Když jsem přežil africkou krmi u masajů...*zasměje se* tak mě nějaká žába nepoloží...no, hlemýždi...jaks říkala, v podstatě bez chuti, ale s tou omáčkou...kdyby to nebylo v ulitě, tak to v podstatě nemám šanci poznat, že to byl zrovna šnek...chyběla mi tam chuť masa, ale to asi po tom malém tvorovi nelze chtít....
Taky, ačkoliv jinak pochází z úplně mudlovské rodiny *jsou dohady, že ona byla mudla, ale vzhledem k tomu, že se píše, že "rodiče hledali lék", předpokládám, že musela vědět o lykantropii, tedy musela být čarodějka, jen nepocházela z kouzelnické rodiny, proto je Remus "poloviční krve"* Nejbližší ne, ale nějací z příbuzných právě možná žijí v Cornwallu. Narodil jsem se v Salisbury, na prázdniny a ve volný čas jsme jezdili do Cornwallu. Po tom útoku jsme se tam přestěhovali natrvalo, bylo tam přece jen míň lidí. Takže se dá říct, že to je moje rodné místo. Je to docela chudý kraj, ale je tam moc hezky. Někdy bychom se tam mohli vypravit. Dlouho jsem tam nebyl, měl jsem odtamtud jen vzpomínky na první proměny, na to, jak se rodiče dohadovali...nakonec jsem zůstával spíš v Bradavicích, než bych se vracel domů nějak často. Pak se semlelo několik špatných věcí naráz. Místní vycítili, že se mnou je něco v nepořádku, objevovaly se řeči o "něčem, co obchází ves". A to něco se vždycky objevilo, když jsem byl doma...otec nechtěl odejít, byl na tom místě vázán rodinnými kořeny, matku tam naopak moc věcí nedrželo, měla přátele jinde...do toho si nedal pokoj Šedohřbet...Nakonec to skončilo tak, že o většinu majetku naši přišli, hledáním léku, různými intrikami, které využili druzí, aby naši rodinu odtamtud dostali, ani v kouzelnickém světě to nebylo klidné období...takže když jsem zůstal sám, nezbylo mi v podstatě nic, protloukal jsem se, jak se dalo, nikdo mě nechtěl zaměstnat, když zjistili, čím jsem...nebylo to veselé období. Přesto mám ten kraj sám o sobě rád.*odmlčí se a zvědavě okoukne polévku* No, tohle se mi líbí..už od pohledu, a krásně to voní...Dobrou...*ochutná a zatváří se spokojeně* Výborná...No, když jsme se potkali, neměl jsem zrovna úplně důvod se ukazovat na veřejnosti. Byl jsem znovu sám...a vlastně jsem i takový oddech potřeboval. Tohle mi nějak z dětství už zůstalo. Utéct do lesa. Aspoň na chvíli. Ale nemusíš se bát, že bych se tam zasekl natrvalo. *usměje se a pořádá polévku* V tom období po Bradavicích, bydlel jsem různě, chvíli s Potterovými, chvíli u Siriuse, ale nedalo se to tak řešit pořád. Občas se mi povedlo sehnat nějakou sezónní práci, to bylo dobré, protože s tím většinou nějaké ubytování bylo spojené. Pak jsem chvíli byl právě ve Walesu, pracoval jsem na jedné farmě, tamější rodina byla fajn, mudlové, ale milí, neptali se. Tehdy se mi ve Walesu zalíbilo natolik, že jsem si později našel dům právě tam. Z farmy jsem musel odejít potom, co se mi při jednom úplňku povedlo napadnout jejich ovce.*povzdychne si* Vlk v ovčinci, to není dobrá kombinace. Pak přišly Bradavice podbruhé, celý ten humbuk..*při kterém neumřel! a žádná Tonksová! já dám Rowle takové báchorky vykládat!
:D* Když jsme se potkali s Man, sháněl jsem něco přes ministerstvo. Snažila se mi tenkrát pomoct, zatahat za nějaké nitky a kontakty, které měla...bydleli jsme v Londýně. Jinde, než kde má ten byt teď.*dojí polévku* Když už jsme tady...*obhlédne pomyslně dům* Říkala si, že si pamatuješ na svou chůvu, tos asi moc rodiče ani nevídala, co...zajímá mě, co si ty pamatuješ jako malá, odtud...*ať taky může vyprávět historky z bujného mládí:)*