od Cairo » 17 lis 2013 00:18
No, famfáry jemu na uvítanou, doslova, *zasměje se* Asi tý chudince při tom v hlavě zněly trumpety, těžko říct, jak si to autorka představovala. Ta myšlenka nebyla špatná, ale podaný to bylo tak, že čtenář absolutně nepochopil ani jak se dostala do minulosti, ani jak se dostala zpátky, ani jak i on pak věděl, že patřej k sobě, a celkově to bylo tak zamotaný, že to vypadalo, že ani autorka netuší, co tím vlastně myslela. A co se týče toho, na koho jsem nejvíc hrdá... *zamyslí se* To je těžko říct, každý z mých spisovatelů je jiný a já se s nimi nestýkám na moc osobní úrovni. A ani neměřím úspěch podle slávy. Ale jsem na ně hrdá, když vidím v jejich díle nějaký posun, vývoj k lepšímu.