Cafeteria

[Neferet]

Nepopírám, že je poučná a dělá z nás toho kým jsme, ale někdy... +výmluvně pokrčí rameny na znamení, že snad by ani někdy být nemusela+ Každý v sobě asi máme zakódovanou tu starost a zodpovědnost za nejbližší. +pousměje se měkce+ Nemyslela jsem nic konkrétního... dělá spoustu rozhodnutí, se kterými osobně nesouhlasím, ale nic s nimi nenadělám. +pokrčí zlehka rameny a mírně se pousměje+ To je pravda ta ztráta tam vždycky bude, ale člověk se s ní postupem času naučí žít. +pousměje se trošku smutně+ Tak nějak. +zasměje se a souhlasně pokývá hlavou+

[David Combeferre]

Takhle se na to nemůžete dívat, člověk se nemůže užírat minulostí. Je třeba hledět dopředu. +usměje se tím svým vřelým, přívětivým způsobem+ No,každý úplně ne. +ušklíbne se trochu, jako by myslel na něco konkrétního, ale hned je to pryč+ Tak už to bývá, člověk nenadělá nic, může jen s otevřenou náručí čekat, jestli a kdy se vrátí s pláčem. +uculí se+ Takže jste jen samy se sestrou? +zeptá se opatrně, asi zkoumá, jestli je vdaná+ To se divím, že jste ji v Austrálii nechala samotnou. +pousměje se+

[Neferet]

Ne, já se jí neužírám. Jen jsem chtěla říct, že některé části minulosti by snad ani nemuseli být. +pokrčí zlehka rameny a měkce se pousměje a jen zvedne obočí při jeho poznámce, ale nezdá se jí příliš vhodné do toho šťourat+ Jo přesně tak. Asi nejvíc mi vadí ta bezmoc... moje sestra je neskutečně tvrdohlavá, když si něco zamane. +potřese nad tím s úsměvem hlavou+ Ano, tak nějak jsme si zbyly. +pokývá souhlasně+ Já také, ale nutno podotknout, že tam sama moc dlouho nevydržela. Tedy já sem to nevydržela. +zasměje se tiše+ Ale dopadlo to tak, že si našla přítele a teď žije v Anglii. Takže nakonec jsem tu stejně zůstala sama. +zavrtí nad tím s úsměvem hlavou+

[David Combeferre]

S tím se asi bohužel nedá nic dělat. +pousměje se+ Je to... naročné, ale nejspíš si tím musí projít každý sám. Zážitky a rány nás dělají tím kým jsme, a ochraňovat ji před okolním světem by to jen na chvilku oddálilo. +usměje se a odloží prázdný hrníček od kávy+ Ale aspoň máte jedna druhou. +pokrčí rameny+ No vidíte, a postará se o sebe sama. +zasměje se tiše+ Že by to byl ten důvod, proč odtamtud také mizíte? +zajímá se+ Možná byste to měla udělat stejně když se ten postup osvědčil +usměje se+

[Neferet]

Jo to je pravda, ale kdo to čekání má vydržet. +uculí se nesouhlasně, ale pak se přátelsky usměje+ To ano. Nevím, co bych bez ní dělala. +pokývá souhlasně hlavou+ Z Austrálie? +pousměje se+ Jo, máte pravdu. Nechci zůstávat tak daleko a asi nedokážu být pořád sama. Potřebuji alespoň ten pocit, že není dál jak deset tisíc mil nebo jak daleko to vlastně přesně je. +pousměje se+ Myslíte, najít si přítele a zabydlet se v Anglii? +zeptá se s tichým příjemným smíchem+ Nevím. Nejsem jako sestra. Nedokážu se uvázat k prvnímu chlapovi, který se mi líbí. Chci si ještě užít něco ze života, než nastane čas se vdát a založit rodinu. +zavrtí nad tím s úsměvem hlavou+

[David Combeferre]

No to potom chce zaměstnat se zatím příjemnějšími věcmi. +usměje se a oči mu trochu blýsknou+ Je hezké, když mají sourozenci tak blízký vztah. My se bohužel už všichni příliš nevídáme, sestry jsou vdané a bratr studuje. +pousměje se a zatočí v prstech žličkou+ Myslím, že si tu přátele najdete rychle. +ujistí ji s úsměvem+ Na tom přece není nic špatného. +pokrčí rameny+ Usadíte se až se na to budete cítit. +usměje se+ Taky se ještě zdaleka neplánuju ženit, a to si troufám tvrdit, že jsem o něco starší než vy. +usměje se široce+

[Neferet]

To by možná chtělo. +souhlasí s ním+ Máte nějaký návrhy? +usměje se na něj vesele, ne že by to myslela osobně, spíše tak všeobecně, ale kdo ví+ To uvidíme. Zatím jsem neměla mnoho příležitostí. +pokrčí zlehka rameny+ Neříkám, že je špatné se usadit. +zavrtí hlavou s úsměvem+ Jen, že se na to prozatím necítit. +pokrčí zlehka rameny+ No, abych vám mohla vaší domněnku potvrdit, musel byste mi říct, kolik vám je. +zazubí se na něj+

[David Combeferre]

To bych nejdřív musel vědět, jaké věci považujete za příjemné. +usměje se a blýskne po ní zuby+ Jste tu teprve krátce? +zajímá se+ Pařížané jsou velice přátelští, uvidíte. +ujistí ji s úsměvem+ Máte štěstí, že vás k tomu nikdo netlačí. +přikývne, a trochu se zamračí+ Není to nic neobvyklého. +povzdychne si krátce, ale hned se zase usmívá+ To je poměrně indiskrétní otázka. +uculí se, ale nezdá se, že by mu to nějak vadilo+ Celkem čerstvých dvacet šest. +dodá vesele+

[Neferet]

Takhle to nefunguje. +zasměje se tiše+ Jestli chcete vědět, co považuji za příjemné, budete to muset zjistit. Metoda pokus omyl. +zazubí se na něj vesele+ V Evropě už skoro rok, ale v Paříži teprve pád týdnů. +pokývá souhlasně hlavou+ Ano, to mám. Hodně velké štěstí. +souhlasí s ním naprosto vážně+ Otázka? Já žádnou nepoložila. +tváří se jak nevinnost sama a v očích jí vesele svítí+ Tak to nejste o moc starší. +zazubí se na něj vesele, ale víc to nerozvádí+

[David Combeferre]

Ale co když se netrefím? +zavrtí pobaveně hlavou+ Myslím, že si určitě zasloužím nejmíň malou nápovědu. +uculí se+ Plánujete tu zůstat? Znám nějaké realitní agenty, jestli tu sháníte trvalé bydlení. +navrhne vážněji+ Jestli tedy máte nějakou konkrétní představu, ale třeba apartmány se dají sehnat velmi rychle a za dobrou cenu. +usměje se+ A jestli se vám ten sestřin partner nelíbí, znám taky pár lidí, kteří by mu mohli vysvětlit, že se má držet zpátky. +zazubí se, a dělá si legraci, i když kdyby na to kývla, asi by to zařídil+ Takže spravujete rodinné záležitosti sama? +dojde mu to+ To musí být poměrně náročné. +zamračí se trochu+ Vážně? Vypadáte mladě. +uculí se+