Kuchyně

[Styx Lupin]

Já jsem tě ale slyšela... tvůj konejšivý hlas, který mi říkal, že to všechno se odehrává jen v mé hlavě. Dodalo mi to sílu odpoutat se od toho. Takže opravdu vděčím tobě za to, že to trvalo jen tak krátce +ať už to bylo jakkoliv, ona si o tom myslí své a nikdo jí to nevymluví+ Ne, to JC nemohl tušit, proto mu to ani nedávám za vinu. Dělal co mohl, dokonce mně v jednu chvíli od sebe odstřihl, když si všiml, že mně Vanessa táhne sebou, i když vůbec nemusel +připustí uznale+ Vážně bys mu kvůli mně zakroutil krkem? +pozvedne s údivem obočí nad jeho odvahou a to, že ve skutečnosti by se Remus k JC nejspíš nestihl ani přiblížit, s ladností přehlédne, protože tady jde o ten princip, že by byl ochoten vrhnout se kvůli ní do nerovného boje+ Ty jsi opravdu velice odvážný a statečný Vlček. Takový můj princ z pohádky, co zachraňuje svoji princeznu +zaboří mu prsty do vlasů a přitáhne si ho k sobě blíž+ Jsem na tebe vážně hrdá +políbí ho co nejněžněji, jak jen umí a s polibkem vůbec nespěchá+ Dobře, domluveno +přikývne souhlasně, když se od něj na chvilku odtáhne+ Přinesu jí lektvar a pak se rovnou přemístím na Orlík. Jen doufám, že až se druhý den vrátím zpátky, najdu všechno na svém původním místě +zavtipkuje s úsměvem, ale i ten úsměv ji prozradí, jaké má z té noci obavy+ Řekni, že to dopadne dobře... +přitulí se k němu jako ospalé kotě+

[Remus Lupin]

Opravdu? *usměje se* Jo. Vážně...*věnuje se chvíli jen jí a jejím rtům* Pokusím se to tady do zítra nezbořit...*uculí se* bude to v pořádku...*odpoví a políbí ji do vlasů, ale její pochyby vzbudily neklid i v něm, ačkoliv to nedá najevo. Nakonec nerad, ale přece se od ní odtáhne* Musím se jít připravit...a dostat do sebe lektvar* zašklebí se*

[Styx Lupin]

+neochotně se od něj odtáhne a pustí ho+ Já vím... už je čas +sevře se jí srdce, když si uvědomí, co ho za chvíli čeká, dnes je to loučení pro ni mnohem těžší, než kdy předtím+ Dávej na sebe pozor, lásko +postaví se na špičky a obejme ho a políbí+ Odnesu Vanesse lektvar a půjdu na Orlík. Uvidíme se zítra ráno +ve dveřích se ještě otočí+ Nezlobte tady +usměje se na něj a zmizí v chodbě+

(takže nenechá Remusovi žádný vzkaz, že jde za Vanessou, jak jsem psala předtím )

[Remus Lupin]

Neboj, budu...*usměje se a chvíli stojí v kuchyni u okna a pozoruje blížící se noc* no nic....*sebere se a jde si pro lektvar*

[Styx Lupin]

+celé dopolko stráví za sporákem, protože kuchař chodí vařit jen v neděli. Občas nakoukne oknem na zahradu, co tam vyvádějí noví obyvatelé. Když dovaří Remusovi oběd, jde si sednout do zahrady, aby měla ty dva na očích a taky využila jeden z posledních slunečních dní a čeká na Remuse, alespoň tedy doufá, že ho dnes pustí z nemocnice+

[Remus Lupin]

*Romulus pobíhá po celé zahradě, nos od hlíny, oči navrch hlavy, jak musí všechno prozkoumávat, tolik nových pachů a věcí....postupně má jazyk až na vestě a nakonec sebou plácne do trávy. Nia poletuje mezi záhonky, evidentně ji přitahujou pestré barvy...nakonec se usadí na pomerančovníku a rozhlíží se na okolí pěkně shora.*

*o něco později po poledni se před domem s lehkým prásknutím objeví Remus, trochu rozježený a neoholený, ale už má lepší barvu, než měl v nemocnici...nadechne se mírného vzduchu jižní Francie... to už se k němu žene Romulus s štěkotem a velkým vrtěním jde přivítat páníčka, chvíli to vypadá, že na něj skočí* Ale no tak! Žádné skákání...bys mě dneska položil...*krotí psa, který se mu v podstatě vyplázne na nohy, břichem nahoru*

[Styx Lupin]

+vrátí se domů z Mýtinky a hned zapadne do kuchyně+ Remusi, dnes ti chystám k večeři překvapení +volá na něj do pracovny, kde je už kolik dní zašitý nad mapami a šoupne naloženého králíka do trouby péct+

[Styx Lupin]

+králík se upeče a Remuse nevytáhla z pracovny ani ta vůně, co se line po celém domě. Styx tedy za ním dojde říct mu, že večeři má v troubě a že ji Amon povolal do práce a bude pár dní pryč. Rozloučí se s ním a poté se jde převléknout a přemístí se na tu misi na Ukrajině+

[Remus Lupin]

(no to mi Postrach těmi kýbly zavařil asi už nadosmrti )

+nedbá, že se jí při tom mačkání ozve zranění, tulí se k němu, jeho objetí je přímo zázračně léčící+ Je mi opravdu fajn. Chtělo to pořádně se vyspat a najíst se +pustí ho neochotně a pak se oblékne a jde s ním do kuchyně+ Kdyby za domem... +uculuje se nevinně+ Ani nepamatuji, kdy jsem takhle nebezpečně lovila +naporcuje maso a ohřeje ho v mikrovlnce a pak prostře stůl ke snídani+ Chceš k tomu králíkovi kafe nebo kakao? +culí se+

Nebezpečně lovila?*je napnutější a napnutější...* uf..kakao ke králíkovi?*kouká trochu našišato* to nevím, jestli bych zvládnul...*vezme porce z mikrovlny a odnese na stůl*


(hehe, Postrachovo prokletí...kam se hrabou faraoni:))

[Styx Lupin]

+sedne si k talíři a začne hladově olupovat maso+ No dobře...tak já se ti tedy přiznám. Doufám, že ti nepřestane ten králík chutnat +dramatizuje to, jakoby ho ulovila v nějaké zamořené zóně+ Víš, jak musí dobrodruzi něco ukrást na Mýtince? Tak ten králíček je z jejich kuchyně +kouká, jestli mu z toho nezaskočí+ Mimochodem, ty už jsi tam něco ukradl? +zajiskří jí v očích+