od Dimitrij Radulov » 18 úno 2014 17:26
Aljoša:
+obezřetně se blíží podél stěny, skoro splývá s šedými kameny za sebou. Rozhodne se nejdřív zaútočit na Dolohova, zneškodnit ho rychlou kletbou, a o ženu se postarat později. Když se ti dva obejmou, v duchu se spokojeně uchechtne, protože ho to jenom utvrdí v tom že ta žena je přesně tou, kterou tušil, a navíc takhle Smrtijeda dobře blokuje a on díky ní nestihne sáhnout včas pro hůlku. Aljoša zrychlí, ve spáncích mu buší adrenalinem vyburcovaný tep, ale zároveň je uvnitř ledově klidný. Ví, že nesmí udělat chybu. Visí na těch dvou očima, ještě pár kroků, aby se dostal na vzdálenost, z níž pohodlně trefí; když v tom si všimne změny v Tonyho postoji, napjatost jeho ramen, jak si ženu posunul na chráněné místo u levého boku, a hlavou mu projede jediná myšlenka, vědí o něm. Hrudí mu projede záchvěv ledové paniky, ale vzápětí je znovu klidný. Za takových podmínek zaútočit nemůže, jít do přímého souboje tváří v tvář se cvičeným Smrtijedem by zabralo příliš mnoho času a výsledek by byl příliš nejistý. Aljoša svým schopnostem věří, a ženu nepovažuje za hrozbu, ale mohla by začít křičet a přivolat pomoc, nebo dělat potíže. Během vteřiny změní svoje rozhodnutí, aniž by přitom zpomalil nebo dal najevo rozmrzelost z toho, že o něm vědí+ Vážený pan Dolohov? +osloví ho rusky, aby získal chvilku převahy, je mu jasné, že mateřštinu Tony na takovém místě určitě nečeká. Natočí se tak, aby bylo jasně vidět, že nemá v ruce zbraň, ale dlań drží těsně kouske od rukojeti své hůlky+ Mám pro vás vzkaz, pane. +pokračuje plynulou ruštinou, na chviličku těkne pohledem k ženě, ale vážněji se jí nezabývá a nespouští oči ze Smrtijeda+ Musíte jít se mnou. Můj pán si vás přeje vidět. +vysvětlí mu, a v hloubi si napůl přeje, aby Tony poslechl a vyřešilo se to v klidu, ovšem to neznamená, že by nebyl zcela připraven skočit po zbrani+ Musíte se mnou do Pokrovského, pane. Pán Dimitrij mi uložil vás najít. +zopakuje ještě+