Gotham

[Rebecca Altamirano]

Netušila jsem, že jsem tak průhledná. Pousměje se. Budu muset zapracovat na kamufláži. Zajiskří jí v očích. Ano, přesně taková jsem byla. Černá ovce rodiny. Zasměje se tiše. Hmm, máte pravdu, není tak těžké to uhodnout. Možná i proto, že se naše myšlenky v této chvíli nijak výrazně neodlišují. Rty jí zvlní svůdný úsměv. Neřeknu to na vás, když ani vy na mě... Zašeptá mu horce do ucha a její dech ho zalechtá na krku, zároveň mu nehty zlehka přejede po šíji.

*****
Batman: Tak že by nedostatkem času? +Navrhne pobaveně.+ Zákonnějších? Možná jinde, ale tady v Gothamu ne. Poctivé policisty bych spočítal na prstech. Vlastně jsou to členové jednoho týmu. +řekne hořce, ale zároveň i s jistou hrdostí v hlase.+ Ona to ta firma dělá tajně. Tak to nikomu neříkejte. +pousměje se spiklenecky.+ to máte pravdu, nepouštím je příliš blízko. Nechci nikoho ohrozit tím, co dělám. +pronese zamyšleně, jakoby sám k sobě. Pak náhle zvedne ruku a zlehka se dotkne jejích vlasů. Pak, jakoby si uvědomil, co udělal, ruku stáhne.+ Omlouvám se, nechal jsem se unést. Vyvoláváte ve mě zvláštní pocity. +zadívá se na ni a omluvně se usměje.+ Ne, nikoho jsem sem ještě nevzal. +dodá nakonec a znovu sklouzne pohledem na město před nimi.+

[Victoria]

To bude ono, jen si počkejte. +uculí se+ Nepochybuju, že do toho, co s váma spolupracuje. Takže je to jenom na vás. +odhadne s úsměvem+ Nebojte, bude to naše tajemství. +mrkne na něj pobaveně+ To je ušlechtilej životní styl, ale asi dost osamělej, že? +kouká mu soucitně do očí+ V pořádku. Možná byste se měl nechávat unést častěji. +pokývne a povzbudivě se usměje+ Jaký pocity? +nakloní zvědavě hlavu na stranu a vlasy jí přitom sklouznou přes rameno+ Vůbec nikoho? +zopakuje překvapeně+ Tak to si připadám... výjimečně. +usměje se, pozoruje město a úplně samozřejmě ho vezme za ruku+

Joker: A přesně tak to je drahoušku. +zavrčí jí do ucha a jak se tak těsně u sebe pohupujou, Wenai může na stehně cítit pomalu tvrdnoucí důkaz toho, jak moc vzrušující to pro něj je+ A oni si myslí, že to my jsme tady ti šílení. Jenom nasaj jejich pach. +sykavě se nadechne a vystrčí jazyk, jako by ochutnával vzduch+ Bojí se toho, co dělají oni sami, ale přesvědčují sami sebe, že se bojí nás. Že jsme monstra, ale to my nejsme, že ne, drahoušku? +olízne si rty mlaskavě+ My jsme jenom na vrcholku řetězce. Ne ne ne ne ne, drahoušku. Šílenství je jako gravitace, víš? Stačí jenom postrčit a už padáš. +zachechtá se, oči mu vzrušeně svítí a vypadá to, že už okolní dění přestal vnímat a propadl se do nějaký vlastní pokřivený dimenze+

[Wenai Lafayette]

Bruce: Ani ne tak průhledná, jako podobná mě. +pousměje se a nakloní se k ní, aby mu pošeptat do ucha+ Bude to naše tajemství. +zašeptá nazpátek+ Stvrdíme ho polibkem. +špitne a políbí ji, jemně, ale postupně polibek získává na hloubce, až konečně se od jejích rtů odlepí+

Wenai: +pomalu jí z něj začíná běhat mráz po zádech, ale nechá se strhnout jeho nadšením+ Ano... +vydechne pomalu, zakloní hlavu a nasaje pach strachu a šílenství+ My nejsme monstra, my víme, co jsme, oni to tají přede všemi včetně sebe. +kývá hlavou a mhouří oči, pak se najednou široce usměje a oči se jí rozšíří+ Jako gravitace. +zopakuje, a jak ho drží, tak najednou je začne gravitace opouštět, jsou pořád lehčí a lehčí, až se jim chodidla odlepí od země+

[Rebecca Altamirano]

Tak to se mi líbí... Pousměje se a pohled jí sklouzne na jeho rty. Miluju tajemství... Zašeptá okamžik před tím, než se jejich rty setkají. Když se tak stane, má pocit, jakoby jí projel elektrický výboj a nedokáže potlačit slabé zachvění. Automaticky mu vjede jednou rukou do vlasů a mazlivě se jimi probírá, druhou mu sjede nehty po zádech a zase vyjede vzhůru. Nikdy bych neřekla, že uhlazení podnikatelé takhle líbají... Řekne tiše a v očích jí tančí plamínky.

***
Batman: Ano, spolupracuji s nimi. +přikývne poněkud stroze a dál to nerozvádí.+ No nejsem zrovna v obležení, ale nevadí mi to. Mám pár přátel, kterým věřím a víc člověk nepotřebuje. Takže vy jste unesla mě? +zvedne pobaveně koutek rtů v náznaku úsměvu.+ Zvláštní, měl jsem dojem, že to já unesl vás. +když ho vezme za ruku, poněkud ho to překvapí. Okamžik se dívá na její drobnou ručku ve své. Pak k ní zvedne pohled a pousměje se. +to bude možná tím, že vyjímečná jste. +opáčí tiše a palcem ji zlehka přejede po jemné kůži dlaně.+

[Victoria]

+nechá teda jeho kolegy bejt+ Ono pár lidí stačí, když jsou to opravdoví přátelé. Já těch opravdu blízkejch taky nemám přehršel. +usměje se a přikývne, že rozumí+ No jistěže jsem unesla vás, tohle byl celou dobu můj plán. +zasměje se+ A pročpak jste mě vůbec unášel? +koukne po něm zvědavě a v očích jí hrajou jiskřičky+ Však vy taky nejste zrovna tuctovej. Je mi s vámi hezky. +usměje se, oplatí mu kompliment a kouká mu do těch napůl zakrytejch pronikavejch očí+ No vidíte, ještě vás naučím se usmívat. +uculí se trošku+

Joker: +náhlý pocit lehkosti ho vrátí zpátky do reality, nebo aspoň nejreálnější reality, jaký je schopnej, rozhlídne se, a zjistí, že se zatím všichni zdejchli+ Ts ts ts. Všechny jsme je vystrašili, drahoušku. +sykne a v hlase se mu mísí zvrácený potěšení a trocha smutku+ A než si pro nás přijdou, máme čas jen pro sebe. +olízne si spokojeně rty+ Oni vždycky přijdou. +ujistí ji a ušklíbne se+ Ale to my už tady nebudeme, že ne?+zašeptá ji do ucha, vysadí si ji na stůl, co náhodou do vzduchu nevyhodili a znova se hladově vrhne na její rty+

[Wenai Lafayette]

Bruce: +jen se usměje+ Kdo vám řekl, že jsem uhlazený podnikatel? +pobaveně zvedne obočí+ Vzbuzujete ve mě neskutečnou, nesmírnou vášeň. +tou dobou mu už vášeň probleskuje očima a on kývne na kapelu, aby začala hrát něco rychlejšího, tak oni rovnou spustí tango jak z Addams family a Bruce nejprve k sobě Beccu vášnivě přitiskne a políbí a až pak začnou tančit+

Wenai: Oh. +pohladí ho po tváři, když je smutnej+ Neboj se, najdeme si další věřící, který budeme děsit. +usměje se na něj+ Ať přijdou, stejně nás neuvidí. +zazáří jí oči a fascinovaně ho pohladí po tváři a políbí+ Odkud máš ty jizvy? +zeptá se zaujatě+

[Rebecca Altamirano]

Takže taky kamufláž? Velmi povedená... Usměje se pochvalně. Tak to jsme na tom velmi podobně, pane Wayne. Zablýskne jí v očích a bez potíží se přizpůsobí rychlejšímu tempu. Jeho polibek opětuje se stejnou vášní a nevnímá nic, než jeho a hudbu, která jakoby vysílala na povrch veškerou vášeň, kterou v ní tenhle muž vyvolává.


****
Batman: Hmm, protože jste chtěla unést? +hodí to na ni a usměje se.+ to jsem rád, ale nevadí vám, že vlastně nevíte, kdo jsem? +zadívá se jí zkoumavě do očí.+ Troufám si tvrdit, že kdybyste k tomu měla dost času, nejspíš naučíte. Protože na vás se prostě nejde neusmívat. +pousměje se a okamžik ji pozoruje, jakoby sváděl nějakou vnitřní bitvu. Pak se k ní nakloní a položí jí ruku do týla. Dívá se jí do očí a pomalu se přibližuje, aby jí dal příležitost uhnout. Když neuhne, zlehka přitiskne své rty na její a jemně, pomalu ji políbí, jakoby se bál, že se mu rozplyne pod rukama.+

[Victoria]

(ach )
Zásah. +zasměje se+ Vy taky nevíte, kdo jsem, a jste tady se mnou. +pokrčí rameny, ale usmívá se+ Vím, že jste z Gothamu, že máte krásnej úsměv, slušnej smysl pro humor, nosíte boxerky,jste dobrej člověk a buďto jste nechutně bohatej nebo hodně dobře kradete. To je náhodou víc než dost informací. +uculí se pobaveně a když se k ní nakloní, povzbudivě se usměje. Nechá ho, aby jí políbil, a pak mu pomaličku, aby ho nevyplašila, vyjde vstříc a polibky mu oplácí+

Joker: Když se postavíme za strom, tak nás ani neuslyší +přikývne souhlasně+ Tyhle jizvy? +ukáže na svoje tváře a tón hlasu se mu nepatrně změní+ To jsem rád, že se ptáš drahoušku, to je moc vtipná historka. +obličej má najednou hrozně blízko u jejího, až může detailně slyšet, jak jeho jazyk mlaskvě přejíždí po jeho rtech, a než se Wenai naděje, drží ji pevně za zápěstí+ Víš, potkal jsem holku, fešandu, skoro jako ty. Taky to byla taková pěkná tvářička. +pohladí ji hřbetem ruky skoro něžně po tvářích, ale oči se mu fanaticky lesknou+ A začala se lísat. Já ti rozumím, říkala. Nejsi šílenej, říkala. Budeme spolu, říkala. Kašli na ně, říkala. Víc se usmívej, říkala. +sevře Wenai obě zápěstí jednou rukou a najednou má v ruce menší kapesní nůž+ A já jsem ji poslouchal, víš drahoušku? Mluvila slaďounce, jako med. +mluví tak blízko u jejího ucha, že jí občas olízne boltec+ Jenže víš co se stalo, drahoušku? +hlas mu zhrubne a Wenai ucítí studený ostří na hraně čelisti+ Byla. to. děvka. +zavrčí jí do ucha a odsekává jednotlivý slova+ Malá, proradná děvka. Spala se sousedem, víš. A taky s pošťákem, s domovníkem a mlíkařem. +ostří zatlačí trochu hlouběji+ A tak jsem ji musel potrestat. A taky souseda. A pošťáka. A domovníka. A mlíkaře. +vypočítává skoro mazlivým tónem+ Víš kolik krve může člověk ztratit, než zdechne, drahoušku? +ostří ji malinko škrábne, ale ne tak, aby tekla krev+ A pak jsem si vzal nůž - přesně tenhleten, víš? - +ukáže jí nevelký ostří konverzačně+ dal jsem si ho do pusy, asi takhle. +strčí jí nůž mezi rty+ Že prý jsem se málo smál. Že prý to se mnou byla nuda. +zachechtá se jí do ucha+ Teďka už se vždycky usmívám. +zachraptí+ Teďka už nikdy nezapomenu, jak zrádný jsou malý děvky. Člověk musí bejt opatrnější, víš, drahoušku? +olízne si koutky a kouká jí zblízka do očí tím svým maniakálním pohledem+

[Rebecca Altamirano]

(tvl Vici, že ty tam máš někde ducha Heatha Ledgera a ten ti říká co máš psát? Jsem úplně vyřízená, je to fakt jak kdyby to psal přímo Jokie )

[Victoria]

(Muhehe, to totiž nevíš, kdo tady za tím pc sedí. Jsem vyšinutá, no. Budu to brát jako kompliment. )