Jídelna

[Locke Lamora]

+cukne mu koutek, vstane a přejde k ní. Nejraději by jí řekl něco ve stylu, zvedni ten svůj kostnatej zadek a pojd se mnou do zahrady, kde tě můžu aspon políbit, ale logicky neřekne+ slečno Wenai, rád bych vás v zahradě povalil do kopretin a vzal si vaše tělo, půjdete se mnou? +kření se u toho jak pitomec, protože tohle mu fakt asi potom pěkně přitíží, ale nemohl si pomoct+

[Wenai Lafayette]

+zůstane na něj hledět s otevřenou pusou a naprosto perplex a okouzlená a jediný na co se zmůže je:+ kopretiny ještě nekvetou. +pak zamrká a vzpamatuje se+ Ale tento omyl vám prominu, můžete mě povalit do pampelišek. +graciézně se zvedne ze židle a vypluje na zahradu+

[Locke Lamora]

+Neodolá, nebo spíš nedokáže to zadržet a nahlas se zasměje. Jde za ní, přitom jí očumuje zadek a na Phillipu vůbec nemyslí+

[Locke Lamora]

+Vletí tam, cestou popadne Baudina za kabát a vtáhne ho sebou do kuchyně+ Baudine +dívá se na něj vážně+ potřebuji kytici květin z marcipánu, čokolády, fondánu a lízátek +opře se o velký stůl a dívá se na něj, jestli ho Jean rovnou zabije+

[Locke Lamora]

Jean: Osmé umění. Kývne teoreticky by to šlo. Ale bude to trvat dlouho. Do kdy? +zajímá se+

Locke: Jak do kdy? do večeře! A já ti budu pomáhat! +Sundá si vestu a uváže si přes košili kuchynskou zástěru+ ještě by mě pomluvila +mrmle a rozpouští čokoládu a mezitím drtí mandle na marcipán+

[Jean Tannen]

Do večeře?! To ses posral. +vypadne z něj a pak se lekne, jestli ho něldo neslyšel+ Tedy, to máme co dělat pane. +s vervou se pustí do příprav a chystání+ Ehm... nepamatuju si, kdy jsi naposled takhle zapáleně vařil. +poznamená jako by nic+

[Locke Lamora]

+snaží se tam z marcipánu tvarovať kytku a střeli pohledem po Jeanovi+ řekl bych že naposledy v době Kdy šlo o nou mravní výchovu +ušklíbne se+ Baudine! +zkousne si ret jak se snaží a pak kousek uždibne+ ne že to pak vezmeš zteči +myslí ten svůj výtvor+ Mimochodem vecer máš volno někam se zajdi pobavit +mrkně na něj+

[Jean Tannen]

No dovol, +ušklíbne se+ jedinej, co tady ujídí jsi ty. +tvarujez toho marcipánu krásné květiny a pak je namočí do čokolády+ Volno? Oh, jak jste šlechetný, pane. +pořád se soustředí na ty kytky+ Zajdu si někam za děvčaty. +zazubí se na něj a mrkne+

[Locke Lamora]

Správně! Jen jdi a nech si vyšukat mozek z hlavy +zubi se a závidí ten jeho hezky výtvor pak se podívá na svůj a zamrači se+ jak to že jsi ve všem lepší +Mrmli si pro sebe+ a ven si vém sestry +poučí ho samozřejmě+

[Jean Tannen]

+zazubí se na něj+ Protože jsem pochopitelně lepší a zručnější, zatím co ty budeš navždycky jen vyhublý patlal. +šklebí se, ale myslí to v žertu a už pomalu kytku dokončuje+