Remusův pokoj

[Styx Lupin]

Ukážeš? Tak to jsem na to opravdu zvědavá +směje se a v očích jí jiskří, jak se na to těší+ Tak radši pro jistotu sleduj okolí, abychom nezabloudili. Protože to tady jaksi... nepoznávám... Nebyla jsem tady takových patnáct let a hodně se to tady změnilo +rozhlíží se kolem+ Tak jak se ti líbí zdejší les... vyrovná se těm waleským? Akorát se marně snažím zahlédnout nějakou lesní zvěř +zasměje se pobaveně, že les a nikde nic+

[Remus Lupin]

No, za patnáct let tu mohlo povyrůst a změnit se dost...*rozhlídne se* ale zatím vím, kde jsme...tedy, zhruba. *popíchne ji* Celkově je tady světleji...ale tak to není co se divit, jsme daleko víc na jihu...zvěř....hm..zvěř *rozhlídne se, kde mají ty dva. Někde vepředu asi šustí Romulus, Nia pro samé listí není vidět* ono je možná ještě brzo, až půjdeme zpátky a bude se blížit západ slunce, tak to teprv ožije.

[Styx Lupin]

Jo, to je pravda, lesy tady nejsou tak huste. Ale vlci ani medvedi tady nejsou. Alespon ne tak blizko civilizaci. Doufam +zasmeje se+ Ale on by Romulus asi zacal vyvadet, kdyby neco ucitil, ze? +pomalu dojdou k ohrade z prken, jdou tedy aspon dve tri hodinky, aby to nebyl jen nejaky park:D+ Tak tady konci Clermontovo. Chces jit dal? Tam jsem nikdy nebyla +kouka zvedave do husteho lesa za plotem+ Nevim, co nas tam ceka.

[Remus Lupin]

Jo, myslím, že bychom ho dobře slyšeli...*opře se o prkna a koukne se před sebe* Nebyla? No...snad nás nic nespolkne...nebo se chceš už vracet?*zavolá Romuluse, ten doběhne zpoza nich z nějakého křočí, srst zaplevelenou nějakým bodláčím* no ty vypadáš...čí to vůbec je, to území? Aby nás někdo neprohnal s kulovnicí....*koukne po Styx ještě*

[Styx Lupin]

To bude práce, než mu to z té srsti vydolujeme +směje se, když vidí, co si Romulus nese na sobě+ Tak jenom kousek. Abychom se taky stihli včas vrátit +rozhodne nakonec a přeskočí ohradu, až si málem natrhne sukýnku+ Vůbec netuším, komu to patří. Když jsem byla malá, říkali mi, že dál za plot nesmím. Že je to tam zakleté. Tehdy jsem poslechla, protože jsem se opravdu bála. Ale dnes tomu pochopitelně nevěřím +uculí se a vydá se pomalu dál, jen kousek za ohradu+

[Remus Lupin]

To teda...*přikývne* Fajn..*sehne se a podleze plot, na přeskakování se necítí, za to Romulus přelítne dřevo jako nic* no jen se nevytahuj...*houkne na něj* Tak zakletý? Snad ne...*dojde a Nia nad nimi přelétne jako stín, když chce, umí být potichu, ale prozradí ji stín v trávě*

[Styx Lupin]

+jak vidí Remuse podlézat plot, uvědomí si, že ještě není úplně v pořádku+ Nějak jsem to s tou procházkou lesem přehnala...musíš být určitě unavený +vrátí se zpátky k němu+ Sedneme si na chvíli +posadí se do trávy a vytáhne z košíku svačinu+ To byl dobrý tah s tou Karkulkou +kývne s úsměvem ke košíku s jídlem a podá mu jeho porci+ Protekční řízek pro tebe +uculí se na něj a pustí se do svého krajíce chleba+ Nevím, čím to je, ale v přírodě i obyčejný chleba s máslem chutná mnohem víc, než doma +zasměje se tomu+

[Remus Lupin]

Ale ne...kupodivu se to dá... asi mi dělá dobře ten čerstvý vzduch. a nebo společnost...*ale docela rád se posadí vedle ní* je až nebývale teplo a hezky...nebo je to tady obvyklé? Díky.. *vezme si svou porci* Tak protekční? To jsem musel být extra hodný vlk, když dostanu od Karkulky protekční kus masa... *zasměje se. Romulus doběhne zpátky k nim, když vidí, že pauza, tak sebou plácne do trávy opodál, ale ušiska má pořád nastražené, jak slyší různé zvuky neznámého lesa.* Taky netuším...ale asi je to tím, že ti víc vyhládne...*zakousne se do řízku. Nia poletuje kolem ohrad, přelétává kolem dokola kolem tyček plotu jako na slalomu*

[Styx Lupin]

Tak to tě budu doprovázet na čerstvý vzduch častěji, když to na tebe tak blahodárně působí. Ještě cesta zpátky a večer budeš jako rybička +culí se na něj potměšile+ Tady bývá celý rok relativně teplo, dokonce ani v zimě většinou teplota neklesne pod deset stupňů. Takže pokud trváš na bílých Vánocích, budeme je muset trávit v Walesu. Nebo někde jinde, kde je zima +natáhne se na mech a s přimhouřenýma očima kouká do korun stromů, přes které probleskuje odpolední slunce+ No vidíš... přepíšeme pohádku o Karkulce a vlkovi. Když vlk dostane jídlo z košíčku, pak už ho ani nenapadne, aby šel sežrat babičku +zasměje se a stáhne si ho k sobě+ Musím si tě přece pořádně vykrmit... jsi teď po tom úplňku takový zesláblý a já jsem radši, když jsi chlap jak má být +usměje se na něj+

[Remus Lupin]

To klidně můžeš...*usměje se* jo, napapat, cesta zpátky a pak odpadnu, ne? *zasměje se a trochu si ji dobírá* Tak to se nám nestane, že by nám tady někdy umrzly zadky...ale má to výhodu...můžeme skočit do závěje ve Walesu a pak jednoduše se přesunout tady a užívat přímořského teplého klimatu...*svalí se k ní* ne, babičky nepapám..jsou tuhé, přece si na nich nebudu tupit zuby...*cvakne jimi* chlap jak má být? *opakuje s úsměvem*