Akce "Londýn"

[Tobiáš]

To je pravda..*trochu se nafoukne, když zmíní, že za to vlastně může:D a proplete prsty s jejími* hm...no...rád bych nám věřil, že to zvládnem...*zabočí na křižovatce doprava* ale pravda je ta, že si cestu pamatuju jen do další křižovatky...a pak to už bude osud. *uculí se a jak jdou, přitáhne si ji blíž k sobě a obejme kolem pasu* Ale mám plán nouze...*mrkne na ni ve světlech tu a tam projíždějících aut, pěších moc nepotkávají*

[Rebecca Altamirano]

No, tak to pořád víš víc, než já. +ušklíbne se a když si ji přitáhne blíž, taky ho objeme kolem pasu a čas od času ho prsty lehce pohladí, aniž by si to vůbec uvědomovala+ Jo, plán nouze mám taky. Ale ten se ti určitě nebude líbit...+střelí po něm pohledem a v očích jí rozpustile zajiskří, takže je jasný, co má na mysli+

(tak to vidíš jo, tři hodiny ráno, ve dvě jsem přišla z koncertu a ještě jsem prostě musela zapnout net a vlízt se závislost hadr no btw psala jsem týpkovi, co dělá titule k Nikitě a že prý nejpozději do středy budou )

[Tobiáš]

(heh, závislost je fakt svině...no já sosla, a už jsem trochu šmírovala...ale nekoukala jsem na celé...jen jsem zrovna chytla scénu, kdy se potkají tváří v tvář Mike s Niki...uuuu, mazec, ty pohledy. Uf. A Nerd jí to docela solil proslovem...že jako co si myslela, že se zdejchne a dobrý...do středy musím vydržet a nečumět na to jaký koncert?)

A jé...že vím, co myslíš...*polkne, jak vidí ten její výraz* kruci, my jsme dvojka nebezpečných upírů...můžeme být po zuby ozbrojení, exkluzivní katana na zádech, ale vysaď nás někam, třikrát zatoč a jsme v kýbli. *zavrtí hlavou se smíchem a zatím dojdou na tu křižovatku* hm...a teď...kam...vlevo nebo vpravo?*rozhlídne se* kde se ti to víc líbí?

[Rebecca Altamirano]

(taky jsem mírně šmírovala, ale jen asi deset-patnáct minut, pak jsem se přemohla a vypla to lach, no však ona si nějakou čočku zasloužila dostat, Šprtík má moji plnou podporu )

Myslím, že jsi uhodl. +zamrká na něj nevinně+ No jo, to je fakt. +zasměje se+ Ale aspoň je vidět, že každý má nějakou slabou stránku. Dokonce i smrtelně nebezpečný upír. +cvakne laškovně zoubky a uculí se+ Hmm...já myslím...+rozhlíží se poctivě a prohlíží si obě ulice. Dost možná ale spíš rozpočítává, kterou vybrat:D+ Já bych zkusila vlevo. +rozhodne se nakonec+ Co ty?

[Tobiáš]

(no to teda...takhle furt prchat a nechávat ostatní za sebou...)

Jo, každý má nějakou slabou stránku...*kývne* že to může být i kompas....*zasměje se* vlevo? No tak vlevo....*vykročí* můžeme vůbec v Londýně dojít někam, kam bychom neměli ani páchnout? *napadne ho. Ten Druhý se probere z komatu, kam ho uvrhly všechny ty orgasmy a poznamená, že oni s jejich štěstím - stoprocentně *

[Rebecca Altamirano]

Možný je úplně všechno...+prohlásí slavnostně a cukne koutky+ No..já bych řekla, že určitě. +kývne souhlasně+ Ale že by mi to dělalo nějaký starosti...to ani ne. +zablýskne jí v očích, zdá se, že dnes ještě dávku překvápek a adrenalinu nevyčerpala (a mě ta poslední věta málem uvrhla pod stůl v záchvatu smíchu + Tedy za předpokladu, že by to nebyla Druhá rasa. +dodá ještě rychle a skoro by se až pokřižovala +

[Tobiáš]

Tak bezstarostná...co když narazíme na nějaké zapřisáhlé Angličany, co nás budou mučit čajem?*uchechtne se* ale fuj, ty ne...fakt nechci volat o pomoc...*zašklebí se a zatímco jdou, přibývá nějaké husté mlhy nebo smogu nebo možná obojího dohromady..zvuky města se v ní nesou v přízračné ozvěně, občas se mihne v oslepující záři auto, jak světlomety protíná tu clonu, jak rychle se vyloupne, tak rychle zase zmizí* hm..takové strašidelné počasí...bojíš se?*koukne na ni přimhouřenýma očima*

[Rebecca Altamirano]

Ježiš! Čajem ne! +vyděsí se přehnaně+ Jedině kdyby byl s rumem. +přivře mlsně oči a uculí se. Když si všimne houstnoucí mlhy, trochu ostražitě se rozhlédne, pokoušejíc se ji prohlédnout, moc platné jí to ale není+ No docela strašidelný je. Jako v horrorech, z takový mlhy se vždycky vynoří rozkládající se zombie. +zaryje mu drápky do boku a v očích jí rošťácky zajiskří+ Jasně že nebojím, mám tu přece svýho zachránce. +mroukne tiše a s úsměvem k němu vzhlédne. Přesto občas rychlým pohledem přejede bezprostřední okolí a zadívá se i k nebi. Sice jí nepřijde pravděpodobné, že by její podezření ohledně té divné mlhy bylo opodstatněné, ale jeden nikdy neví...+

(heh, okamžitě jsem si tu mlhu spojila s mozkomorama..fujky )

[Tobiáš]

(heh, no ještě toho trochu, fuj )

Zombie...to snad neexistuje, ne..*koukne po ní pochybovačně* hm...a co když se zachránce bojí?*popíchne ji ale zároveň trochu povyroste* ale tohle je úplná hrachovka...*jak je kolem mlha, docela ztrácí i ten zbytek orientace, co má...mlhou se nesou i různé zvuky, zkreslené, není jasné z jaké dálky a z jaké strany*

[Rebecca Altamirano]

Ne. Nebo spíš ne v tom hollywoodským stylu. +upřesní a zašklebí se+ No jestli se bojí, tak je tady jako záloha jedna čarodějka. +zajiskří jí v očích vesele+ Ale máš pravdu, je to hnusná mlha. Mám z toho zničený účes. +zatváří se skoro stejně nešťastně, jako Karolína po ožehnutí:D, a zatahá se za vlhký pramínek vlasů, který se jí kroutí podél tváře+ A to se sem chci nastěhovat. +povzdechne si odevzdaně, ale koutky jí pobaveně cuknou+ Takže co, nepovoláš na pomoc svůj úžasný, vytuněný mobil? +zamrká na něj vesele a pokusí se mu zmíněný přístroj nenápadně štípnou z kapsy:D+