(jo to mi povídej, nečekala jsem že se tak rozkecá
ale zase je nějaká přemoudřelá koukám
)
Dobře. Slibuju, že ti budu říkat i o takových problémech, který se mi zdají triviální. +pousměje se měkce, když slibuje, že mu bude říkat o tom co si myslí, když se to tak vezme má dojem, že má pravdu+ To tedy. Tady je přesně vidět, že je chytrá po tátovi. +usměje se na něj rozněžněle, zejména když vidí jak se usmívá, když myslí na svojí dceru. Líbí se jí to, ten vztah který k sobě ti dva mají+ Nemůžu dnes s jistotou říct, že vím, co bude za pět let. Bohužel, to neví nikdo. Já jen vím to, že to co cítím... to jak se cítím s tebou, s Van, na tomhle místě s vámi... nevím jak něco takového vyjádřit slovy. +rozhodní mírně bezmocně paže a v jejích očích se dá na rozdíl od jeho číst jako v otevřené knize. Láska a náklonost, prolínající sese strachem a beznadějí, když neví jak se vyjádřit nebo když si představí žeby mohla jednou z tohohle domu odejít a už se nevrátit. V tuhle chvíli je to pro ní tak nemyslitelné. Nejspíš si ani neuvědomuje hloubku svých citů, uvědomuje si jen to, že ho miluje spolu s jehou dcerou a někde hluboko pod tím citem je uvědomění si, že za ty dva by položila vlastní život+ Vím, že je to tu jinak. Jen říkám, že mi to není proti mysli. +mírně se pousměje+ Co víc by na mě mělo čekat? +zatváří se trošku zmateně+ Co je víc, než lidé, kteří tě mají rádi. Lidé, kteří tvoří tvojí rodinu a tvůj domov? Lidé s kterými jsi šťastný natolik, že si nepřeješ nic jiného než to, aby byli šťastní stejně jako ty? +tak nějak se neobratně snaží říct, že se tu cítí skutečně doma, jelikož on je ten, na koho si vzpomene jako na prvního, když se řekne domov. Sklouzne pohledem k jeho dlaním a chvíli sleduje jak si mne prsteníček, než se bez přemýšlení natáhne a položí mu jemně dlaň na jeho+ Nechci po tobě, abys mi dával to, u čeho si nejsi jistý, jestli mi chceš nebo můžeš dát. Jsem si naprosto vědoma toho, že věci chtějí svůj čas. A rozhodně nemám pocit, že bych přicházela o něco, co bych v pozdějších letechmohla kvalifikovat jako něco, co by mi mohlo být líto, že jsem o to přišla. +usměje se na něj měkce a opět se narovná, prsty pečlivě skládajíc na vlastní hrneček, jak se do něj pečlivě zadívá, když ho poslouchá a naprosto vážně přemýšlí nad jeho slovy a mlčí, mlčí skutečně dlouho+ Musím se přiznat, že jsem nad tím už přemýšlela. Přemýšlela jsem nad tím dlouho a několikrát. Poslední dobou poměrně často. +naprosto soustředěně sleduje hladinu čaje a v mezi obočím se jí dělá taková malá vráska, jak se mračí, když hledá ta správná slova, jak nad tím znovu a opět přemýšlí+ Umím si to představit, že bych něčeho takového mohla být součástí a chtěla bych jí být. Chtěla bych být u toho. Pomoci Van s výběrem šatů a honit tě po pozemcích až poběžíš za jejím prvním klukem s puškou v ruce, protože budeš mít pocit, že je příliš brzy na to, aby tvoje malá holčička měla takovou známost. Chtěla bych být první kdo ti bude přát k padesátinám a přesvědčovat tě o tom, že i bez vlasů pořád vypadáš skvěle. +zvedne k němu zrak a koutky rtů jí zacukají v úsměvu, jak si ho představí plešatého+ Možná nemám tolik zkušeností a zážitků, ale mám pocit že snad poprvé vím přesně, co chci... co od svýho života očekávám. Možná mě nečekají šaty s vlečkou a porodní bolesti, ale jsem si poměrně dost jistá, že jestli budu v průběhu let stejně šťastná jako dnes, tak mi nic z toho nebude chybět. A pak, některé zážitky můžu sbírat i s vámi. Nemám dojem, že bys mě chtěl přivázat k plotně a nedovolil mi nikam chodit. +mírně se pousměje, jinak řečeno, ani neočekává že by si jí v průběhu let chtěl vzít a mít s ní další dítě a s tou myšlenkou je smířená a srovnaná, protože jí nenapadá nic jiného co by mu mohla někdy mít za zlé, že kvůli němu o to přišla a je si jistá že cestovat a poznávat svět jí nikdo zakazovat nebude a pokaždé se bude moci vrátit zpět k nim, domů+ Dobře, budu pamatovat na to, že s tebou můžu a mám mluvit naprosto otevřeně, ale ty také. Chci abys věděl, že jsem tady v těch dobrých i těch špatných chvílích. Že tě chci vyslechnout, když tě bude něco trápit a pomoci ti pokud to bude v mých silách. Takže to samý platí i pro tebe. +usměje se na něj měkce+