od Styx Lupin » 23 říj 2014 14:44
+čištění zanícené rány necítí, jak je mimo, nejspíš by neprotestovala, ani kdyby jí Asiyah nohu amputovala:). Prášky a masti v průběhu dne vytáhnou z rány zánět, horečky pominou, takže další noc už spí klidně, hlubokým, léčícím spánkem+
+když ráno otevře oči, v první chvíli vůbec neví, kde je. Posadí se v posteli a chvíli se rozkoukává a pomalu jí dochází události minulého dne. Vyleze opatrně z postele. V noze jí nesnesitelně cuká, ale aspoň v ruce už necítí bolest, tak si sundá obvaz a potěší ji, jak hezky se jí přes noc zahojila dlaň, jsou vidět už jenom tenké jizvičky. Všimne si zrcadla, visícího na zdi a postaví se před něj. Soustředěně pozoruje tu cizí ženu v něm, nepoznává jí. Ani dlouhý spánek, ani odpočinek jí vzpomínky nevrátili+ Kdo jsi? +zeptá se svého odrazu a chvíli se před zrcadlem ze všech stran natáčí+ Běloška, pravděpodobně Evropanka, možná Angličanka nebo spíš Francouzka, světlé vlasy, zelené oči, asi tak pětadvacet let. Tetování s hadem a vlkem. No vida...vím toho o tobě mnohem víc, než včera +navzdory beznaději se na svoji dvojnici ironicky ušklíbne. Vezme si do prstů medailonek, co jí visí na krku a zamyšleně jej zkoumá. Pohled jí padne na její oblečení v koutě na zemi. Klekne si a začne jej chvatně prohledávat, jestli neobjeví něco zajímavého po kapsách. K velkému zklamání však nenajde vůbec nic. Nejspíš všechno, co tam předtím bylo, poztrácela při souboji s řekou. Zklamaná a s nechutí se začne soukat do svých špinavých hadrů+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu.
(krédo templářského řádu)