Pokoj pro hosty

[Victoria]

Tak si vezmeš moji +rozhodne se a udělá si mentální poznámku, že mu nesmí zapomenout dát svýho miniGlocka+ Jo, bylo by fajn, kdybys byl co nejvíc tady. On se nejspíš ani nikdo neobjeví, já bývám trošku paranoidní +usměje se na něj, když vidí, jak se tváří+ Co? +když se zmíní o mrtvolách, stáhne se jí krev z obličeje+ Ne, o to nejde. +nadechne se a řekne si, že nemá cenu chodit kolem horký kaše+ Jde o mýho bejvalýho přítele. Ono se mu totiž úplně nelíbí, že jsem od něj odešla. Utekla. A je fakt naštvanej. +vysvětluje pomalu a kouká si přitom na ruce+ A on když je naštvanej, tak občas dělá pitomosti. Taky je děsně žárlivej. +povzdechne si+ Potřebuju to s ním jet vyřešit, a vzít si zbytek svejch věcí. On mi fyzicky neublíží, ale tobě by mohl +koukne na něj nervózně+ Takže na sebe prostě dávej pozor, jasný? +usměje se slabě+

[Byron]

+vejrá na ni, jako by jí to ani nevěřil+ Cože? +vykulí na ni oči+ Já si rozhodně žádnou zbraň nevezmu. +zavrtí rezolutně hlavou+ Panebože, vždyť tohle není normální. +vstane ze židle, ale vypadá velmi nerozhodně, co by měl dělat+ No tak ses s ním rozešla, to se stalo jemu a milionu dalších lidí. A pokud to nepochopí, tak vážně není normální a to zas nechápu já, proč jsi s ním chodila. +poškrábe se ve vlasech a povzdechne si+ Chceš nějak pomoct? Mohl bych... někoho najmout. +nabídne jí a je vidět, že tahle situace mu vážně není příjemná+

[Victoria]

Vezmeš. +řekne rezolutně+ Prosím +změkne trochu+ já přece nemůžu odjet, aniž bych věděla, že budeš v pořádku +rozhodí rukama a vypadá trochu zoufale+ No, to je právě ten problém. +pokrčí ramenama+ To je totiž to, co dělá on. Nechá se najímat, když si někdo nechce špinit ruce. +ušklíbne se+ Najmout si konkurenční organizaci na něj, to by se rovnalo v podstatě vypovězení klanový války, a do toho já teda nejdu ani náhodou +vrtí rezolutně hlavou+ No, protože jsem ho milovala. +pokrčí rameny+ A pak už bylo najednou pozdě +povzdechne si+ Poslouchej, mě fakt moc mrzí, že se tím musíš zabývat. +klopí oči a stydí se+ A věř mi, že kdybych věděla, jak se to zvrtne, nikdy bych tě do svýho života netahala. +potáhne si z cigarety+ Já to vyřeším, slibuju. A úplně pochopím, když už se se mnou pak nebudeš chtít z bezpečnostních důvodů stýkat. Ale než se s ním nějak domluvím, musíš prostě přijmout nějaký bezpečnostní opatření +rychle mrká , protože se před ním přece nerozbrečí+ Stydne ti kafe. +kuňkne+

[Byron]

Na. To. Zapomeň. +přijde k ní trochu blíž+ Já nepatřím do té vaší party sexy sebevědomých zabijáků, co mají na všechno patent. +ušklíbne se+ Když nechceš, tak ne. Prostě od toho dávám ruce pryč. +zvedne ruce, jako že on s tím nemá nic společnýho+ A já ti seru na nějaký bezpečnostní důvody. Myslel jsem že... +zarazí se+ jsem prostě jenom obyčejnej člověk. +pokrčí rameny a pomalu vyjde z místnosti+

[Victoria]

+Chvilku přemýšlí, že za ním vyběhne a všechno mu řekne, ale pak se akorát stočí do klubíčka do peřin, brečí do polštáře, co jako na potvoru voní jako Byron a připadá si hrozně sama. Když už nemá co brečet, vyhrabe se z postele, najde papír a tužku a začne smolit+
Básníčku,

ptal ses mě, jestli jsem někoho zabila. Pravda je, že jo. Ten chlap šel po Jadeovi s pistolí a já ho prostě bodla a bylo to mnohem jednodušší a samozřejmější, než bys čekal. A mohla jsem ho ještě zachránit, chtěla jsem, a pak mi Jade zastoupil cestu, vytáhl na mě vlastní pistoli a donutil mě dívat se, jak vykrvácel. Budu na jeho výraz a zmrtvělý oči myslet už napořád. Byl to důvod, proč jsem nakonec odešla; protože už jsem nedokázala vydržet v jednom bytě, v jedný zemi s ním.
Trvalo mi dva roky, než jsem zjistila, čím se živí - šileně naivní, co? Ale nikdy předtím, ani potom jsem se do jeho obchodních činností nezapojovala. Jezdila jsem, kam on a dělala mu pěknou mluvící klíčenku - a milovala jsem ho, i když to není omluva. Už je to asi jedno, ale nechci, aby sis myslel, že jsem zabiják. Možná jsem vrah, ale aspoň se za to nenávidím.
Nechci se nechat stáhnout zpátky do života, kterej není můj, ne teď, když vím, že bych mohla bejt šťastná takhle.
Nezměním svoji minulost, ale chtěla jsem změnit budoucnost. Začít znova, daleko od všeho, bejt normální, a myslela jsem, že ty bys mohl bejt někdo, s kým by to šlo.
Všechno mě to hrozně moc mrzí. Bylo mi s tebou hezky a budeš mi chybět.

Nejsi obyčejnej. Jsi neskutečnej magor, co mě umí rozesmát. Totální cvok.
A proto tě mám ráda, ty pako.

+otře si slzy, dopis složí a nechá ho na polštáři a jde si k sobě sbalit věci+

[Byron]

+zachvilku se přece jenom vrátí+ Victo... +rozhlídne se kolem a zajistí, že tam není, tak si všimne toho dopisu, přečte si ho. Pak ještě jednou, vezme tužku a některý části začerní. Pak si ho přečte znovu, povzdechne si a rozběhne se po tvrzi+

[Victoria]

(A jak jako začerní, já skoro dojala sama sebe! ts ts ts )

[Victoria]

+Pár dní po Vánocích přiletí na Tvrz sova, usadí se Byronovi za okno a mrzne tam, dokud si ji nevšimne. K noze má přivázanej napůl mokrej pohled s nějakým obrázkem Montmartru a z druhý strany je napsáno:
Čau básníčku!
Jak se máte? Co Vánoce? Paříž je o svátkách šílená, všude tolik lidí, že se nedá vyjít na ulici. V hotelu kde bydlím navíc na chodbách nonstop pouští koledy. Takže se přes den upíjím svařákem a ven chodím akorát v noci, když Američani a Japončíci odpadnou. Potkala jsem tu pár starejch kamarádů a zašla na svý oblíbený místa, ale nějak už to není, co bejvalo. "Věci" se táhnou jako sopel, takže na brzkej návrat to moc nevidím. Co pořád děláte? Jak se má Jess? Co plánujete na Silvestra? Je to tu otrava, chybíte mi.
Pusu,
V.
P.S.:Tohle je moje nová sova, zatím jí říkám Dračí Zhouba, Doufám, že doletěla ok, když jsem ji vysílala, nevypadala moc přesvědčeně. Snad tě moc nepoklove. Rozhodně si jí nakloníš nějakou dobrotou, nejlíp plátkem slaniny.+

[Locke Lamora]

+přestože jeho vlastní pokoj je hned vedle Jeanova, nějakou neuvěřitelnou "náhodou" se mu podaří dobloumat až k Wenainu pokoji, ještě od posledka si moc dobře pamatuje, který dveře to jsou, už už zvedá ruku, že zaklepe, ale zevnitř akorát uslyší nějakej zvuk, lekne se, a zdrhá odtamtud jak dvanáctiletej, co rozbil okno. Tentokrát fakticky dorazí do svýho pokoje pro hosty, plácne sebou do peřin a čumí do stropu+

[Byron]

+vstoupí do pokoje za Vici, jde pomalu a dělá ramena+ Takže ty seš ten Locke zasranej Lamora, jo? +zatváří se, že jakože na něj to teda dojem neudělalo a prokřupe si klouby u ruky, stojí nad postelí a shlíží na něj a vypadá drsně+