S: +A možná že s tím opravdu nepřestane. Asi se mu očividině zalíbilo jí rozkazovat... Hluboce se nadechne a v očích se jí odrazí jak moc je jí to proti srsti a už už se nadechuje, že mu k tomu něco pěkně poví, ale pak dodá to prosím. Přesně adresované a hezké. Pousměje se, takže z toho byl taky špatnej. Sejde k němu těch pár schodků a připadá si děsně staře. Teda že její tělo je děsně starý.+ Ahoj +vnímá teď jen svého druha. Pohladí ho po tváři, ví že jí věnuje plnou pozornost a ucítí, jak jí pod dlaní jeho tvář trochu zvolní. Taky už necítí tu děsnou touhu a volání se okamžitě proměnit. Její vlčice něžně ňafne černé po uchu a stulí se k ní. Díky bohům za B.+ Gabrieli, přísahám ti že mi nijak neublížil +mluví tiše, ale ví, že ji všichni přítomní slyší. Krev jsem mu darovala, +obejme ho kolem pasu a přitiskne líčko na hrudník v místě srdce a vnímá jak zběsile tluče.+ Má smrtelně nemocnou dceru. +Podívá se na něj vzhůru, do těch žlutých světlometů.+ Prosím, jsem v pořádku, opravdu +otře se čelem o jeho bradu. Není si jistá, ale nakonec nechá bariéru zmizet.+
D: +Dívá se jak jde k Syr dolů a nejradši by... nejradši by je všechny roztrhal na cucky. No zrzku možná ne. Protože nemůže dělat nic, tak se podívá na tu ženskou co přijela s ním. Zaujme ho, protože cítí její vlčici. Zajímavé, pravděpodobně to je jeho Beta. Ale.... +zavrtí hlavou a nasaje vzduch. Je to zvláštní. Cítí vlka, ale... nakloní hlavu na bok a nakrčí pysk. Ten pach, sice skrytý ale...+ Vampyr! +odhalí to nakonec, napůl překvapeně, napůl pohrdlivě.+