Pokoj v prvním patře vlevo

[Wenai Lafayette]

+sedne si do křesla a stáhne si k sobě Lockeho a poslouchá Viktora+

Viktor: +zkoumá korunu, pak vytáhne lupu, koukne na ni, a pak na ni poklepe hůlkou+ Je pravá, to je zajímavé... Vážně. +položí korunu na stůl a vezme si od Lockeho minci+ Mince. Platidlo, používané ve třináctém století, tady v Irsku. +zasměje se a zavrtí hlavou+ Potomci králů nejsme, to je jisté. Totiž... v jejich linii se vyskytovali jisté fyzické znaky, které náš rod postrádá, takže nic nebude, sestřičko. +uculí se na Wenai+ Vyčistím tu korunu, jestli mi ji tady tedy jako šťastní nálezci zanecháte. Je to pozoruhodná věc, velmi cená.

[Locke Lamora]

Ten král na obraze byl zrzavej. +podotkne Lamora a culí se u toho, usedne k Wenai na opěrku a strašně nenápadně ji hladí po stehně, zatímco poslouchají+ To bysme měli dostat nějaký nálezný. +poznamená úplně mimochodem+ Co budem dělat s tou bednou? Vyndáme ji ze sklepa? +zajímá se+ Mohli byste se na tu korunu a krále zeptat toho ducha v knihovně. +napadne ho+ Pomohl nám už s tím rituálem, tak by mohl vědět i něco o tomhle. +ukáže na tu korunu, a pak honem chytne Wenai za ruku, protože koruna se tak pěkně blejská a jeho to dost svádí+

[Wenai Lafayette]

+Wenai se děsně rozesměje+ Locke v Irsku je zrzavejch sedmdesát procent lidí. +prohrábne mu ty jeho špinavě blonďatý vlasy s úsměvem+
To je dobrý nápad. +přikývne Viktor+ Nejdřív zajedme pro tu bednu a pak navštívíme ducha v knihovně. +pokývá hlavou+ Nálezné... JIstě, ano, vlastně máš pravdu. Nalezený poklad musí posoudit odborník, což já ovšem udělat nemůžu, ale mám jednoho přítele. +trochu vychytrale se na ně usměje+ Zařídím to a svoje peníze uvidíš, Locke. +zvedne se ze židle+ Tak pojjďte, ukažte mi, kde jste to našli. +Wenai se znadne z křesla a mávne na Viktora, aby šel za nima+

[Locke Lamora]

Jo? +překvapí ho to poněkud, protože z Irska zatím viděl akorát Lafayetty+ No ale ty určitě nejpěknějc. +zašeptá jí do ucha, když se Viktor nekouká+ Proč ne? Ty nejseš odborník? +zajímá se+ Jo tak přítele. +pozvedne pobaveně obočí, ale nekomentuje to, čapne Wenai za ruku a jde s nima k místu nálezu+ Doufám, že to tam furt bude, vypadli jsme odtamtud jak pučmelouni z přístavní putyky. +podrbe se zamyšleně vzadu ve vlasech a cestou jí trochu osahává zadek+

[Viktor Lafayette]

Jsem odborník. +přikývne+ Jenže jste to našli na mím pozemku, takže bych nebyl objektivní. +ušklíbne se na ně vesele+ A to bych teda určitě nebyl. +zasměje se a seskočí za nima do té prohlubně s Lockem chytnou tu bednu a vytáhnou ji ven na světlo+ No... ale i tak můžu říct, že je to slušná hromádka peněz, to je jasný už teď. +přikývne spokojeně a s úsměvem+ Zavolám mu co nejdřív. +pokývá hlavou+

[Locke Lamora]

+lehne si na břicho k díře a pomůže mu vytáhnout to nahoru, a jak jde poklad na světlo, zamumlá rychlý díky Třináctýmu+ Tak jo. +souhlasí s tím+ Kam to zatím schováme? +rozhlídne se okolo+ Mohli bysme toho ducha nechat, aby to hlídal. Tyhle nadpřirozený bytosti prej k pokladům docela lnou. +zazubí se+ A co my dva zatím? Mám s tebou velký plány. +přitočí se k Wenai a uculuje se na ni+

[Wenai Lafayette]

Schovat? +podiví se Viktor+ Tady nikdo nic neukradne, Tvrz je bezpečná. +pak se koukne na Lockeho+ Aspoň vždycky byla. +dodá už trochu míň klidně+ Doneseme to ke mě do pracovny, kde sepíšu zprávu o nálezu. A pak to pošlu na odhad. Napíšu to vaším jménem.

Wenai: Tak to ulož, Viktore. A jestli to zcizíš, tak si tě podáme. +zazubí se na něj+ Jo? +uculí se na Lockeho+ A co máš se mnou v plánu?

[Locke Lamora]

[

Já nic neseberu, to bych byl sám proti sobě. +zazubí se, chytne bednu za jednu stranu a pachtí se s tím do schodů, dokud to hezky neuloží Viktorovi ke stolu+ No, to je strašně tajný, víš? +zakoulí očima vážně a pomalu ji směřuje zpátky do ložnice+ Všechny, kdo se o tom plánu jenom doslechli, jsem podříznul a schoval na půdě. +zahýbe obočím +

[Viktor Lafayette]

+píše něco děsně důležitýho určitě a když zaklepou, tak odloží pero a jde otevřít+ Ano? +usměje se na ně+ Děje se něco? Wenai? Vypadáš nějak divně... +přijde k ní+ Co se děje?

[Locke Lamora]

ona všechno zapomněla! +rozhodí Locke rukama a vykulí oči+ jako všechno, i nás. +postěžuje si trochu, ale hlavně má fakt strach, že to nepůjde vrátit+ umíš to spravit? +koukne na Viktora s nadějí, a Wenai furt drží za ruku, aby se ona nebála, že jo, on se nebojí samozřejmě ani maličko+