá termínom. Čo myslíš? Prišla by si?"

[Styx]

Tak to je skvělé. Pokud nebudu mít nějaké neodkladné povinnosti, přijdu se s tebou určitě moc ráda rozloučit. Víš aspoň přibližně, kdy to bude, abych si to mohla dopředu zařídit?

[Memory]

"Nooo...." zamyslí sa. "Predbežne by som to videla na 26. mája. Mala by to byť sobota. Čo ty na to?"

[Styx]

+posmutní+ Tak to už mám bohužel něco v plánu. Důležité jednání s právníky ve Francii ohledně rodinného dědictví. Kdyby to bylo o den dřív, tak bych mohla. Mrzí mě to +pokrčí rameny+

(od 26.5. do 28.5. mám zaplacený třídenní pobyt na zámku)

[Memory]

(Sakra a ja iný víken nemôžem... no, možno ešte ten pred tým, ale to som doma a fakt neviem, čo bude ... a v piatok, neviem, koľko by prišlo ľudí.)

"Vážne? Tak to je škoda." smutne. "No neviem, neviem, či v piatok ľudia niečo nebudú mať... ale môžem to skúsiť." prikývne nakoniec. "A teraz.... viem, že sa to do toho nechce, ale predsa len by sme sa mali dohodnúť na tom predaji a čo sa týka tiež mojich zamestnancov. Či si ich necháš, alebo nie."

[Styx]

Tak pokud by to bylo v ten pátek, dej mi vědět. Nebudu si na ten den nic domlouvat, abych mohla dorazit +mrkne na ni s úsměvem+ Ok, já vím, že se tomu nevyhneme +povzdechne si a opře se do opěradla+ Tak na kolik si ceníš svoji polovinu? +zeptá se nenadšeně+ A radši bych tam měla své zaměstnance.

(nechci ti je přebírat, jsou to tvé postavy;))

[Memory]

(chudáci zamestnanci )

"No, to asi nebudú moc nadšení, že ich musím prepustiť." naozaj to ani ona nehovorí moc nadšene. "Nemohla by si to s nimi skúsiť? Sú to dobrí zamestnanci, kvalifikovaní a pod tebou budú rovnako dobrí. Naozaj. Môžem sa za nich zaručiť." prehovára ju. "Však keby ti časom nevyhovovali, môžeš najať niekoho iného." nad cenou sa chvíľu zamyslí. "Myslím, že náš salón má dosť veľkú hodnotu... keď to tak počítam.... 500 000 eur?" pozrie na ňu spýtavo.

[Styx]

+na chvíli se zamyslí a pak jen pokrčí rameny+ No dobře, tak já to tedy s nimi zkusím. Jen nevím, jak oni přijmou novou šéfovou +ušklíbne se+ Pět set tisíc euro? ( ) +nehne ani brvou, i když je to ohromná hromada peněz+ Souhlasím. Peníze ti převedu na tvůj účet do týdne.