Přijímací pokoj

[Neferet]

Styx: +zarazí se na místě, když jí zaslechne a začne se otáčet kolem dokola dokud jí nenajde+ Styx! +zamává na ní nazpátek a vrhne se k ní+ Všechno nejlepší k narozeninám! +zazubí se na ní vesele, obejme jí a pak jí do ruky strčí pugét, za kterým není pomalu ani vidět+ Omlouvám se, že jdu pozdě, ale dřív jsem to nějak nestihla. +zatváří se provinile+ Jak se vůbec máš? Co je nového? Koukám, že sis pořídila nové bydlení. +zubí se na ní vesele+

[Engel]

yohannka: Dyť je to dobrý! předpokládám, že se tu nechcete trávit navzájem..nebo...jo? +znejistí+ Mhm, a myslím, že jí začíná docházet, že je hosti jen tak nesnijou, takže příští týden budeme mít pětkrát fíkový menu, bude se dělat fíková marmeláda a dostaneme fíkový příděly! +směje se+ Tak poď! +dou ven+

[Postrach]

Postrach: +další!:D+ Přijdu... už brzy. Jen musím ještě něco dodělat +přikývne+ To trefuješ ty nože do roztočeného kruhu, na kterém máš připoutaného nepřítele, že se ti tak lámou? +culí se+

ne, to ne...u cirkusu jsem nikdy nebyl...*cukne koutky* ale někdo má prostě...tvrdší kořínek...a jak je nekvalitní čepel, to je pak jedna dvě...

[Remus Lupin]

Remus: +zadívá se na něho a nakrčí čelo+ Náhodou...když si vzpomenu na některý věci o kterých sem slyšela, že osu na Ministerstvu...ona tahle představa až tak mimo není...ale zvonek...+pokroutí hlavou+

Jo, a cos slyšela? To mě zajímá, tam jsem taky nebyl ani nepamatuju...naštěstí teda. No jasně, takový kovový zvon, to je po ránu lepší jak kulka mezi oči...a ještě ti to nenasviní na polštář.. *poznamená chytře, jak jsou tam všichni okolo beztak přezbrojení:D*


Styx: Tak na nás...*odpije* No můj ne, já jsem jen dveřník..a spolupachatele nemůžu prozradit...*zavrtí důrazně hlavou* tady, v téhle společnosti je nebezpečné někoho prásknout...*poznamená s úsměvem*

[Manori]

Man: Býk? Nechová Styx nějakou zvířenu? Jo, to je hlavní. Kdyby to bylo hnusný, bylo by to fakt špatný. Tak jeho to spíš baví, je to něco novýho...a zbytek má prý už zorganizovanej, že stačí podepisovat papíry....a pak jednou za čas dojde hrozně naštvanej, že to nefunguje jak si představuje...+zakoulí očima+

No to určitě...ale asi...né tady...*rozhlídne se tak nějak přes všechny* ale tohle asi ještě nemá...stádo hovězího...*zasměje se* No jo...přímo kutil Tim, co..Ale zas, já si nestěžuju, aspoň mám co civilizovaně jíst.*pokrčí ramenama* jo nefunguje...no, jen ať dojde na ministertvo, to teprv uvidí...nebo spíš neuvidí, skrz ten bordel...

[Rebecca Altamirano]

Jo, s tím souhlasím. +usměje se na tu důvěru+ Ale tak my jsme zatím vedle i z normálního, kořenit bude snad potřeba až tak za pět deset let. +zasměje se+ Jo, zkrátka je to problém na tolika úrovních, že je prostě potřeba s tím něco udělat. +souhlasně přikývne+ Jenže jestli Byron řekne, že nechce, abych ta jela... no, tak budu muset vymyslet něco alternativního, protože je na prvním místě. +pokrčí rameny+ Tak to je určitě ona. +přikývne+ Krom toho, brácha mi pomohl s mým padoušským exoušem, takže by bylo fér pomoct zase jemu. +uculí se+ Ale myslím, že tohle rozhodnutí nechám na Byronovi. +poskrábe se zamyšleně ve vlasech+ To jsem ráda. +usměje se+ Bude líp. +přikývne přesvědčeně+ Koukni na mě, před rokem jsem myslela, že jsem úplně v hajzlu a už nejspíš nikdy nebudu moct věřit chlapovi. +pokrčí rameny s úsměvem+ A vůbec, děláš v podniku plným superpěknejch upírů a bytostí, to by v to byl čert. +zasměje se+ Tak hlavně že to nebolí. +přikývne+ Jizvy vyblednou, odneseš si z toho lekci, a na slabší povahy to může působit dost zastrašujícně, což se někdy hodí. +uculí se+

Hmm, to je zatraceně složitá situace. Nezávidím ti to ani trochu. +potřese soucitně hlavou+ No to chápu, že se chceš bráchovi revanšovat. +přikývne chápavě+ Kdybych mohla nějak pomoct, klidně řekni. +nabídne jí s úsměvem+ Jo já vím, že bude. Časem. +pousměje se+ Kdyby mě aspoň opustil ze své vlastní vůle..aspoň bych mohla svoji lásku tranformovat na nenávist, to funguje skvěle. +ušklíbne se+ Ale takhle...+povzdechne si a zavrtí hlavou+ Prostě se s tím musím smířít a jít dál. Jako pokaždé předtím. +pokrčí rameny+ To máš pravdu, pokoukání mám v práci fakt pěkný. Ale tam je to zas složitý v tom, že to jsou kolegové. A vztahy na pracovišti...to taky nedělá moc dobrotu. +uculí se+ Jo tak lekci jsem si odnesla docela určitě. A pár komplexů navíc. +zasměje se+ No to může a taky podle toho můžu oddělit chlapy, kterým jde u holky jen o "krásu" +nazančí uvozovky a zašklebí se pobaveně+

[Rebecca Altamirano]

Becca: Je vidět, že se ve zbraních opravdu vyznáš +mrkne na ni významně a odloží dýku stranou+ Kde ses vlastně naučila s nimi tak dobře zacházet? Nějaký speciální učitel... anebo jen roky a roky praxe? +uculí se+

No vlastně od obojího něco. Moderní zbraně jsou moje vlastní posedlost a vlastně i životní nutnost. Když žiješ napříč staletími, musíš jít s dobou, jinak nepřežiješ. +pokrčí rameny+ Ale základní dovednosti, bojová umění a vášeň pro samuraijské meče..to jsem si odnesla od svého Mistra. Ale to je už opravdu dávno. +vysvětlí s úsměvem+

[Beatrix]

Meg: Ále nic! +mávne rukou a dá jí kousnout chlebíčku co drží v ruce+ Co máš s tou kytkou furt? +nakloní hlavu co to tam osahávala+ Joo tak to než ho tady najde, tka ho tak týden neuvidíme! Jako, že se někde ztratí? Třeba má lidí plný zuby, z práce a tak. Ani se mu nedivím při jeho povolání...+vyprskne smíchy+ To snad nééé!

Styx: Nooo...tak...+protáhne na tu tolerantní a trpělivou matku a zatváří se svatě+ Když se vidíte jen po večerech, tak snad né. Dokud má člověk svoje vlastní záležitosti, tak je rád, že dojde dom a vidí svou rodinu. Ale docela mě překvapilo, že ste se s remusem sestěhovali, ani sem o tom teda nevěděla. +přizná+ Asi sem prošvihla nějakej článek, nebo co.+nebo zapomněla ehmmm+
No ono je to takový...komplikovaný...přes léto bydlíme v Itálii převážně, tam má každej svůj pokoj a pracovnu a tak, i se Žanetou. Přes zimu jsme na Mýtince zase, teda spíš přes zbytek roku, a tam zase tolik místa není, ale na druhou stranu jsme převážně pryč, takže sme rádi, když se srazíme všichni na jednom místě. Žaneta je věčně někde na misích a podobně, taky musí bývat na Základně a tak. No a když je nálada, tak jsme ve Vídni, kde Žanie bývá někdy i sama převážně pracovně. Na jednu stranu je to takový rozlítaný, ale na druhou to zatím takhle funguje.

Kristian: Já jsem nervozní často, a taky si mě nenatáčíš! Ale tak..ty už seš zvyklej, ne?

[Victoria]

Styx: Páni, černý záchody? To nevím, jestli bych se v noci nebála. +zasměje se+ Ale chápu to, na pastelový barvy taky moc nejsem. Mám ráda jednoduchý barevný kombinace, černá bílá červená a tak. +usměje se+ Přijde mi to tady takový hezky rodinný. +rozhlídne se okolo+ No jo, moje rodina taky pochází z Provence. +uculí se+ Bydleli jsme kus na západ od Saint Tropez, kousíček od moře, celkem na samotě, aby si nás nevšimli mudlové. Už tam dlouho nežiju, ale ta krajina a atmosféra mi někdy maličko chybí. +usměje se nostalgicky+ Proto jsem taky v Anglii jednoznačně chtěla bydlet u moře, chybí mi to šumění a vůně ve vzduchu, a možnost jít se projít ráno na pláž. +pokrčí rameny+ Jak daleko je to tady vlastně k moři? +vykoukne z okna

Beccy: Dík, já ani nevím, jestli o tom vůbec smím někomu říkat. +zazubí se provinile+ Jsem jenom záloha, tuhle akci si řídí holky, takže asi nemám oc právo do toho zasahovat. +pokrčí rameny+ Uvidíme, ono se to nějak vyvrbí. +uculí se+ Jo, to je taky moje oblíbená taktika. +zasměje se+ Jediná útěcha, kterou já vidím, je, že při tom zranění přišel o důležitou část sebe, co ho dělala tím chlapem, kterýho jsi měla ráda. Takže už by to stejně nebyl on, a kdoví, jestli by to nakonec nevyhaslo samo od sebe. Aspoň ti zůstanou hezký vzpomínky. +pohladí ji po paži, a místo soucitnejch gest jim radši ještě doleje+ To je fakt. +uzná+ Musela bys nastolit jasný pravidla. Na druhou stranu jsou to, co ty, a rozumí tomu, a nemusela by ses starat o problémy se stárnutím partnera a dlouhověkost. +uculí se+ To si nesmíš tak brát, aspoň už tě příště nedostanou. +zazubí se+ Prosím tě, jsou to jenom jizvy. +mávne rukou+ kočka jsi furt. +mrkne na ni+

[Styx Lupin]

Nef: Tak pachatel se vrátil na místo činu? +obejme ji se smíchem, jak se tak dlouho neviděly+ Díky +vezme si od ní kytici a dá ji do vázy+ Už je to tak, přestěhovala jsem se za sluncem. Už mi to anglické počasí lezlo krkem +culí se+ A co tebe přivádí zpátky?

Postrach: Ani tě to neláká, natáhnout nepřítele na prkno a strefovat se do něj? Vydrží... nevydrží... +zasměje se pobaveně+ A kolik těch čepelí jsi už zlomil? +vyzvídá nevinně+

Remus: Tak dveřník... napadlo mně, že by si sami asi neotevřeli +směje se+ Ale ať byl tvým spolupachatelem kdokoliv, udělali jste mi všichni obrovskou radost. Vůbec jsem to nečekala, takové překvapení. Děkuji +políbí ho na tvář+ Ale aspoň jsme spolu s našimi přáteli zkolaudovali náš dočasný společný dům +zasměje se+
(a hrozně mně mrzí, že jsem ten začátek včera prošvihla, protože jsem neměla vůbec čas:( )