Vlkodlačí duel

[Vanessa]

+přestane vrčet a zastaví se ve strnulém postoji pár kroků od něj, pod srstí je vidět, jak se jí napínají svaly pod kůží. Přitiskne uši k hlavě a s pohledem upřeným do jeho očí s ním na okamžik udržuje oční kontakt, chřípí se jí chvěje, jak nasává pach druhého vlkodlaka, smíšený s pachem krve, který ji dráždí čím dál víc... a pak najednou skočí. Zaútočí bleskově, nečekaně a zakousne se Remusovi do krku+

[Remus Lupin]

*nahrbí se, když zlomek vteřiny předtím si v duchu poznamená, že to po dobrým asi nepůjde...zavrčí, když se mu zakousne do kožichu u hrdla a prudce se zahýbe ze strany na stranu, aby ji ze sebe setřásl...není to tak jednoduché, jak by myslel, takže se zapře předníma tlapama o její páteř a přimáčkne ji k zemi... drápy jí pročísne kožich až na kůži, čím víc s ním bojuje, tím hlouběji se jejich ostré konce zarývají*

[Vanessa]

+hustou tmu rozčísne bolestivé zakňučení, jak se jí jeho drápy zaryjí do kůže jako ostnaté dráty, ale místo aby ji usměrnily, ji ještě víc rozzuří. Ožene se po něm, až jí naprázdno sklapnou čelisti, napne svaly na zadních nohou a pokusí se vyprostit zpod jeho tlap. Jak je mladá a hbitá, vykroutí se ze své nevýhodné pozice, i když musí přitom obětovat svoji kůži, kterou jeho pařáty rozdrápou jako kus plátna. Když je volná, pár metrů couvne a s vrčením ho chvíli zpovzdálí pozoruje očima, podlitýma krví. Jak je rozdrážděná jako hejno afrických včel, najednou se rozeběhne a skočí proti němu. Pod její obrovskou váhou oba ztratí rovnováhu a svalí se na zem, až kolem zavíří mračna prachu a na podlaze se rozpoutá zuřivý boj+

[Styx Lupin]

+s hrůzou v dokořán otevřených očích sleduje, jak vlčice napadne Remuse, i když on sám se očividně snaží boji s ní vyhnout. Cítí, jak se země pod ní otřásá pod obrovskými těly vlkodlaků jako zemětřesením a ona jen bezmocně přihlíží litému boji, odehrávajícímu se sotva pár kroků od jejího ležícího těla. V ruce jí zacuká tlumená bolest. Ohlédne se po ní a vzpomene si, že v dlani ještě pořád svírá střepy. Rychle je pustí a v tu chvíli si uvědomí, že může hýbat prsty, rukou, svaly. Působení kouzla pominulo a jí se pomalu vrací cit. Namáhavě se vyškrábe na kolena a po čtyřech co možno nejrychleji se schová za nejbližší náhrobek, kde se schoulená třese po celém těle, vyděšená bojem, který jí zuří za zády. Když se jakž takž uklidní, opatrně vykoukne do místnosti, zrovna ve chvíli, kdy Remus mrští vlčicí přes celou místnost do protějšího kouta. Využije této chvilky a přikrčená se rozeběhne ke schodům a jako o život vyběhne rychle nahoru+

[Styx Lupin]

(tady jedno takové videjko souboje dvou vlkodlaků z filmu Vlkodlak. Sice si Remuse a Vanessu představuji po fyzické stránce úplně jinak než vlkodlaky v tomto filmu, nicméně ten boj je zajímavý. Mimochodem, ten film jsem viděla v kině a na plátně to bylo působivé )



(ehm... jak vůbec vypadá Remusův vlkodlak? Mohla bys sem vložit jeho vlkodlačí podobu, prosíím? )

[Remus Lupin]

(firewolf!! vtipný...no, k podobě vlkodlaka - rozhodně si je nepředstavuju jak v tom videu (vlčí muž), i je v HP popsán jako vlk, jen s částečně lidským pohledem, pak tam je něco o chundelatém ocasu a ještě cosik myslím...čili ani podoba ve filmu není správná - to jim neodpustím, co to vymysleli za obrostlého Gluma - takže s podobou jako takovou je problém, nemám žádný konkrétní obrázek, kde bych řekla, jo, to je Remus...asi si budu muset nějaký vyrobit sama...ale rozhodně víc vlk, než člověk...tyhleti hybridi /používá je třeba Anne Rice ve své poslední knížce/ z těch mi popravdě není moc dobře, připomínají mi Planetu opic, z které mám hrůzu dodneška - myslím tu starou, ne remake.)

*když po něm skočí a ocitnou se v jednom klubku těl a tlap, převládne jeho vlčí já a oplácí jí stejnou zuřivostí a silou, tam kde ona je hbitější a rozzuřenější, tak využívá své velikosti a zkušeností...kouše a drápe ji, kam jen dosáhne a když se mu povede jí chytit za krk, praští s ní na druhý konec kobky...tentokrát ale nečeká, až se sebere ale několika skoky je u ní, tlačí ji k zemi, obrovské zuby ji hrozivě cvakají před očima. Skrz něj nevidí, jak se za ním Styx rozeběhne ke schodům*

[Vanessa]

(taky si takhle vlkodlaky z HP nepředstavuji, vlastně ani tak, jak vypadal ten filmový skret. Já ho vidím jako vlka, obrovského šedivého vlka. No možná by bylo zajímavé vyplodit nějakého pěkného vlkodlaka podle našich představ )

+jak proletí kobkou, povalí při tom letu pár náhrobních desek a když narazí zády o kamennou zeď na druhé straně, chvíli má dost. Skučí bolestí na podlaze a nemá se k tomu, aby vstala. Poznává, že druhý vlkodlak je mnohem silnější a zkušenější než ona, ale nemá moc chuti se mu podřídit, i když pomalu ztrácí síly. Proto když se k ní Remus vrhne, rychle se ještě vzchopí. Jeho útok se jí sice nepovede odrazit a jak jí skočí na záda, její páteř bolestivě zapraští jako sucha vetev, přesto se pokusí o poslední odpor a zatne mu ostré tesáky hluboko do masa, kam zrovna tlamou dosáhne. A nejblíž jejím zubům je jeho poloodkryté břicho, jak ji přední tlapou tlačí páteř k zemi+

[Styx Lupin]

+vyběhne až nahoru a rychle za sebou zavře a zamkne železná vrata. Klesne na kolena a dýchá zhluboka chladný noční vzduch, aby se trochu uklidnila. Nenávistně šlehne pohledem po jasně svítícím měsíci, který má tohle všechno na svědomí. K jejím uším pronikají tlumené zvuky rvačky, odehrávající se dole a jí z toho puká srdce, protože zrovna tohohle se nejvíc bála. Otočí hlavu k zamřížovanému oknu, odkud se ozývá zuřivý zvířecí boj a chvíli opravdu i odolává nejít tam, ale za okamžik už tam stojí a otvorem pohlédne dolů do hrobky, zrovna když vlčice pokouše Remuse. Z očí jí vyhrknou slzy a skutálí se jí po tváři, přesto nedokáže odtrhnout zrak od krvavého divadla tam dole+

[Rebecca Altamirano]

(nejlepší vlkodlaci byli podle mě ve Stmívání, což je taky jediná věc, která se mi tam líbila pro mě prostě vlkodlak = vlk. Tak jako to má Hamiltonka mi naprosto vyhovuje:))

[Remus Lupin]

(no jo, takoví vlci velikosti medvěda... )


*bolestivě zaskučí, když se mu zakousne do měkké části těla (uvažuju, vlkodlačí rány se léčí hůř než obyčejné od nože nebo tak většinou, tak to asi s Vanessou budou zralí na Munga a na plastiku, když v HP mají zůstávat jizvy po útoku dlaka ), ale tisknout k zemi ji nepřestane. Jak má skloněnou hlavu, zakousne se jí zezadu ke krku, stiskne čelisti, na jazyku přes hrubou srst cítí její tep. Se zavrčení sevře pevněji a donutí ji ho pustit...dál ji tiskne k zemi, ocas zdvižený do vzduchu, tlapy na ní, zubama ji nutí se ani nehnout...vrčením ji dává poslední varování, aby toho nechala, nebo s ní bude konec*