od Remus Lupin » 03 říj 2013 11:32
Proto je dobré mít u sebe lektvar. Tak zůstaneš svou paní. *odmlčí se* zabít...víš, nejsem zrovna zabiják, ne doopravdy, ale tenkrát...*zadívá se na ni* jsem udělal výjimku. Za to, žes přežila, poděkuj své sestře. Zachránila ti život. A nemyslím, že bys ty sama chtěla umřít. Nemáte to v krvi. Ani jedna z vás. *sleduje ji, odmlčí se a chvíli poslouchá zvuky rána zvenku* Nikdy jsem nikoho nenakazil. *přizná jí po chvíli* ale té noci...podepsala sis svůj ortel v tom okamžiku, kdy jsi unesla Styx. Ona pro mě znamená všechno, je má družka, rodina. Tvá taky, a přesto ses proti ni obrátila. Viníš ji z něčeho, co nemohla ovlivnit. Vás obě od mládí ovlivňovaly mocné skupiny lidí, lidí, kteří mají své vlastní zájmy, vyšší cíle a lidský život pro ně až tak moc neznamená. *zavrtí hlavou* Pro mě je důležitý lidský život blízkého člověka, nějaké ideály až pak. Proto jsem udělal, co jsem udělal. A Styx díky tomu žije a je na svobodě. To je všechno, na čem mi záleží. Ale myslím, že to začínáš sama chápat...večer tady byl jeden z vašich, cítil jsem ho...odešel a přesto jste obě naživu. *zalétne k ní pohledem* Třeba ještě není všechno ztraceno...
*pak zaslechne kroky nahoře u vchodu a za chvíli je dole Styx s oblečením* díky...*vezme si od ní triko a kalhoty a souká se do toho* přežiju to...neboj.*usměje se na ni unaveně a přetáhne si triko přes hlavu, zatne zuby, ale oblékne se, hned vypadá o něco míň zuboženěji*
Dělej, co umíš, s tím, co máš, tam, kde jsi.
-Theodore Roosevelt-