Putování s Magnusem za vikingskými mohylami

[Styx]

Co má být zjevné? +pozvedne zvědavě obočí, nemůže tušit, co k ní Magnus cítí. Poprvé to jeho Miluji tě znělo jako bojový pokřik a podruhé jí to sice řekl něžně, ale švédsky . A to, že má o ni zájem, ještě nic neznamená, třeba dlouho neměl ženskou + Stydím se... jak jsem jen mohla zapochybovat o tvé čestnosti +ten pravý důvod jí zjevně nedochází . Prohne se jemně v zádech, jak jí přejede po lopatkách, neprotestuje+ Když už máme konečně na sebe čas, nechceš mě začít učit?

[Magnus Arnar]

Styx: +Je trochu zaskočen její nedovtipností, ale na druhou stranu potěšen tím, že jí to bude moct znovu a ještě jednou říct.+ Budu tě učit moc rád, valkýro...rád bych ti vepsal každé nové slovo, rád bych ho tisíckrát tiše zopakoval, když budeš takhle blízko.+ Du är vackert, min kärlek!!! + Jeho ruka dál něžně bloudí po jejích zádech a zabloudí i pod hřívu vlasů na krk a přejede prstem po páteři.+

[Styx]

Du är vackert, min kärlek +snaží se to po něm co nejpřesněji zopakovat a zapamatovat si to+ Přelož mi to prosím, abych věděla, co to znamená +jeho nezvyklý tón hlasu i toužebná slova upoutá její pozornost a zadívá se mu podezíravě do očí+ Mluvíš tak nějak... zvláštně... co se děje? +sláva, konečně si toho všimla. Prohne záda proti jeho laskající ruce a zlehka položí svoji dlaň na jeho hruď+ Pokračuj +vybídne ho s úsměvem k další lekci+

[Magnus Arnar]

Styx: Ditt hår är som vinden...+pokračuje něžně a hladí jí po vlasech.+ Mám trochu obavu ti to vše překládat, valkýro. Snad proto, aby mě meč tvůj neťal dřív, než dokončím toto vyznání, protože o tobě v rodném jazyce mluvím...teď jsem řekl, že tvé vlasy jsou jako vítr...tak jemné, tak nespoutané...+ Opatrně políbí její víčka a na tváři se mu objeví úsměv.+

[Styx]

Jak se tedy mohu naučit své rodné řeči, když mi odmítáš překládat svá slova? +zasměje se pobaveně, je zvědavá jako straka+ Dobře tedy, nebudu tě nutit. Nechám to na tobě, jestli mi to budeš chtít sám říct +musela by být ale slepá a hluchá, aby nepostřehla tu Magnusovu proměnu z drsného, tvrdého bojovníka v něžného romantika. Přistihla se, jak jí tato kombinace neskutečně imponuje. Víčka se jí přivřou pod tíhou jeho rtů a uvědomí si, že je jí to moc příjemné+ Je hluboká noc... měli bychom už jít spát +špitne, bojí se toho, co může následovat, pokud ještě chvíli zůstanou vzhůru+

[Magnus Arnar]

Styx: +Jeho vousatá brada přejede přes její nos a i ten Magnus posléze políbí.+ I natt är alla fantastisk...v noci je všechno úžasné...a ke slovu přichází úplně jiná moc a smysly než ve dne. To, co je nám ve dne zapovězeno, skryje noc jako pláštěm. V noci odkrýváme stud před druhými říci či udělat něco, co by denní světlo příliš vystavilo na odiv druhým. Noc je jako báseň...básník do ní ukryje vše, co se neodváží říct nahlas sám za sebe...+ jeho ruce hladí jemná záda a mapují její šrámy, které utržila v posledních dnech.+

[Styx]

+pokrčí nosánek, jak ji na něm polechtají jeho vousy, není na to zvyklá, Remus chodí hladce oholen + I natt är alla fantastisk +opakuje si nahlas větu a ukládá do paměti slovíčka. Jeho tichý hlas ji uklidňuje a navzdory okolí cítí se při něm v naprostém bezpečí+ Mluvíš jako ten básník... co ukrýváš pod rouškou tmy ty? +usměje se a slastně přivírá oči, jak se jeho drsná ruka něžně dotýká její kůže+ Ano, máš pravdu... noc je úžasná. Všechno vypadá mnohem tajemněji... svůdněji... a člověk jakoby ztrácel zábrany +přemýšlí, kam s rukou, jestli ji nechat na dosah své zbraně, anebo odvážit se oplatit Magnusovi jeho důvěrnosti+ Noc možná skryje hřích... ale svědomí nezahalí ani ta nejčernější tma +přejede mu jemně prsty po svalnatém rameni+

[Magnus Arnar]

Styx: Ne...svědomí nezahalí...svědomí je totiž něco, co zůstává odhaleno i ve tmě. Pak ovšem naše jednání musí být takové, aby svědomí mohlo být alespoň pro dotyčného tak čisté jako jeho košile. Styx.....neexistuje nic, co by se nemohlo změnit byť jen na malou chvíli...nebo možná na věčnost...+ pomalu jí zase zajede do vlasů a do tmy se usměje.+

[Styx]

A co bys chtěl zrovna teď na tu malou chvilku změnit? +hledá v jeho očích odpověď. Oceňuje, že Magnus nezneužívá situace, ve které jsou, na druhou stranu se ale trochu vyděsí, že co když je to tím, že ho jako žena nepřitahuje. Přece jen, leží vedle sebe nazí pod hvězdami, přikryti jednou dekou a ona ani necítí, že by Magnus po ní toužil + Jaké ženy se ti líbí? +zeptá se ho najednou a mimoděk zabloudí prsty do jeho vlasů+

[Styx]

(neukončíme to? hrozně se to vleče...)