Restaurace

[Eternity]

Morf: tohle všechno by se ale nějak dalo. ovšem krize nastala, když dáma udělala manželovi scénu kvůli jeho milence. vypráví a trochu krčí čelo, jak na to vzpomíná. on se naštval a konečně ji seřezal. ona byla taková… no veselejší v rozkroku a ráda vyprávěla o intimním životě. na kafíčku se nám svěřila, že by si přála, aby hrátky s miláčkem nabraly trochu násilnější směr. že manžel je bačkora a na nic takového se nevzmůže. tak se jí vlastně vyplnil sen – manžel jí pěkně seřezal. ovšem za poněkud jiných okolností, než by byla čekala.

[Morfeus]

jo kdo chce kam… aspoň mohla konečně pohlédnout pravdě do tváře a poznala, s kým ta léta žila. ušklíbne se a pokrčí rameny. lidé si přeci svůj osud dost podstatně vytvářejí sami. nebo spíš vedle koho žila. nakonec – kdyby s ním zacházela trochu jinak a se sebou taky, mohla mít ty kýžené výprasky v ložnici a spokojený manželský život. ovšem po bitvě je každý generál, ale kdo z nás je doma prorokem? a jak to dopadlo? nebo je to ještě v běhu? je docela zvědav, tak dlouho poslouchal o té paní, až ho vážně zajímá, jak to dopadlo. pohrává si se sáčkem cukru a dívá se na bublinky na hladině černočerného nápoje.

[Eternity]

Morf: milenec se zdejchnul – asi do bezpečnějšího, méně bouřlivého přístavu a náruče. ti dva – ona s manželem - se do sebe dost pustili. museli jsme volat policii. oba je odvedli v náramcích, každého odvezli na stanici jiným autem. měli monokly a možná pár naštípnutých žeber. trochu smutný konec. nebo třeba je to první krok jinou cestou. míchá pomalu a zamyšleně malou silnou kávu.

[Zaměstnanec]

+Pinglík kolem nich pořád více či méně léce a nosí jim všechny možnosti co si přejí+ A tohle je na účet podniku, od madames majitelek +přinese jim flambované palačinky s hruškami, borůvkami a malinami a zase se odporoučí+

[Morfeus]

velice si považují vysoké úrovně obsluhy i kuchyně. popíjejí si kafíčko a když jim k němu je podstrčen exkluzivní palačinkový zákusek, nemohou odolat, přestože oba mají dojem, že jestli sní ještě sousto, budou tak nacpaní, že se zlomí v zatáčce
DĚKUJEME! - projeví se to pak na dýšku

Et: myslíš? první krok z cely předběžného zadržení? kam povede? vidličkou rozdloubává palačinky a zjišťuje, jaké druhy ovoce obsahuje. konečně k rozvodovému právníkovi? jo, projevila se konečně vášeň ve vztahu. některé holky si tak dlouho koledují o výprask, až se jim ho dostane. já bych ženu v životě neuhodil. ale to neznamená, že bych někdy neměl chuť. ovšem to nemá co dělat s tím, že je to žena. zatváří se, že je Et hned jasné, co a jak myslí.

[Eternity]

Morf: beru to tak, že se mě to vůbec netýká. já jsem žena a skoro tvoje žena. a mě bys rozhodně nebil. já bych se nedala. ale víš, co mě na tom nejvíc mrzí? rovněž ochutná dobrotu voňavou, i když jí nejspíš bude špatně z přejedení. ale ta vůně je taková, že to riskne.

[Morfeus]

Et: ne, co? že to neskončilo happy endem? měli si vzít každý novou lásku, slušně se rozloučit a žít šťastně až do smrti? Et, miláčku, ty toho chceš po lidech hrozně moc, ač pro jejich dobro. taková velká holka a ještě jsi nepochopila, že lidi skoro nikdy nepoužijí jednoduchá a správná řešení? usměje se na ni. natáhne ruku a napůl ji pohladí a napůl jen otře cukr z palačinky z koutku úst a brady.

[Eternity]

Morf:nechá se očistit/pohladit a tváří se jako trucující děcko trošku. přiznávám, že jsem zastydlý idealista, ale zase nejsem úplně hloupá a nepoučitelná. ne. nejvíc mě mrzí, že ta dáma, ta žena, ta holka se neustále setkává s tím samým – u otce, manžela, milence. úplně se položí do toho, co říká. zčervená ve tváři a tlak i tep jdou rychle nahoru . není jim dost dobrá, pokud se nechová podle jejich plánu. je jen k tomu, aby roztáhla nohy a vystrčila prsa a odevzdala peníze. dokud se motá kolem sporáku a postele, fajn. ale jako člověk je nezajímá. nechtějí ji, ale jen to, co jim může odevzdat. rozhořčeně si odfrkne a zavrtí hlavou. mrzí mě, že po těch zkušenostech si už ani ona sama neváží sebe. myslí si, že je dobrá jen k tomu, k čemu ji oni používali. hledala lásku a pochopení, ale co našla? a sama sebe ztrácí čím dál víc. stydí se za sebe, protože měla smůlu na chlapy a o ni, jako takovou, vlastně nikdo nestál. nepotřebuju happy end. dost by pro mě bylo, kdyby si každá taková žena uvědomila, že je člověk s vlastní cenou a ne jen onuce, kasička, služka, nebo hračka do postele. sama, jak se poslouchá, ví, že je to těžký boj za lepší svět. ale nemůže si pomoct. a je jí z toho docela smuno. tak chytí aspoň Morfea za ruku.

[Morfeus]

Et: máš pravdu. vezme její dlaň do své. políbí ji do dlaně a pak její ruku drží pevně a jemně, schovanou a bezpečnou.není až takový zločin proti lidskosti, když si to myslí o ní. ten zločin je v tom, když ji přimějí, aby si tohle myslela sama o sobě. ale naděje umírá až poslední. musíš to nechat běžet. třeba nakonec ta dáma zvedne hlavu a postará se sama o sebe. nikdy nevíš. netrap se, lásko. usměje se na ni trochu, ale i v jeho úsměvu je trocha lítosti. pak se zase "znormální". tak co? půjdeme? a neříkalas něco o Tir?

[Eternity]

Morf: jo, půjdeme. kývne a vyndá svou ruku, začne se upavovat a hotovit k odchodu. bylo tovšechno moc dobré a bylo toho hodně. sem budeme chodit. usměje se. no ano, Tir psala. asi bude nejlepší, když si to přečteš sám. rozhodla se dostudovat. to jsem moc ráda. psala i o Samovi. jestli je to, jak říká, tedy píše, skoro mě to posadilo na zadek. ale to bych dořešila doma.