Střelnice

[Zbrojíř]

[Rebecca Altamirano]

+Vejde dovnitř, krabičky s náboji položí na stolek v jedné z kójí a z trezoru si vezme Glock i Browning. Obě zbraně zkušeně prohlédne, přestože ví, že jsou v dokonalém stavu. Zvyk je železná košile. Postaví se do kóje, nasadí si dokonce i sluchátka, přece jen neví, co přesně tenhle Šneček dokáže a protržené bubínky jsou jí asi tak příjemné, jako tříska v patě. Přestože by hned srostly. Rychle nabije nejdříve Glock a jako terč si postaví pro začátek betonovou zeď. Kouzlem zajistí okolí, aby nic, byť náhodně, neprošlo ven. Zamíří a krátce na to vypálí. Střela opustí zbraň bez nějakých extrémnějších zvukových efektů a betonovou zdí projde, jakoby tam ani nebyla. Dojde blíž a podívá se na naprosto čistý průstřel. Zvedne zdeformovaný projektil, který se zastavil až díky magické hranici. Je ještě rozpálený, ale to jí nevadí. Vrátí se do kóje a nabije Browning. Za terč pro změnu zvolí titanovou desku, půl centimetru tlustou. Střela i teď projde zcela lehce, ale až k magické hranici teď nedosáhne. Becca se zamyšleně zadívá na čistý průstřel v titanu a pak na projektily ve své dlani.+ Čistý průstřel jim ale neublíží...Ale kdyby měla ještě dum-dum variantu...+v hlubokém zamyšlení nakrčí čelo, vyčistí obě zbraně a uloží je zpátky do trezoru. Na to s oběma krabičkami nábojů zamíří zpátky nahoru.+

[Rebecca Altamirano]

+dojde na střelnici, zbraně položí do jedné z kójí na stolek, vedle krabičky s náboji a připraví si terče. Tentokrát žádné speciality, ale prostě terčovou siluetu a hezky jí to osolí. Pět ran z Browningu šlo v minimálním rozptylu do srdce, pět z Glocku doprostřed čela. Tlačítkem si terč přivolá k sobě a spokojeně si prohlédne zásahy. Nakonec si ještě nasimuluje na počítači útok, ostré náboje vymění za slepé a přestože to není reálná akce, adrenalin v krvi jí to trochu zvedne taky.+

(A dáme zas nějaký to videjko )