Pokoj vlevo nahoře

[Wenai Lafayette]

Jo, ale ten už bude ehm mrtvej. +přikývne+ Tak jo. Můžeme do Camorru. Jeane. +usměje se na něj+ Je to naplánovaný. +pokyne směrem k Lockemu+ Locke ti to řekno, od toho je garrista, ne? +pousměje se+ Jo, Locke, vím co dělám. Ty to přece taky víš. Věř mi, můžeš?

[Locke Lamora]

Máme plán. +koukne na Jeana a posune se, aby se tam k ním taky vešel, a ve zkratce mu sdělí hlavní body, s tím, že detaily a jeho roli v tom, mu sdělí pozdějc+ Jasně. +přikývne, i když on sám si teda není jistej snad už vůbec ničím+ To můžu. +usměje se na ni, jak už to umí+ Takže si sbalte věci, a pojedem. Čím dřív budem v Camorru, tím víc času bude na ukradení mrtvoly. +zamumlá si pro sebe+ Jdeš Jeane? +koukne na něj a zvedne se z postele+

[Jean Tannen]

Dobře. +přikývne+ To je škoda, doufal jsem, že tu chvilku ještě budem. Je tu docela klid a soukromí, doma jsou všude buď Sansové nebo Brouk. +usměje se na Wenai+ Ne, bež, já se neště chci Wenai na něco zeptat. +kouká na ni+ Vlastně jsem ji chtěl pozvat na večeři.

[Wenai Lafayette]

+přikývne, že se jako začne balit a pak se Jean vytasí s tím pozváním na večeři+ Vážně? +usměje se, trochu zmateně, ale potešeně+ To... totiž... no.... +uvažuje, když Locke nic, tak se aspoň dobře nají, protože Jean umí fakt dobře vařit+ Asi budem muset odjet.

[Locke Lamora]

+pokrčí rameny, jakože fajn a jde ke dveřím, když se Jean vysloví, Locke se zarazí a obočí mu vyjede až do vlasů a naprosto nevěřícně se otočí+ Co? +vypadne z něj vyjeveně, a zírá na Jeana jak tele na nový vrata+ Jo, musíme odjet. +chytí se toho hnedka a přikyvuje+ Včera bylo pozdě. Musíme ukrást mrtvolu, a tak. +rozhodí rukama+ Na takový věci není čas. +pokrčí ramenama, jakože ho hrozně mrzí kazit Jeanovi dostaveníčka+

[Jean Tannen]

To je fakt škoda. +zatváří se smutně+ Ale počítám, že v Camorru si to vynahradíme. +usměje se, zvedne se z postele, vezme Wenai za ruku a políbí jí špičky prstů a u toho se ukloní+ Budu se těšit. +mrkne na ni a pak se narovná+ Ty jsi tu ještě? +koukne udiveně na Lockeho, jako by ho ani nevnímal a propluje kolem něj do svého pokoje+

[Wenai Lafayette]

+Je z toho všeho docela mimo a jenom kouká+ No, jasně. +vypadne z ní, ani neví na co, kouká na Jeana trochu zmateně+ Já jdu taky balit. +vyskočí z postele jak kamzík a začne shánět po pokoji věci+

[Locke Lamora]

+naprosto konsternovanej tam stojí a celý to pozoruje+ Já jdu taky balit. +řekne s poněkud vražedným výrazem a taky se odporoučí+

[Wenai Lafayette]

+dojde do pokoje poněkud zmozena z celyho toho dne a svlece se a vezme si pyzamo a unaveně zapluje do postele kde s uculovanim sleduje svůj prsten. Když vejde Locke tak vstane a dojde k němu s úsměvem+ Ty jsou krásný. Díky. +dá mu pořádnou pusu a kytky do vázy+ Já jsem jenom nějaká unavená. +omluvne se na něj usměje a obejme ho+

[Locke Lamora]

+s úlevou se natáhne na záda na posteli a uculí se, spokojenej, že to udělal dobře+ Ale řekneš mi, když budeš kvůli něčemu smutná, viď? +koukne na ni s úsměvem, obejme ji kolem pasu a zaboří jí nos do ramene+ Máš boží pyžamo. +uculí se do látky+ Tak já budu unavenej s tebou, jo? +navrhne, zavře oči, a dělá že spí+